Za stavění kamenných mohyl hrozí v přírodě tučná pokuta. Nejde o nevinnou zábavu, ani když si hrají děti

Stejně jako se nesmí trhat určité druhy rostlin, protože jsou ze zákona chráněné, nesmí se také svévolně hrát s čímkoli, co na chráněném území najdete. Typickým příkladem bývá stavění kamenných mohyl neboli pyramid. Lidé je stavějí na památku, že na daném místě byli, případně si s kamínky hrají děti během výletu do přírody. Tento nešvar se mezi turisty drží už dlouho, přestože ochránci přírody stále poukazují na to, že ve skutečnosti škodí přírodě. I proto si za stavění kamenných mohyl můžete vykoledovat pokutu. 

Nestavět, neškrábat, nesahat

K přírodě bychom se měli chovat ohleduplně – že se v lese nevyhazují odpadky, to ví dnes už snad každý. Nicméně s ohleduplností souvisí také zdánlivě nevinný (zlo)zvyk v podobě stavění kamenných mohyl nebo kamenných mužíčků, což jsou ve skutečnosti do výšky vykládané věže z kamenů.

Pokud často chodíte na výšlapy, určitě jste je zaznamenali. Bývají často u řek nebo na vrcholcích hor. V přírodě však své místo rozhodně nemají. Jejich stavbou se ničí cenný ekosystém a může dojít také k záhubě různých živočichů. Strážkyně Národního parku Šumava Štěpánka Vojtěchová situaci vysvětluje: „Pod kameny mají útočiště různí živočichové, jsou tam larvy hmyzu, rostliny… Tím, že kámen zvedneme, zvířata přijdou o svoje útočiště, případně zůstanou přilepená na kameni, a uschnou.“ Dodává, že během svých obchůzek vídá podobných kamenných mohyl desítky, obzvlášť v sezóně. Jakmile na kamennou mohylu narazí, ihned ji rozebírá.

Za podobný výtvor můžete dostat pokutu. , ...

Také dodává, že když se dá do řeči s lidmi, které u stavění přistihne, často o tom, že dělají něco špatně, ani nevědí. Přibližuje, že návštěvníci jsou překvapení a vůbec jim nedochází, že na první pohled nevinnou zábavou mohou způsobit nevratné poškození přírody. „Nedá se ale nic dělat. K přírodě je nutné chovat se s respektem. Měli bychom se jí kochat, užívat si, že v ní můžeme být, ale nikdy bychom za sebou neměli nechávat stopy, ani si odsud něco odnášet,“ uzavírá Vojtěchová.

Stavěním mohyl to však nekončí. Pozor si dejte také na rytí jmen do kmenů stromů nebo škrábání iniciál do skal. Na první pohled možná hezká památka navštíveného místa, na ten druhý velký a především nežádoucí zásah do přírodního systému.

Může hrozit i pokuta

Pracovníci národních parků se většinou situaci týkající se stavění kamenných mohyl snaží vyřešit domluvou a poučením o správném chování v přírodě. I když už lidé kameny přenesli ze svých míst a škody napáchali, stále má upozorňování význam. Pokud by domluva neměla žádný účinek, mohou strážníci udělit pokutu ve výši až 10 000 Kč. Ta se ve správním řízení může vyšplhat až na 100 000 Kč. 

Vyvarujte se také rytí iniciál do kmene stromu. , ...

Mají na to právo vzhledem k tomu, co říká zákon o ochraně přírody a krajiny. V něm se mimo jiné píše, že na územích národních parků je zakázáno „… používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů v rozporu s cíli ochrany zón národního parku nebo s režimem zón národního parku.“ Také nesmíte sbírat nerosty, rostliny nebo odchytávat živočichy, pokud na to nemáte zvláštní povolení.

Podobně jsou na tom chráněné krajinné oblasti. U nich zákon zakazuje měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. To samé se týká národních přírodních rezervací a národních přírodních památek či přírodních památek. Tady si také dejte pozor, protože zákon vysloveně zakazuje změny či poškozování národní přírodní památky nebo přírodní památky. Příkladem může být známá NPP Šipka se stejnojmennou jeskyní, která patří mezi nejvýznamnější tuzemské archeologické lokality. I zde byste se stavění kamenných mohyl měli vyvarovat.