Odborník rozsekl věčný spor zahrádkářů: Dešťovka je k zálivce nejlepší, voda z kohoutku může rostlinám škodit

Na zálivce a jejím způsobu je řada rostlin vyloženě závislých. Každá rostlina má své specifické požadavky a když je porušíte, můžete o rostlinu dokonce přijít. Záleží také na tvrdosti a minerálním složení vody, kterou se rozhodnete zalévat. A samozřejmě na scénu přichází odvěká otázka – kde vodu brát? Z kohoutku, nebo z přírody?

Voda z vodovodu

I když voda z kohoutku vypadá na první pohled v dobré kondici, pro rostliny to tak úplně být nemusí. V závislosti na místě vašeho bydliště mohou být v kohoutkové vodě obsaženy mikroplasty, pesticidy, těžké kovy nebo příliš mnoho chloru. Velkou překážkou v dobrém růstu rostlin může být také fluorid. „Ten se v kohoutkové vodě vyskytuje poměrně často. Rostlinám však může způsobit takzvanou fluoridovou toxicitu. Projeví se to odumíráním špiček a okrajů listů, žloutnutím nebo zpomalením růstu,“ vysvětluje zahradník Přemysl Písař.

Dalším problémem pramenícím z kohoutkové vody je chlor. Jeho vysoká hladina může poškodit zejména kořeny rostlin. V zahradní půdě pak dokáže zabít prospěšné bakterie a mikroorganismy. Pokud přece jenom hodláte zalévat vodou z kohoutku, nechte ji před zaléváním alespoň 24 hodin odstát. Chlor se během této doby odpaří.

Kvalita a složení kohoutkové vody se mohou v jednotlivých oblastech lišit. Rozdíly se týkají především její tvrdosti a množství rozpuštěných minerálních látek. Významnou roli hraje zejména obsah vápníku a hořčíku, který ovlivňuje tvrdost vody. Přesné složení vody lze zjistit z údajů místního dodavatele, případně pomocí laboratorního rozboru.

„Tyto prvky ve své podstatě nejsou pro rostlinu škodlivé. Problém nastává tehdy, když je obou minerálů nadbytek,“ říká Přemysl Písař a pokračuje: „Nadbytek vápníku mění pH půdy, takže některým rostlinám chybí potřebná kyselost, a může také narušit vstřebávání dalších živin. Příliš mnoho hořčíku zase brání vápníku, aby správně fungoval.“ Jestliže se vám na povrchu půdy začne tvořit bílý povlak, pravděpodobně půjde o usazeniny právě hořčíku a vápníku. „V takovém případě je potřeba půdu pořádně prolít velkým množstvím vody, aby se tyto soli vyplavily. Nejlepší je použít destilovanou nebo dešťovou vodu,“ radí zahradník Písař.

Pravděpodobně největším minusem zalévání kohoutkovou vodou je však cena. Neustálé čerpání vody z vodovodního řadu notně navýší váš rodinný rozpočet. Pokud nemáte jinou možnost, nechte vodu z vodovodu před zaléváním alespoň nějakou dobu odstát a přizpůsobte její použití nárokům konkrétních rostlin.

Dešťová voda je pro zalévání vhodnější. , ...

Dešťová voda

Ta je oproti vodě z vodovodu zdarma, nicméně její zachytávání a skladování vyžaduje od zahrádkářů větší zapojení. Minimálně potřebujete vhodný sud nebo nádrž na sběr. Takzvanou dešťovku také není radno skladovat příliš dlouho, zvlášť je-li v otevřených sudech. V porovnání s používáním vody z vodovodu jsou to však zanedbatelné náklady.

Dešťová voda bývá měkčí než voda z vodovodu a zpravidla obsahuje méně rozpuštěných minerálních látek. Navíc dodává rostlinám potřebný dusík. „Přesněji řečeno se jedná o vzdušný dusík, který se rozpouští v kapkách při průchodu dešťové vody atmosférou. Dusíkaté hnojivo se tak k rostlinám dostává v přirozenější formě,“ říká Ivan Dvořák z pěstitelské poradny Českého zahrádkařského sva­zu.

Zvlášť pro pěstitele orchidejí nebo masožravých rostlin je dešťová voda zásadní. V opačné situaci by totiž museli shánět vodu destilovanou, v případě orchidejí dokonce s přidáním hnojiva. „Dešťová voda je daleko vhodnější také pro rostliny citlivé na vápno. Typickým příkladem jsou vřesy, magnolie nebo rododendrony,“ vyjmenovává výhody dešťovky Ivan Dvořák. Zalévání dešťovou vodou, kterou navíc necháte chvíli odstát, je pro rostliny výhodné i z hlediska teploty. Studená kohoutková voda může rostlinám způsobit nepříjemný šok a snížit schopnost kořenů vstřebávat vodu a živiny.

Co je tedy lepší?

Z mnoha důvodů dešťová voda. Je přirozeně měkčí a obsahuje méně rozpuštěných minerálů. Jejím chytáním navíc přispějete k šetrnějšímu hospodaření s vodou, protože nebudete plýtvat stále cennější pitnou vodou z kohoutku na zalévání zahrady.