V Praze vyroste čtvrť za 90 miliard. Bydlet tu budou desetitisíce lidí, první odhad cen bytů budí rozpaky
Praha stojí na prahu jedné z největších urbanistických proměn ve své novodobé historii. Rozlehlá a po desetiletí zanedbávaná území bývalých nákladových nádraží či průmyslových areálů, tedy tzv. brownfieldy, se konečně probouzejí k životu. A v rámci Česka jde o doslova ohromující projekty.
Sledovat v Google Zprávách
Místa, kolem kterých Pražané i přespolní denně projíždějí, tvořila dosud na mapě města jizvy. Jenže v dalších letech se promění v nejmodernější čtvrti v Česku. Na Smíchově se developeři do nové čtvrti již pustili, ale nyní přichází na řadu největší z těchto projektů s odhadovanými náklady atakujícími 90 miliard korun. Tento nový projekt slibuje domov pro desítky tisíc lidí. Přestože urbanisté a architekti nešetří superlativy, první odhady cenových relací chystaných bytů vyvolávají na trhu značné rozpaky.
Konec mrtvých zón
Rozvoj našeho hlavního města dlouhé roky trpěl nešvarem v podobě rozpínání města do šířky. To samozřejmě není žádoucí, dokud jsou k dispozici volné pozemky v již zastavěné části. Zástavba zvětšující plochu města nese enormní nároky na budování nové infrastruktury a komplikuje také možnosti každodenního dojíždění. Změna pražského územního plánu a odblokování stavebních uzávěr však v roce 2026 definitivně potvrzují nový trend. Město se bude konečně zahušťovat uvnitř. Nová výstavba pak může využít již stávající infrastrukturu, dojde k její úpravě, zkapacitnění a město se zbaví velkých nevyužívaných pozemků v širším centru.
Nejvýraznějším symbolem této transformace je oblast Bubny-Zátory, která se nachází mezi stanicemi metra Praha-Holešovice a Vltavská. Jedná se o největší pražský brownfield a jeho plocha přesahuje neuvěřitelných 1 100 000 m² . Zdejší transformace spolkne podle nejnovějších ekonomických kalkulací přes 90 miliard korun a vznikne doslova „město ve městě“. Projekt počítá s výstavbou bytů pro asi 25 000 obyvatel, dále vzniknou administrativní budovy s 29 000 pracovními místy, ale také nové školy, rozlehlý centrální park a ikonická stavba Vltavské filharmonie.
Město krátkých vzdáleností
Koncept, na kterém nová čtvrť stojí, vychází z celosvětově populárního urbanistického modelu patnáctiminutového města. Budoucí rezidenti by tak měli mít veškerou nezbytnou občanskou vybavenost dostupnou do čtvrt hodiny pěšky nebo na kole. Ať už jde o školu, lékaře, obchody, kulturní zařízení nebo parky. Tomu je pak přizpůsobena i dopravní infrastruktura. Prioritou je prostor pro pěší a cyklisty, automobilová doprava je svedena na okrajové komunikace nebo pod zem. Klíčovým prvkem je také integrace modernizované železnice, která čtvrť napojí vlakovou dopravou přímo na Letiště Václava Havla a do Kladna. Společně s prodlouženými tramvajovými linkami a modernizovanou stanicí metra tak vznikne jeden z nejlépe dopravně obsloužených uzlů ve střední Evropě.
Vzhledem k aktuálním cílům dekarbonizace a přísným pravidlům ESG (Environmental, Social and Governance), jimiž se velcí investoři a banky řídí, bude nová čtvrť technologickou výkladní skříní. Běžným standardem zde budou budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Nasazeny budou rozsáhlé fotovoltaické elektrárny na střechách bytových i kancelářských budov, a to vše bude propojeno do lokální distribuční sítě s velkokapacitním bateriovým úložištěm. Přebytečná energie z kanceláří se může přesunout třeba do bytových domů, kde spotřeba roste ve večerních hodinách.
Nebude to pro každého
Vytápění a chlazení zajistí soustavy výkonných tepelných čerpadel, využívat se bude i zbytkové teplo z odpadních vod. Samozřejmostí je i moderní hospodaření s dešťovou vodou, rozsáhlé zelené střechy a fasády, které pomohou eliminovat efekt tepelného ostrova během horkých letních měsíců. Všechny tyto technologie ovšem prodražují stavební náklady, v budoucnu však mohou obyvatelům a nájemcům zaručit nízké účty za provoz a energie.
Zatímco po technologické stránce budí projekt nadšení, první ekonomické odhady způsobují na trhu vystřízlivění. Přeměna takto náročného území, dekontaminace půdy, drahé stavební materiály i práce ženou realizační náklady do astronomických výšin. První indikace developerů pro rok 2026 naznačují, že počáteční ceny bytů v této prémiové lokalitě hravě překročí hranici 200 000 Kč za metr čtvereční. Byt 3+kk o rozloze zhruba 75 metrů čtverečních by se mohl prodávat za 15 až 19 milionů korun. Pro střední třídu jsou pak takové nemovitosti prakticky nedosažitelné. Hotovo by mělo být do roku 2050.
