Vyplavený sklep i zničenou zahradu vám po přívalových deštích v určitých případech zaplatí pojišťovna. Jednat ale musíte rychle

S výstrahami před povodněmi a záplavami je však třeba počítat během letních měsíců prakticky každý rok. Právě proto je dobré vědět, za jakých podmínek pojišťovna škody způsobené povodní či záplavou proplácí. Pravda je taková, že podmínky mohou být poměrně komplikované. Hned v první řadě je důležité umět rozeznat rozdíl mezi záplavou a povodní, neboť z neznalosti definic těchto pojmů mohou pramenit zbytečné komplikace. Dále je žádoucí vědět, kdy má pojišťovna povinnost škody proplácet, respektive kdy naopak plnit nemusí. Klíčové je rovněž postupovat správně ihned po vzniku škody. V některých případech sice může všem poškozeným nabídnout pomocnou ruku stát, nicméně na tuto skutečnost není vhodné spoléhat. 

Pozor na pojmy: Jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou? 

Při sjednávání pojistné smlouvy je vhodné rozlišovat mezi povodní a záplavou, protože pojišťovny na tyto pojmy mnohdy pohlížejí odlišně. 

Jako povodeň je obvykle označována situace, kdy se z břehů řek, rybníků, potoků nebo jiných vodních toků vylije voda. Dále může jít například o případy, kdy se protrhne hráz rybníka nebo přehrady. 

Oproti tomu záplavu pojišťovny často popisují jako vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a může být způsobena i z jiných než vodních zdrojů. Příčinou může být například zadržování dešťových srážek na pozemku z důvodu špatného odtoku. 

Povodeň se obvykle pojí s vylitím potoka, řeky či jiného vodního zdroje. , ...

Kdy škodu hradí pojišťovna? A kdy škodu plnit nemusí?

Jestliže má poškozený sjednané pojištění stavby proti přírodním živlům, pojišťovna obvykle proplácí všechny škody, které souvisejí s poškozením samotné konstrukce budovy – jde např. o omítku, izolaci, stěny, dveře, okna a jiné předměty, které jsou přímou součástí stavby. Pokud sklep přiléhá přímo k hlavní budově, pojištění stavby se zpravidla automaticky vztahuje i na něj. 

Je ovšem nezbytné rozlišovat příčinu. Pokud došlo k poškození nemovitosti v důsledku záplavy, která vznikla kvůli špatně zařízenému odtoku vody z pozemku, pojišťovně automaticky nemusí vzniknout povinnost proplatit škody. 

Samotné pojištění stavby se navíc obvykle nevztahuje na movité vybavení. Pokud má majitel sjednané pouze toto pojištění, pojišťovna obvykle nemusí proplatit škody, které vznikly například poškozením elektroniky, obrazů, estetických prvků, nábytku nebo strojů uvnitř sklepa. 

Tyto předměty se obvykle pojišťují v rámci takzvaného pojištění domácnosti, které je zpravidla nutné sjednat samostatně. 

Zcela samostatnou kapitolu pak představuje zahrada včetně staveb, které se na ní nacházejí. Ty jsou velmi často kryté pouze za předpokladu, že je máte v pojistné smlouvě přímo uvedené. Tuto skutečnost je tedy vhodné si vždy důkladně zkontrolovat. 

Pojišťovna pak nemusí proplatit škody v plné výši ani v případech, kdy je pojištění zastaralé a hodnota nemovitosti uvedená ve smlouvě již neodpovídá aktuální situaci (kvůli růstu cen na nemovitostním trhu). 

Jak postupovat ihned po vzniku škod? 

V první řadě je samozřejmě nezbytné myslet na vlastní bezpečí. Jakmile však máte možnost, je žádoucí řádně zdokumentovat všechny škody a jejich příčinu. Pomoci mohou detailní fotografie a videa poškozených částí budovy, předmětů i hladiny vody. 

Následně se obraťte na pojišťovnu, se kterou máte podepsanou smlouvu. Kontaktní údaje zpravidla najdete ve smlouvě či na oficiálních internetových stránkách. 

Škody je třeba řádně zdokumentovat. , ...

Státní pomoc: Kdy již můžete využít? 

Český sociální systém nabízí celou řadu rozličných dávek a příspěvků, mezi které patří například příspěvek na bydlení nebo příspěvek na péči. 

Jedním z nich je i takzvaná mimořádná okamžitá pomoc. Tu můžete využít mimo jiné i na náhradu škod, které zapříčinila živelná pohroma, tedy například právě záplavy nebo povodně. 

Je však třeba podotknout, že tato podpora je určená převážně lidem, kteří si vlastními silami nedokážou zajistit základní životní potřeby. Lze ji využít například na nákup dezinfekce nebo základního vybavení, nikoliv však na kompletní rekonstrukci celého domu. 

Druhou možnost představují speciální programy, které Česká republika vyhlašuje zejména po rozsáhlých katastrofách. Na ně však není vhodné spoléhat, protože nejsou poskytovány automaticky. Podmínky těchto programů se navíc obvykle stanovují až po vzniku škod.