Dřevěná prkénka mohou zapáchat a tmavnout. Správné čištění solí a pravidelné olejování

Dřevo je porézní materiál a má tak tendence nasávat různé tekutiny a pachy z připravovaných surovin. Prkénko pak po nějaké době zapáchá, je plné nevzhledných skvrn a do myčky přitom nesmí. I přesto jsou dřevěná prkénka v mnoha ohledech lepší než ta plastová. V první řadě nehrozí neustálá konzumace mikroplastů, které se do jídla uvolňují už při krájení na plastové desce. Dřevo je také šetrnější k nožům nebo přirozeně antibakteriální. A pokud prkénko z přírodního materiálu dostane tu správnou péči, vydrží ve výborném stavu dlouhé roky. 

Při špatné péči se dřevěná prkénka rychle zničí. , ...

Nejde jen o estetický problém, může jít o zdraví

Pojďme se ale vrátit ke zmíněnému zápachu a zašlým skrvnám. Dřevo do sebe při krájení nasává různé pachy, šťávu z ovoce a zeleniny nebo dokonce z masa. Při mytí pak dřevo nasaje další vlhkost a vznikají na něm nevzhledné mapy, praskliny nebo zatuchlý odér. Nejde ale jen o estetický problém. Mnohem závažnější je fakt, že se na takto zanedbaném prkénku množí bakterie jako salmonela či E.coli.

Zásadním pravidlem je tak mít prkének více. Jedno bude vždy sloužit k přípravě syrového masa, to další pak pro krájení ostatních surovin. Z hlediska zdraví bychom nikdy neměli krájet syrovou zeleninu tam, kde jsme předtím porcovali maso. 

K čištění stačí pár surovin z kuchyně

Internet je plný rad, jak dřevěná prkénka vyčistit. Nejčastěji jde o drhnutí octem, citronem nebo jedlou sodou. Tyto suroviny fungují skvěle, ale pokud je doma zrovna nemáte, vystačíte si i s obyčejnou kuchyňskou solí. Nejlepší je hrubozrnná, která zároveň funguje jako přírodní abrazivum. 

Prkénko mírně navlhčíme a celý jeho povrch zasypeme solí. Poté vezmeme houbičku na nádobí nebo kartáček a krouživými pohyby zapracujeme sůl do dřeva. Ta celý povrch jemně obrousí, pohltí všechny nepříjemné pachy a prkénko také přirozeně vydezinfikuje. U silně znečištěné desky zalijeme po zapracování soli celé prkénko horkou vodou. Následně stačí prkénko opláchnout a osušit hadříkem. 

Pokud je potřeba dřevo opravdu vydezinfikovat, použijte 3% peroxid vodíku. Malé množství peroxidu pak nalijte na povrch a nechte pár minut působit. Ideální je peroxid ve spreji, díky kterému se tekutina rovnoměrně nanese na celý povrch prkénka. Jde o šetrnou dezinfekci, která zničí i “odolnější” bakterie bez agresivního zápachu nebo rizika poškození materiálu. Po pár minutách ještě nezapomeňte prkénko opláchnout, osušit utěrkou a postavit tak, aby dobře proschlo.

TIP: Pokud je povrch prkénka plný zářezů od nože, vezměte starý nůž, přiložte ho k desce pod úhlem 45 stupňů a jeďte po prkénku směrem od sebe. Tímto způsobem zbavíte dřevo poškozené vrstvy a půjde i lépe vyčistit.

Základem péče o dřevo je olejování , ...

Dřevo potřebuje zvláštní péči

Čištěním ale péče o dřevo nekončí. Pro dlouhou životnost všech kuchyňských pomůcek z tohoto materiálu je dobré dodržovat několik pravidel. Tím prvním je nedávat dřevěné nádobí do myčky. Lepená prkénka se často úplně rozpadnou, v jiném případě se dřevo zdeformuje, popraská a vysuší. Pozor však i při mytí v rukách. Dřevo nenecháváme odmáčet ve dřezu, jinak nasaje vodu a zničí se. Prkénka tak myjeme pod tekoucí vodou jen po dobu nezbytně nutnou. Poté je otřeme dosucha a necháme stát ve svislé poloze tak, aby ze všech stran proudil vzduch a deska dobře vyschla. 

Jedním z nejdůležitějších kroků v péči o dřevěná prkénka je olejování. K tomu se hodí jakýkoliv jedlý olej. Použít můžete klidně klasický slunečnicový, olivový, lněný, nebo i nějaký speciální na dřevěné nádobí. První nátěr provádíme už před prvním použitím. Následně ho opakujeme minimálně jednou za půl roku nebo dle potřeby. Olej na povrchu vytváří ochranný film, který brání pronikání vlhkosti a pachů. Navíc zvýrazní kresbu dřeva, oživí ho a prodlouží jeho životnost.