Existuje pravidlo, které zakazuje na zahradě i malý bazén. Týká se většiny pozemků a neuposlechnutí se trestá
Spousta lidí touží mít na svém vlastním pozemku bazén, ve kterém si budou moci vychutnat letní osvěžení. Pravdou ale zůstává, že jej jen tak někdo mít nemůže. Pokud jste si tedy pořídili vysněný pozemek a plánujete zde kromě samotného domu postavit i terasu, garáž, zahradní domek a k tomu právě bazén, můžete narazit.
Problém v takovém případě spočívá v porušení maximální zastavěnosti pozemku. Váš pozemek tak zkrátka a jednoduše musí stále mít dostatek zeleně. V případě porušení tohoto pravidla vám hrozí pokuta. Proto je nutné si vše dopředu správně spočítat a ujistit se, že neporušujete zákon nebo obecní vyhlášku.
Co je zastavěná plocha pozemku
I když je vámi vybraný pozemek v územním plánu označen jako zastavitelný, neznamená to, že na něm budete moci postavit cokoliv a kdekoliv. U každého pozemku totiž můžete zastavět pouze určitou plochu. Zbývající část pozemku musí patřit zeleni a umožnit vsakování dešťové vody.
Jako zastavěná plocha se označuje součet plošné výměry všech staveb na daném pozemku. To znamená, že se do ní započítává nejen samotná rozloha domu, ale i dalších staveb (například kůlna, dům pro hosty, zahradní altánek, stání pro auto či zapuštěný bazén).
Plocha bazénu se počítá do zastavěné plochy pozemku
, ...
Maximální zastavitelnost pozemku si zjistěte již před koupí
Podle nového stavebního zákona musí na pozemku i po umístění všech staveb pro bydlení zůstat alespoň 50 % plochy v takovém stavu, aby pozemek mohl vsakovat dešťové vody.
Zastavitelností pozemku se však vždy zabývají také územní plány obce. V nich je definován koeficient zastavěnosti tohoto území a jednotlivých pozemků. Prostřednictvím územního plánu přitom obce mají možnost zastavitelnost ještě více omezit. V současné době se u většiny obcí maximální zastavěná plocha pohybuje v rozmezí od 25 do 40 % celkové plochy pozemku. O konkrétní hodnotě je však vhodné se informovat ještě před koupí pozemku, abyste při následné výstavbě nebyli nepříjemně překvapeni.
Co se do zastavěné plochy (ne)započítává
V prvé řadě se od zastavěné plochy pozemku samozřejmě započítává plocha samotného rodinného domu. Do zastavěné plochy se přitom zahrnuje suterén, lodžie a také předsazená konstrukce, která je podepřena svislou nosnou konstrukcí (typicky jde o balkón podepřený sloupy). Na druhou stranu se zde ale nezapočítává přesah střechy ani balkon, který podepřen sloupy či jinou svislou nosnou konstrukcí není.
Dále je třeba vzít v úvahu plochu dalších staveb s obvodovými zdmi. Kromě toho se zde ale započítávají i stavby, které zdi nemají a vám možná nepřijdou tak důležité. Pokud stavba klasické zdi nemá, je u ní zastavěná plocha určena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. Týká se to i poloodkrytých staveb, tedy právě bazénů.
Alternativou může být volně stojící bazén
, ...
Jak na výpočet zastavěnosti pozemku
Zastavěnost pozemku se počítá jako podíl zastavěné plochy a plochy pozemku. Představme si, že jste si pořídili pozemek o celkové ploše 1 000 m2. Následně jste vypočítali, že zastavěná plocha všech staveb činí 350 m2. Zastavěnost pozemku následně odpovídá 35 %. Pokud byste v takovém případě zatoužili po bazénu, musíte si zjistit, zda obec umožňuje právě větší zastavěnost pozemku než 35 %.
Pokud pravidlo porušíte, může vám hrozit postih nebo nutnost stavby odstranit, abyste opět docílili maximální povolené zastavěnosti pozemku. Dříve než se do výstavby pustíte, vše si dobře spočítejte, abyste následně nečelili nepříjemnému překvapení. Nezapomínejte také, že u všech staveb musíte dodržet pravidlo dvoumetrového odstupu od sousedního pozemku, což vás rovněž může určitým způsobem limitovat.
