Kdo musí odklízet sníh na chodníku před vaším domem a co se stane, když se kolemjdoucí zraní a bude požadovat bolestné
Riziko úrazů se v zimě zvyšuje, a s tím přichází i spousta nepříjemných situací. Jednou z nich je i odpovědnost za neposypaný chodník. V tom horším případě, kdo vyplatí bolestné tomu, kdo na něm uklouzl a ublížil si. Zjistit si svá práva a povinnosti ale můžete s předstihem – jen máloco vás pak může zaskočit.
Zima udeřila, a s ní se objevuje i náledí. Cesta po chodnících se stává tak trochu dobrodružnou výpravou, a někdy i „bojem o přežití“. Stačí pár sekund a šlápnutí na špatné místo, a problém je na světe. Řešení odpovědnosti a bolestného je pak jen otázkou času. Většina lidí totiž v první chvíli ani tak úplně neví, kdo má vlastně zajistit bezpečnost na chodnících. Až v momentě, kdy se něco přihodí, teprve začnou padat nepříjemné otázky.
Co s chodníkem u domu?
Spousta lidí si myslí, že o chodníky se musí starat obyvatelé přilehlých domů. Podle českých zákonů se má ale věc trochu jinak. Nejdůležitější je v celé věci zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ten totiž mluví o odpovědnosti za takzvané „závady ve schůdnosti“.
Veřejné chodníky patří obcím nebo městským částem. A právě proto jim připadá povinnost zajišťovat jejich schůdnost i v období zimy. Co z toho tedy vyplývá? Že majitelé domu tedy automaticky nemají povinnost udržovat chodník, který k němu vede. To jediné důležité je, kdo skutečně daný chodník vlastní.
Trochu jiné to je v případě, kdy je chodník součástí soukromého pozemku. To se často děje u bytových domů nebo třeba areálů firem. Tam je za stav chodníku zodpovědný ten, kdo celý objekt vlastní nebo spravuje. Dobré je se informovat ještě dřív, než vůbec nějaký problém nastane.
Kdy dostanete bolestné?
Taková zranění kvůli špatně odklizené a „ošetřené“ cestě nejsou v Česku žádná výjimka. A nejde jen o lehké oděrky nebo potlučené koleno, ale i o vážnější úrazy – zlomeniny rukou, nohou nebo i komplikace po pádu starších lidí. A to je přesně moment, kdy se začíná řešit, jestli vlastník udělal všechno pro to, aby zajistil bezpečnost.
Podle právníků ale nemůže každý čekat, že bude mít za svůj pád automaticky nárok na odškodnění. Ten totiž vzniká jen ve chvíli, kdy se podaří prokázat, že chodník nebyl správně udržovaný, nebo nebyl označený jako nebezpečný.
A v takovou chvíli rozhodují i úplné detaily – jestli byl třeba chodník posypaný, nebo jestli obec zajišťovala jeho údržbu. Tyto detaily často rozhodnou o tom, kdo a zda vůbec odškodné zaplatí.
Tohle na to říkají odborníci a praxe
Problematikou se zabývají i odborníci na bezpečnost práce a veřejný prostor. Internetový portál BOZP.cz připomíná, že povinností obcí je hned několik věcí – nejen odklízet sníh, ale dělat i vše pro to, aby se předešlo rizikům. A jak? Například zavčasu posypat silnice a chodníky, nebo označit, které úseky jsou nebezpečné a v zimním období neudržované.
Podle nich může zanedbání těchto povinností vést až k soudním sporům. Když se prokáže, že se o chodníky obec příliš nestarala, může ji čekat vyplacení finanční náhrady.
Existují ale i případy, kdy se odpovědnost za způsobené zdravotní problémy dělila. Příkladem je situace, kdy majitel domu nechal ze střechy padat sníh a rampouchy na chodník, který patřil obci. V takovém případě to není jen věc obce – a majitelé takových domů by měli být obezřetní.
Chodci by si měli dávat pozor
Nejde ale jen o to, co dělají a nedělají vlastníci pozemních komunikací. Na pozoru by se měli mít i samotní chodci. Při posuzování nároku na odškodné se totiž řeší, jestli si při chůzi dávali pozor. Soudy přihlíží k tomu, jestli se člověk pohyboval s opatrností a obezřetností. Pokud například bude existovat kamerový záznam z ulice, na kterém chodec suverénně půjde a bude „koukat“ do mobilu, jeho šance na vyplacení bolestného se snižuje.
Ať už jste tedy například vlastník chodníku před domem, nebo samotný chodec, mějte se v obou případech na pozoru. Obyčejné malé uklouznutí může znamenat zbytečné „oplétačky“ se soudem.




























































