Myslel si, že ho chrání. Kamera na domě ho ale stála víc než samotné vloupání. Skončil před soudem
Málokdo by čekal, že investice do kamerového systému na ochranu vlastního majetku může skončit pokutou, soudním sporem a reputační újmou. Přesto se to stalo jednomu z majitelů rodinného domu a stálo ho to víc než případné vloupání.
Když kamera překročí hranici
Mnozí lidé v Česku považují kameru za účinný způsob, jak ochránit svůj majetek. Často ale netuší, že i to má svá pravidla. Pokud totiž kamera snímá veřejný prostor nebo sousedy bez jejich souhlasu a potřebných opatření, může to vést k nepříjemnostem.
Dle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) spadá provoz kamerového systému pod režim GDPR pouze tehdy, pokud kamera monitoruje veřejný prostor a pokud záznam může sloužit k identifikaci fyzických osob pohybujících se mimo váš pozemek.
Snímaní veřejných prostor bez souhlasu může vést k porušení GDPR.
, ...
Z judikatury i právních výkladů, například z portálu Dostupný advokát, vyplývá, že je možné kamerou monitorovat majetek, jako jsou vstupní dveře nebo cesta ke garáži, nicméně pouze v přiměřené míře a bez zasahování do práv sousedů nebo kolemjdoucích. Pokud kamera zabírá víc veřejného prostoru, autor zpracování musí provést tzv. balanční test, zdůvodnit účel, nastavit citlivost a dobu uchování a zajistit technické i organizační zajištění záznamů.
Reálný případ, který skončil před soudem
V kauze Ing. Ryneše, který si na dům nainstaloval kameru kvůli ochraně před opakovanými útoky, rozhodl ÚOOÚ o pokutě 1 200 Kč. Důvodem bylo, že kamera snímala i veřejný prostor a sousední domy. Soudy jeho vysvětlení neuznaly, podle nich kamera příliš zasahovala do soukromí ostatních lidí mimo jeho pozemek.
Porušení pravidel může skončit pokutou nebo soudem.
, ...
V jiném případě dostalo společenství vlastníků bytů (SVJ) v městském bytovém domě pokutu, protože kamerový systém bez souhlasu všech obyvatel snímal společné prostory i veřejnost, uchovával záznamy a identifikoval osoby.
Jak nastavit kameru, aby byla v souladu s GDPR
Metodika ÚOOÚ uvádí, že pokud kamera zasahuje do veřejných ploch, musí být splněna celá řada podmínek:
- je potřeba jasný právní titul (např. oprávněný zájem §6 GDPR),
- kamera musí běžet jen nezbytně a „minimalizovat zásah“ (záběr, počet kamer, funkce),
- provozovatel musí provést balanční test,
- implementovat bezpečnostní opatření (šifrování, omezení přístupů),
- informovat veřejnost (např. štítky nebo tabule)
- a mít nastavenou přiměřenou dobu uchování záznamu a obhajitelné důvody pro ni.
Pokud nedodržíte pravidla a kamera zabírá veřejný prostor nebo identifikovatelné osoby mimo váš pozemek, stáváte se správcem osobních údajů podle GDPR. V běžných případech se pokuty pohybují v řádu tisíců až desítek tisíc korun. U velkých firem však může jít i o pokutu až 20 milionů eur nebo 4 % ročního obratu.
Jak je to s videem na Facebooku?
Často se stává, že lidé po krádeži zveřejní záznam z kamery na Facebooku s popiskem typu: „Neznáte ho někdo?“. Ačkoliv to může působit jako pochopitelná reakce, jde o porušení GDPR. Zveřejněním videa totiž dochází ke sdílení osobních údajů, tedy podoby osoby, bez jejího souhlasu. Problémem bývá i to, že záznam může zachycovat zranitelné osoby, třeba dítě. Taková situace je z pohledu zákona ještě citlivější.
Jde tedy o neoprávněné zpracování osobních údajů, za které může hrozit pokuta, soudní spor nebo požadavek na náhradu škody. Navíc se může jednat i o přestupek podle občanského zákoníku.
I bezpečnost má svá pravidla
Kamera na domě může působit jako jednoduché řešení, jak chránit svůj majetek. Pokud ale zasáhne do soukromí jiných lidí, může se velmi rychle obrátit proti vám, a soudní spor nebo pokuta pak nejsou vůbec výjimečné.
