Husákovy děti přiznávají největší noční můru: "Děsím se dne, kdy se nedokážu postarat o sebe ani své rodiče“

„Táta už není, léta přibývají a mamka se o sebe už brzy nebude moci postarat. Dělám ale dvanáctky, u nás doma žije dcera s vnučkou a já nemám moc sil starat se ještě o někoho dalšího,“ uvádí 55letý muž.

Generace, která pečuje o rodiče

Podle výzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí má s dlouhodobou péčí o blízkého za posledních pět let zkušenost až 40 % dospělých Čechů, kteří jí věnují v průměru 29 hodin týdně, což odpovídá zkrácenému úvazku.

Kolik lidí ale pečuje přímo v tuto chvíli, ukazuje jiné číslo: Centrum ekonomických a tržních analýz odhaduje, že jde o zhruba 800 000 lidí. Že jde o téma, které přesahuje pár jednotlivých rodin, prokázal i průzkum agentury Ipsos: o blízké se stará nebo to plánuje 77 % Čechů. Jen 7 % z nich přitom čeká, že to za ně nakonec převezmou profesionální pečovatelé.

Přidává se k tomu i fakt, že podle dat Českého statistického úřadu žije v Česku přes 31 % seniorů v domácnosti úplně samo. Lidé, kteří pečují o své blízké, se nejčastěji obávají, že péči nezvládnou skloubit s vlastní rodinou, i toho, co se stane, když třeba rodič spadne ve chvíli, kdy tam zrovna nikdo není. Přiznávají, že největší strach mají z toho, že jednou nebudou schopni postarat se o své stárnoucí rodiče ani sami o sebe.

Doma zvládne péči i profesionální pečovatelka , ...

Proč bude péče o rodiče v příštích letech ještě náročnější

Nejrychleji rostoucí skupinou české populace jsou lidé nad 85 let. Za 25 let jich bude téměř třikrát tolik co dnes: zhruba 488 000. A stejně jako roste jejich počet, poroste i částka, kterou bude jejich péče stát. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký upozorňuje, že Česko se musí už teď připravovat na růst kapacit, zajištění i větší podporu domácí péče.

Kolik stojí péče o rodiče

Pomoc s nákupem, hygienou nebo doprovodem k lékaři může zajistit člen rodiny nebo pečovatelská služba, kterou hradí buď klient nebo příspěvek na péči. Jde o registrovanou sociální službu, jejíž cenu stát reguluje: zákon stanovuje strop 165 Kč/h do rozsahu 80 h/měsíčně a 145 Kč/h při větším rozsahu. Oproti tomu převazy, injekce a sledování zdravotního stavu spadají pod domácí zdravotní péči, kterou hradí zdravotní pojišťovna.

Pečující často řeší, jakou formu péče rodičům poskytnout , ...

Průměrný pečující věnuje svému rodiči 29 hodin týdně, to je 126 hodin měsíčně. Kdyby za stejný rozsah platil profesionální službě, vyšlo by ho to zhruba na 19 900 Kč měsíčně. Stát na tuto péči přispívá formou příspěvku na péči podle stupně závislosti:

    • stupeň I (lehká závislost): 1 300 Kč měsíčně

    • stupeň II (středně těžká závislost): 5 400 Kč měsíčně

    • stupeň III (těžká závislost): 14 800 Kč měsíčně

    • stupeň IV (úplná závislost): 23 000 Kč při pobytu v zařízení, 27 000 Kč v domácí péči

Jen vyšší stupně se blíží částce, kterou by stála profesionální služba. Většina pečujících rodin ale končí ve stupni I nebo II s příspěvkem, který pokryje zlomek toho, co dělají sami. A ten rozdíl se v čase jen prohlubuje: v roce 2006 pokryl příspěvek ve stupni I 23 hodin osobní asistence měsíčně, v roce 2025 to ale vyšlo jen na 5,3 hodiny.

Kolik stojí domov pro seniory

Další možností je trvalé umístění v domově pro seniory. Čekací doba na místo v domově se výrazně liší: průzkumy z roku 2025 uvádějí jeden až tři měsíce, ale podle domovů lidé čekají i půl roku a někteří dokonce déle. Ceny samotného pobytu spolu se stravou se dnes pohybují mezi 17 500 a 21 000 Kč měsíčně. Domov seniorů TGM v Berouně například účtuje za dvoulůžkový pokoj se stravou 18 760 Kč měsíčně, za jednolůžkový pak 20 100 Kč. Ceny přitom dál rostou.

V domovech pro seniory žije přes 34 tisíc lidí , ...

Ubytování a stravu platí klient sám, obvykle z důchodu nebo s doplatkem od rodiny a samotnou péči v zařízení pak kryje příspěvek. Jak časté je toto řešení, ukazují data Českého statistického úřadu: v domovech pro seniory dnes žije kolem 34 000 lidí, dalších 25 500 pak v domovech se zvláštním režimem.

Odlehčovací služba jako mezikrok

Ještě než se rodina rozhodne přejít k trvalému umístění, může zkusit mezistupeň, který podle Českého statistického úřadu využívá zhruba 16 000 lidí. Jde o dočasný pobyt seniora v zařízení, který má pečující rodině dát čas na odpočinek. Tuto službu může rodina využívat zhruba na šest měsíců v roce a příspěvek při této službě nezanikne. Pro rodiny, které váhají, může být tato služba cenným mezikrokem, než se rozhodnou, jak dál.