Triky zmrzlinářů: Jak poznáte, že je zmrzlina opravdu z kvalitních surovin ještě předtím, než za ni zaplatíte
Když máte chuť na zmrzlinu, zamíříte buď do obchodu k mrazicímu boxu, nebo se zastavíte někde na rohu u lákavé vitríny překypující barevnými kopečky. Ne každá porce ale nakonec chutná tak skvěle, jak obal nebo prodavač slibuje.
Občas se celý zážitek smrskne jen na umělé aroma, sladkost přebíjející vše ostatní a v horším případě i tukovou pachuť na jazyku. Jak tedy poznat kvalitní zmrzlinu a mít jistotu, že do svého těla nepřijmete jen spoustu prázdných kalorií?
Co se v Česku považuje za zmrzlinu?
O tom, co může být označované názvem „zmrzlina“, rozhoduje každá země podle svého. U nás ale neexistuje konkrétní seznam surovin, které musí obsahovat, aby si tento název zasloužila. Podobné výrobky se v Česku navíc popisují jen jako „mražené krémy“.
Do této kategorie pak spadají klasické mléčné zmrzliny, vodové nanuky i ovocné sorbety. Jejich základ tvoří hlavně voda, mléko, smetana, cukr a další ingredience dotvářející chuť i strukturu takových výrobků. Místní vyhláška u nich však pouze rámcově určuje některé poměry surovin. O jejich kvalitě neříká nic, takže s výběrem „toho nejlepšího“ příliš nepomůže.
Obal řekne nejvíc
Jedinou možnost, jak si hlídat kvalitu surovin v těchto výrobcích, mají tedy ve svých rukách samotní spotřebitelé, kteří se vždy musí zorientovat podle složení na obalu. Čím kratší bývá, tím lepší suroviny většinou obsahuje. U balených zmrzlin se pak zaměřte hlavně na složky, které vám nabídnou něco navíc kromě na živiny prázdného základu v podobě tuku, vody a cukru.
Pokud v seznamu ingrediencí najdete smetanu, mléko, tvaroh nebo ovoce či jeho složky, kakao nebo ořechy, často jde o kvalitnější produkt. Vyplatí se ale sledovat i typ a množství obsaženého tuku. Takzvaný „mléčný tuk“ totiž dodává zmrzlině její typickou krémovou texturu a lahodnou chuť. Také ji ale zpevňuje a zpomaluje její tání. V prémiových klasických zmrzlinách tak můžeme klidně najít i více než 12 % mléčného tuku.
Výrobci ho ale mohou (často i částečně) nahrazovat levnějšími rostlinnými tuky, díky kterým se tyto pozitivní vlastnosti snižují. Pokud tedy zmrzlina taje podezřele rychle a působí vodnatě, většinou už ani nemusíte pátrat ve složení.
U točených a kopečkových zmrzlin zapojte smysly
Na jaře a v létě, kdy vládne sezóna zmrzlin do kornoutků, se toho o seznamu ingrediencí pravděpodobně příliš nedozvíte. I když zmrzlina vypadá na první pohled lákavě, často je plná chemie a kvalitní suroviny neviděla ani z rychlíku. Zaměřit se tak budete muset hlavně na její vzhled a chuť.
Kvalita stánkových prodejů se totiž může značně lišit. Řemeslné zmrzliny podle originálních italských receptur běžně obsahují plnohodnotné suroviny jako je smetana, čerstvé ovoce nebo i vejce. V mnoha případech jde však o rychlou a „ošizenou“ přípravu z práškových směsí. Jak tedy poznat opravdu dobrou koupi?
Zmrzlinář a majitel pražského řemeslného zmrzlinářství Crème de la Crème Jan Hochsteiger říká, že na výrobě zmrzlin se nevyplatí šetřit a kvalita se dá poznat už od pohledu: Pokud se nachází ve špinavých vaničkách a má oschlý povrch, pravděpodobně ani chuť nebude nic extra. Hodně napoví také textura. Správně má mít zmrzlina hladký povrch bez hrudek a ledových krystalů. Ty mohou být důsledkem špatného skladování, přemíry cukru nebo nedostatku tuku ve složení.
Tipy pro kvalitní výběr
Častým nešvarem je také umělé dobarvování. „Zpozornět byste měli v případě, že se vám ta banánová a vanilková zdá nápadně žlutá a mentolová zase brčálově zelená, protože křiklavě zelená by být neměla, není to přirozené,“ uvedl Jan pro Forbes.
Kvalitní podnik pak můžete poznat třeba v případě, kdy si objednáte vanilkovou zmrzlinu. V té by se měla nacházet malá černá semínka odkazující na použití opravdové vanilky.
V chuti by pak měla být cítit surovina, ke které se název zmrzliny hlásí. Například v kokosové zmrzlině tak musí být cítit kokos. Pokud ucítíte jen sladkost, zřejmě se na přípravě výrobku šetřilo.
Když zmrzlinu dojíte, neměly byste na jazyku cítit žádnou mastnotu poukazující na obsah emulgátorů a stabilizátorů, které kvůli své špatné rozpustnosti v ústech zůstávají. Zmrzlináři je používají hlavně z důvodů zlepšení textury a také k řešení zmíněného problému s ledovými krystaly.

























































