Češi dělají u fotovoltaiky chybu hned na začátku. Přichází tak zbytečně o návratnost

Když je totiž řeč o využívání solární energie, mnoho lidí si automaticky představí letní období, pro které jsou typické inten­zivní sluneční paprsky, ze kterých tím pádem vzni­ká užitek v podobě elektřiny využitelné pro firmy i domácnosti. Jen­že právě tady celý problém začíná.

Solární panely mají sloužit celoročně

Češi mají vzhledem k místnímu podnebí tendenci uvažovat o fotovoltaických elektrárnách převážně jako o sezónním řešení, které se v našich podmínkách nemusí moc vyplatit, protože dává smysl přinejlepším od jara do podzimu. Zimní období vnímají jako určitý propad, kvůli kterému celá investice nap­říklad do solárních panelů nemusí dávat zas takový smysl. Své rozhodování tedy často odkládají na teplou roční sezónu. 

Mnozí si myslí, že solární panely přes zimu žádnou elektřinu nevyrobí. , ...

Pokud si taky myslíte, že fotovoltaika je v zimě prakticky nevyužitelná, realita vás možná překvapí. Solární panely nebo tašky totiž vyrábějí elektřinu i v zimních měsících. A ne­jen to, jejich účinnost z fy­zikálního hlediska je často dokonce vyšší než během rozpále­ného léta. Ne­rozhoduje o ní totiž vysoká te­plota, ale světelný zdroj. 

Slunečné dny přitom nejsou žádnou výjimkou ani v zimě. Chladné počasí navíc panelům vyloženě prospívá, protože zlepšuje fungování solárních článků, což vede k lepší využitelnosti světla než v létě. Limitující jsou v zimě hlav­ně kratší dny. Přece jen může být v tomto období rozdíl v přísunu světla až 8 hodin. Ve výsledku se ale vyprodu­kovaná elektřina rozhodně nerovná nule. Ocitá se přibližně na čtvrtině letních čísel. 

Moderní systémy už také dokážou vyrábět energii, i když je zataženo, a světlo je tak kvůli mrakům rozptýlené. Pod­ceňování zimních měsíců tedy znamená chybné posouzení celého fotovoltaického systému, protože jsou jeho standardní součástí a mají se tak do celkového plánu vždy zahrnovat už od začátku. 

Skutečná chyba neleží na střeše 

Klíčové je tedy mít technicky správně navržený systém na míru svým potřebám a s ohledem na celoroční provoz. S tím souvisí také bateriové úložiště, které mnoho domácností i firem podceňuje a místo toho se soustředí jen na význam samotných fotovoltaických článků. Řešením omezené výkonnosti v zimních měsících rozhodně není přidat na střechu více kusů, které jednak zvedají pořizovací cenu systému, ale také kvůli nim pak mohou v letním období vznikat nevyužitelné přebytky. 

Díky bateriím se však vytvořená energie může efektivně spotřebovat v době, kdy ji domácnost opravdu potřebuje. V praxi to pak vypadá tak, že energii, která se vytvoří přes den, můžete jednoduše spotřebovat až večer nebo v noci, místo abyste zbytečně odebírali elektřinu z dis­tribuční sítě­. 

Díky baterii si večer můžete užívat vlastní elektřinu, která se vyrobila přes den. , ...

Bateriové úložiště ale musí mít správnou velikost a konfiguraci. Po­kud je totiž příliš malé, nevyužije se celý potenciál výroby elektři­ny a přebytky se potom dostávají zbytečně do sítě. Příliš velké úložiště zase pouze zvyšuje pořizovací náklady, ale bez skutečného přínosu. Vhodně navržené bate­riové úložiště po­máhá maximalizovat přínos celé fo­tovoltaiky a zkrátit dobu, za kterou se vyna­ložená investi­ce vrátí. 

Význam celoroční bilance 

Důležité je si také uvědomit, že ekonomická návratnost se neodvíjí pouze od několika „dobrých“ měsíců, ale od bilance za celý rok. Vhodně navržený systém fotovol­taiky tak už počítá jak se samotným zimním provozem, tak s přibližnou spotřebou elektřiny pro konkrétní do­mácnost nebo firmu podle předchozích zkušeností – ale i s tím, jaké budou reálné možnosti její­ho využití. 

Zima tedy může být paradoxně pro plánování foto­voltaiky tím nejlepším obdobím. Poskytuje totiž dostatek času porovnat nabídky jednotlivých prodejců, zvážit nejlepší technické řešení a vše do detailu a bez chyb naplánovat pro co nejlepší efektivitu vlastní elektrárny, která bude přinášet užitek po celý rok.