„Celý život dřu a neznám víkendy, a přesto mám nižší důchod než lidé v kanceláři.“ Lidé volají po změně výpočtu důchodu

Stávající důchodový systém v České republice sice odměňuje fyzickou náročnost práce, nicméně hlavní nabízená výhoda má v souvislosti s náročnými povoláními spíše podobu umožnění dřívějšího odchodu do důchodu. Samotná výše penze se potom odvíjí převážně od délky důchodového pojištění a od výše příjmů, ze kterých bylo odváděno pojistné. 

Náročná práce není automatickou zárukou vyššího důchodu 

Aktuálně platný důchodový systém není v České republice nastavený takovým způsobem, aby při výpočtu výše důchodu spolehlivě odrážel náročnost povolání.

K náročnosti práce se sice při splnění určitých předpokladů v souvislosti s důchody může přihlédnout, nicméně skutečnost je taková, že se v tomto směru zohledňují pouze zákonem přesně vymezené rizikové kategorie. Zásadní role pak při výpočtu důchodu přísluší jiným faktorům. 

Právě tato skutečnost je častým předmětem diskuzí a stížností ze strany lidí, kteří se během svého profesního života věnovali fyzicky náročnému povolání. 

„Celý život jsem dřela v zemědělství, dnes mám důchod jen 10 000,“ stojí v jednom z veřejně dostupných komentářů. 

„Důchodový systém nikdy nebude spravedlivý,“ podotkla anonymní uživatelka na veřejném diskuzním fóru Modrý koník. 

„Znám lidi, kteří mají kolem 14 tisíc… Jeden celý život zedník, druhá prodavačka,“ napsal jiný účastník diskuze. 

„Celý život dřu a neznám víkendy, a přesto mám nižší důchod než lidé v kanceláři. Od rána do večera jsem pracoval rukama, často i o sobotách a nedělích, a dnes mám pocit, že se to na mém důchodu vůbec neprojevilo. Přijde mi nespravedlivé, že člověk, který celý život vykonával fyzicky náročnou práci, může nakonec dostávat méně než někdo, kdo pracoval v kanceláři,“ zaznívá v komentáři pod článkem věnovaným rozdílům ve výši důchodů.

Mezi hlavní faktory patří výše výdělku a doba pojištění 

Stávající důchodový systém funguje tak, že se do výpočetního vzorce při výpočtu důchodu dosazuje především celková doba pojištění a výše platu, mzdy nebo jiného započitatelného příjmu, ze kterého bylo pojistné odváděno. Této problematice se věnuje zejména zákon č. 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění (v platném znění). 

A právě z toho pramení důvod, proč lidé, kteří vykonávali během svého profesního života fyzicky náročné povolání, mohou mít nižší důchod než osoby, které měly pohodlnější zaměstnání. 

Pravda je totiž taková, že mnohá zaměstnání, která jsou charakteristická vysokou fyzickou náročností, bývají zároveň spojována s podprůměrnými příjmy. 

Výsledkem je, že například skladník, který celý život pracoval v náročných podmínkách v hluku a s těžkými břemeny, může mít nižší důchod než administrativní pracovník, který strávil profesní život převážně v kanceláři. Zatímco průměrná mzda skladníků se v tuto chvíli pohybuje okolo 33 770 korun, administrativní pracovník pobírá v průměru přibližně 38 000 ko­run. Tento rozdíl se pak přirozeně promítne do výše důchodu. Za předpokladu, že porovnávaní zaměstnanci odpracovali stejný počet let, člověk s vyšší průměrnou mzdou bude mít ve většině případů i vyšší důchod. Samotná skutečnost, že je práce skladníka fyzicky náročnější, se do standardního výpočtu výše důchodu automaticky nepromítá.

Hlavní je doba pojištění a výše příjmu. , ...

Jaká pravidla platí ohledně povolání, u kterých zákon umožňuje dřívější odchod do důchodu? 

Nutno podotknout, že česká legislativa přece jen nabízí lidem, kteří vykonávali fyzicky náročnou práci, určité výhody. Především určuje povolání, u kterých lze využít možnosti dřívějšího odchodu do důchodu (na rozdíl od předčasného odchodu do důchodu zde nedochází ke krácení).

Jejich výčet se rozšířil na začátku ledna 2025, přičemž nyní do této kategorie spadají kromě zdravotnických záchranářů a členů jednotek hasičského záchranného sboru rovněž tzv. riziková zaměstnání. Za ně lze považovat práce ze čtvrté kategorie podle právních předpisů pro ochranu veřejného zdraví. Nehodnotí se ovšem samotný druh práce, nýbrž expozice rizikovému faktoru (např. prachu, hluku, chemické zátěži apod.). Proto se může stát, že i na první pohled náročné zaměstnání nemusí do této kategorie spadat. 

„Míra vlivu rizikových faktorů může být odlišná na různých pracovištích i u různých zaměstnavatelů, a proto se zařazení do příslušné kategorie může lišit i u zdánlivě „stejných“ prací,“ je uvedeno přímo na oficiálních stránkách České správy sociálního zabezpečení. 

Někdy ovšem platí, že rozdíl ve výši pobíraného důchodu může být způsobený i nesprávně provedeným výpočtem.

Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.