Kameru na dům jen s podmínkami: Snímání veřejného prostoru bez nich porušuje GDPR
Málokdo by čekal, že investice do kamerového systému na ochranu vlastního majetku může skončit pokutou, soudním sporem a reputační újmou. Přesto se to stalo jednomu z majitelů rodinného domu a stálo ho to víc než případné vloupání.
Když kamera překročí hranici
Mnozí lidé v Česku považují kameru za účinný způsob, jak ochránit svůj majetek. Často ale netuší, že i to má svá pravidla. Pokud totiž kamera snímá veřejný prostor nebo sousedy bez jejich souhlasu a potřebných opatření, může to vést k nepříjemnostem.
Dle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) spadá provoz kamerového systému pod režim GDPR pouze tehdy, pokud kamera monitoruje veřejný prostor a pokud záznam může sloužit k identifikaci fyzických osob pohybujících se mimo váš pozemek.
Z judikatury i právních výkladů, například z portálu Dostupný advokát, vyplývá, že je možné kamerou monitorovat majetek, jako jsou vstupní dveře nebo cesta ke garáži, nicméně pouze v přiměřené míře a bez zasahování do práv sousedů nebo kolemjdoucích. Pokud kamera zabírá víc veřejného prostoru, autor zpracování musí provést tzv. balanční test, zdůvodnit účel, nastavit citlivost a dobu uchování a zajistit technické i organizační zajištění záznamů.
Reálný případ, který skončil před soudem
V kauze Ing. Ryneše, který si na dům nainstaloval kameru kvůli ochraně před opakovanými útoky, rozhodl ÚOOÚ o pokutě 1 200 Kč. Důvodem bylo, že kamera snímala i veřejný prostor a sousední domy. Soudy jeho vysvětlení neuznaly, podle nich kamera příliš zasahovala do soukromí ostatních lidí mimo jeho pozemek.
V jiném případě dostalo společenství vlastníků bytů (SVJ) v městském bytovém domě pokutu, protože kamerový systém bez souhlasu všech obyvatel snímal společné prostory i veřejnost, uchovával záznamy a identifikoval osoby.
Jak nastavit kameru, aby byla v souladu s GDPR
Metodika ÚOOÚ uvádí, že pokud kamera zasahuje do veřejných ploch, musí být splněna celá řada podmínek:
- je potřeba jasný právní titul (např. oprávněný zájem §6 GDPR),
- kamera musí běžet jen nezbytně a „minimalizovat zásah“ (záběr, počet kamer, funkce),
- provozovatel musí provést balanční test,
- implementovat bezpečnostní opatření (šifrování, omezení přístupů),
- informovat veřejnost (např. štítky nebo tabule)
- a mít nastavenou přiměřenou dobu uchování záznamu a obhajitelné důvody pro ni.
Pokud nedodržíte pravidla a kamera zabírá veřejný prostor nebo identifikovatelné osoby mimo váš pozemek, stáváte se správcem osobních údajů podle GDPR. V běžných případech se pokuty pohybují v řádu tisíců až desítek tisíc korun. U velkých firem však může jít i o pokutu až 20 milionů eur nebo 4 % ročního obratu.
Jak je to s videem na Facebooku?
Často se stává, že lidé po krádeži zveřejní záznam z kamery na Facebooku s popiskem typu: „Neznáte ho někdo?“. Ačkoliv to může působit jako pochopitelná reakce, jde o porušení GDPR. Zveřejněním videa totiž dochází ke sdílení osobních údajů, tedy podoby osoby, bez jejího souhlasu. Problémem bývá i to, že záznam může zachycovat zranitelné osoby, třeba dítě. Taková situace je z pohledu zákona ještě citlivější.
Jde tedy o neoprávněné zpracování osobních údajů, za které může hrozit pokuta, soudní spor nebo požadavek na náhradu škody. Navíc se může jednat i o přestupek podle občanského zákoníku.
I bezpečnost má svá pravidla
Kamera na domě může působit jako jednoduché řešení, jak chránit svůj majetek. Pokud ale zasáhne do soukromí jiných lidí, může se velmi rychle obrátit proti vám, a soudní spor nebo pokuta pak nejsou vůbec výjimečné.