Co obnáší zapsat se jako osoba pečující o nemohoucího seniora a mít nárok na příspěvek 27 000 Kč měsíčně
V naší společnosti je tak nějak zažito, že o rodiče, kteří se o nás starali, když jsme byli děti, bychom se měli na oplátku postarat zase my, až budou staří a nemocní. I když to neplatí v každém případě, někteří lidé pečující o nemohoucího seniora mohou od státu získat finanční podporu.
Sledovat v Google Zprávách
Taková péče o nemohoucího příbuzného představuje každodenní pomoc při hygieně, oblékání, podávání léků, přípravě jídla či zajištění bezpečného pohybu po domácnosti. Proto stát prostřednictvím speciálního příspěvku finančně podporuje osoby, které se bez pomoci druhých dlouhodobě neobejdou, a umožňuje jim tak hradit výdaje vynaložené na potřebnou péči.
Kdo je příjemcem příspěvku na péči?
Podmínky čerpání příspěvku na péči u nás stanovuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhláška č. 505/2006. Tyto legislativní dokumenty mimo jiné definují, kdo může tento typ státní podpory čerpat. Za příjemce příspěvku se podle těchto listin považuje osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb.
Příspěvek na péči se v některých případech můře dělit mezi nemocného a pečujícího
, ...
Podporu tedy nedostává pečující jedinec, ale nemohoucí žadatel. Nicméně, existuje přece jenom výjimka, kdy se příspěvek dělí mezi nemocného a pečujícího. Jedná se o případ, kdy má žadatel (tedy nemocný či nemohoucí senior) omezenou svéprávnost nebo není schopen sám finanční prostředky přijímat a nakládat s nimi.
Úřad práce pak může stanovit jako zvláštního příjemce příspěvku pečujícího. Tím může být jak osoba blízká, jež se o nemocného stará v domácím prostředí, tak i asistent sociální péče, pečovatelská služba, dětský domov, hospic nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pokud správní orgán takového příjemce stanoví, dělí se mezi pečujícího a nemocného daný příspěvek podle míry poskytnuté péče a na základě doloženého vyúčtování.
Posuzuje se stupeň závislosti
Jelikož je příspěvek na péči určen pro osoby, které jsou při zvládání základních životních potřeb dlouhodobě závislé na pomoci druhých, musí správní organ při posuzování žádosti vždy určit, do jakého stupně závislosti dotyčný spadá. Celkem se tak posuzuje deset základních životních potřeb, mezi které patří:
- orientace
- komunikace
- stravování
- oblékání a obouvání
- tělesná hygiena
- výkon fyziologické potřeby
- péče o zdraví
- osobní aktivity
- péče o domácnost (nehodnotí se u dětí do 18 let)
Zmíněné stupně závislosti jsou pak celkem čtyři, a to lehká, středně těžká, těžká a úplná závislost. V případě prvního stupně, tedy při lehké závislosti, obdrží žadatel mladší 18 let příspěvek ve výši 4900 Kč a žadatel starší 18 let příspěvek ve výši 1300 Kč. Podpora u druhého stupně (středně těžké závislosti) je pak stanovena na částku 8200 u neplnoletých příjemců a 5400 u plnoletých.
"V minulosti jsme výrazně navýšili příspěvek zejména ve vyšších stupních závislosti. Aktuálně posilujeme první a druhý stupeň, aby pomoc lépe reagovala na potřeby lidí a příspěvek si udržel svou reálnou hodnotu,“ uvedl na podzim minulého roku Marian Jurečka.
Osoby mladší 18 let, jež jsou těžce závislé na pečujícím (3. stupeň závislosti), obdrží částku 16 100 Kč, a žadatelům, kteří se nacházejí v témže stupni, ale již dosáhli plnoletosti, bude vyplacena podpora ve výši 14 800 Kč.
A nakonec je tu čtvrtý stupeň závislosti, u něhož se výše příspěvku odvíjí od toho, kdo o dotyčného pečuje. Pakliže se jedná o poskytovatele pobytových sociálních služeb, bude tato částka činit 23 000 Kč. Pokud o takového příjemce pečuje jiná pověřená osoba, může obdržet až 27 000 Kč.
Výše příspěvku závisí na stupni závislosti
, ...
Jak se stát pečující osobou?
Základem je, aby osoba pobírající příspěvek na péči uvedla, kdo jí pomoc skutečně poskytuje. Tuto skutečnost je ale nutné oznámit příslušné pobočce Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje. Nárok na příspěvek totiž vzniká pouze tehdy, pokud je péče zajišťována některým ze zákonem stanovených způsobů.
Pokud senior není schopen vyřizovat záležitosti s úřady samostatně, může pečující osobu pověřit k jednání prostřednictvím plné moci. Ta zpravidla nemusí být úředně ověřená, pokud si ji Úřad práce v konkrétním případě nevyžádá. Součástí procesu bývá také oznámení o tom, kdo pomoc poskytuje, případně doložení dalších dokumentů požadovaných úřadem.
