Kvíz: Slova z první republiky. Víte, co znamená “panimáma” nebo “fajront”?
Období první republiky je již poměrně vzdálené. Český jazyk za tu dobu prošel zásadní proměnou a mladá generace používá zcela jiné výrazy než jejich rodiče i prarodiče. Vývoj jazyka je zcela přirozený.
V našem dnešním kvízu se vrátíme do období první republiky. Některá slova, která se v té době používala, vymizela z běžné mluvy. Pokud se někdy podíváte na film, který se odehrává v tomto období, můžete tehdejší češtinu slyšet v celé své kráse.
Jak se žilo za první republiky
Období první republiky trvalo od vyhlášení Československé republiky dne 28. října 1918 do 30. září 1938, kdy došlo k podepsání Mnichovské dohody. Mnoho lidí říká, že se za první republiky žilo dobře. Často se však jedná o výrok lidí, kteří toto období vůbec nezažili.
Ve filmech pro pamětníky bývá období první republiky často vykreslováno jako luxusní a honosné. Lidé jezdili limuzínami, pánové pokuřovali a dámy pyšně nosily norkové kožešiny. Jak to tak ale bývá, každá mince má dvě strany. Zmíněná charakteristika se tak týkala pouze nejvyšších pater společnosti.
Tehdejší Československo však samozřejmě bylo postiženo první světovou válkou. Pole byla neoseta a průmysl se začínal pomalu znovu rozjíždět. Mnohé rodiny truchlily, jelikož ve válce ztratily své muže. Tak jako i v dnešní společnosti existovala vrstva velmi chudých lidí, jejichž životní úroveň byla značně nižší.
Kolik si lidé za dob první republiky vydělali
Pokud bychom srovnali platy lidí na začátku existence republiky se současností, dostaneme se samozřejmě na zcela odlišné částky. Nutno ale dodat, že i náklady na bydlení nebo jídlo se výrazně lišily.
Průměrný zaměstnanec si v období první republiky vydělal zhruba 135 až 260 Kč měsíčně. O něco lépe na tom byli horníci, kteří si za měsíc přišli na 155 až 600 Kč. Na druhou stranu lidé pracující v zemědělství museli vyjít s výplatou kolem 50 až 90 Kč za měsíc.
Pro úplnost je pak třeba zmínit, co si za takovou výplatu tehdejší obyvatelé mohli koupit. Tak například kilo chleba stálo 3,4 Kč, za kilo vepřového masa jste zaplatili 17 Kč. Za ostříhání vlasů u kadeřníka se účtovaly 4 Kč, litr piva pak stál necelé 3 Kč. Pokud jste chtěli svůj šatník rozšířit například o novou košili, museli jste za ní z peněženky vydat zhruba 25 Kč.
22 % lidí nemělo v bytě tekoucí vodu
Neméně zajímavé jsou i dochované statistiky týkající se bydlení v tehdejším Československu. Na 100 lidí údajně připadalo jen 62 postelí. Lidé se tedy v tomto ohledu museli uskromnit. Zhruba 50 % domácností obývalo pouze jednu místnost a 22 % lidí nemělo přístup k tekoucí vodě v bytě. V porovnání se současností na tom samozřejmě byla hůře i lékařská péče. Například na 1 000 narozených dětí průměrně 48 zemřelo.
Kvíz: Co znamenají tato slova?
V tomto kvízu na vás čeká celkem šest otázek. Vaším úkolem je správně přiřadit význam slov k jednotlivým pojmům, které se v období první republiky běžně používaly.
-
Co znamená panimáma?
a) Učitelka ve škole
b) Žena, zpravidla venkovská, hospodyně nebo matka
c) Nevlastní matka (macecha)
2. Co znamenalo kvaltovat?
a) Spěchat
b) Mlčet
c) Sekat trávu
3. Co znamenalo fajront?
a) Ranní směna v továrně
b) Přestávka na oběd v práci
c) Konec pracovní doby
4. Co znamenalo pangejt?
a) Příkop
b) Venkovský domek u cesty
c) Hospodářská nádoba na zrní
5. Co znamenalo kavalec?
a) Společenský kabát
b) Starý druh hudebního nástroje
c) Jednoduché lůžko
6. Co znamenalo, když někdo kufroval?
a) Balil si věci na dovolenou
b) Bloudil, šel špatným směrem
c) Podváděl při karetní hře
Správné odpovědi
-
b)
-
a)
-
c)
-
a)
-
c)
-
b)