Déšť a teplo probudily žížaly. Kdo na zahradě v únoru podcení přípravu, bude se mu brzy jimi pozemek jen hemžit

Řeč je o žížalách, jež se začínají objevovat na povrchu půdy už koncem únorových dní, zvlášť když před tím panují mírné teploty a vydatné srážky. Nejde o žádnou pohromu, žížaly mají v ekosystému zahrady svoji nezastupitelnou roli. Je ovšem potřeba se půdě dostatečně věnovat a připravit ji na příchod jara i přítomnost žížal.

Proč zrovna únor

To je velmi jednoduché, půda už většinou není tolik zamrzlá a naopak je dostatečně vlhká. Tudíž pro život žížal naprosto ideální prostředí. Navíc žížaly se neřadí mezi typická zvířata ukládající se k zimnímu spánku. Letos jim k dřívější aktivitě pomohla obleva, teplejší počasí a častější srážky.

Důvod, proč se žížaly derou na povrch země, hledejte přímo ve složení zeminy. Ta totiž není dostatečně okysličená, což pro žížaly dýchající celým povrchem těla není příliš příznivé. Často se také jejich cestičky v zemi zalijí vodou. Proto se žížaly snaží zachránit tím, že lezou na povrch, a to zejména v noci, nejlépe krátce po dešti. Jestli jste vášniví zahrádkáři, mohou vám žížaly vylezající na povrch prozradit jednu důležitou věc – že půda je dlouhodobě přemokřená a špatně provzdušněná. Bude proto potřeba váš zásah.

Jakmile se na povrchu objeví příliš mnoho žížal, je třeba jednat. , ...

Užitečné žížaly

Výskyt žížal na vaší zahradě rozhodně neznačí pohromu, naopak. Žížaly jsou pro ni velmi užitečnými obyvateli. Přispívají ke zlepšení struktury půdy, vytvářejí chodby pro vzduch a vodu a jejich trus obohacuje půdu o živiny. Jakmile by žížaly váš pozemek opustily, mohli byste se potýkat s tvrdou neúrodnou půdou.

Nicméně jak se říká, všeho moc škodí. A totéž pořekadlo platí i v případě výskytu žížal. Jakmile jich je na povrchu moc, nastává problém. Stejně jako v případě, že voda po dešti zůstane ve vašich záhoncích stát, aniž by se vsákla. V takovém případě už se nebavíme o působení žížal, ale naopak o špatně fungujícím vodním režimu půdy, který později může přispět i k poškození rostlin.

Jak zasáhnout

Důležitá je prevence. Zaměřte se na kvalitu půdy na vaší zahradě ještě dřív, než vám třeba právě častý výskyt žížal dá signál o tom, že něco není v pořádku.

• Zkontrolujte odtok vody

Důsledně obejděte všechny záhony v zahradě a zkontrolujte, kde se po dešti drží voda. Často se tak děje v utužené půdě, jílovité části pozemku nebo ve špatně vyspádovaných záhonech.

• Zajistěte provzdušnění půdy

Bude vám k tomu stačit běžné zahrádkářské náčiní, například vidle. Ty můžete využít k propíchnutí půdy, rýčem zase můžete půdu opatrně prokypřit. Pozor! Rozhodně půdu neryjte, to by byl příliš velký zásah. V tomto případě je důležité dostat do země vzduch, nejlépe až ke kořenům rostlin.

• Příliš silná vrstva mokré trávy nebo listí

Mulč je pro zahradu velmi přínosný, jakmile ho ale na záhony dáte příliš silnou vrstvu, půdu spíš udusíte a zhoršíte přísun kyslíku. Do příliš mokrých záhonů také zbytečně nešlapejte, každý krok navíc půdu více a více utužuje.

Pusťte se do vermikompostování. , ...

Vrhněte se do vermikompostování

Žížaly jsou při zahradničení skutečně skvělými pomocníky. Proto se nebojte jejich služeb využít také při zakládání kompostu. Právě vermikompostování je specifickým druhem kompostování, při kterém se žížaly využívají. Jedná se nejčastěji o žížaly hnojní, které rozkládají organické zbytky a produkují vysoce kvalitní vermikompost, někdy se mu také přezdívá žížalí hnůj. Ten je bohatý na živiny, huminové látky a prospěšné mikroorganismy.

Vermikompost můžete využít k hnojení záhonů, trávníků, stromů nebo dokonce pokojových rostlin. Velkou výhodou tohoto typu kompostování je rychlejší proces, vyšší obsah živin a mikroorganismů. Žížalám můžete dávat zbytky z kuchyně v podobě ovocných a zeleninových šlupek, kávových sedlin nebo čajových sáčků. Naopak do vermikompostu nedávejte maso, kosti, olej, tuky nebo mléčné výrobky.