Od ledna došlo k růstu tarifních platů učitelů, a to o 7 %. O 5 % si polepšili příslušníci bezpečnostních sborů. K tomu došlo k navýšení stabilizačního příspěvku o čtyři tisíce korun. Vojáci z povolání v hodnosti svobodník, štábní praporčík, poručík až armádní generál mají od ledna vyšší plat o 15 %. Stabilizační příplatek a příspěvek na bydlení se zvýšil na 3 560 korun.
Druhá vlna zvyšování platů je tady. Zjistili jsme, komu v dubnu výrazně naroste výplata a kdo má smůlu
Česko čeká letos s nástupem nové vlády také spousta změn. Jednou z nich je například úprava platových tabulek a mzdových výměrů pro státní zaměstnance. Jde už o druhou vlnu zvyšování platů, přičemž ta první proběhla ještě za vlády předchozí. Některým pracovníkům tak v dubnu výrazně naroste výplata. Jiní ale budou mít smůlu.
Druhá vlna zvyšování platů je tady. Zjistili jsme, komu v dubnu výrazně naroste výplata a kdo má smůlu
Foto: Shutterstock
Tlak na růst nominálních mezd stále nepolevuje ani přesto, že se inflace již poměrně ustálila. To staví zaměstnavatele do pozice, kdy musí o kvalifikované pracovníky bojovat. Jinak na tom není ani stát, který se nyní přiklonil k dalšímu navyšování mezd pro některé sektory.
Výplaty v některých oborech vzrostou i o několik tisíc korun
, ...
Kdo si od dubna polepší nejvíce?
Od 1. dubna 2026 si přilepší především pracovníci, kteří spadají pod zákon o státní službě. Pozadu však nezůstanou ani další specifické kategorie veřejného sektoru. V oficiální zprávě na webu Ministerstva práce a sociálních věcí se k tomuto zvýšení vyjádřil také ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO):
„V minulém volebním období jsme byli svědky poklesu reálné mzdy. Nyní se snažíme, aby zaměstnanci ve veřejném sektoru měli důstojné platy. V nominálních číslech bude navýšení tarifů u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách o 1 685 korun.“
Kromě zmíněných sociálních služeb se ale dubnové změny dotknou i dalších profesí. Tyto změny byly v plánu už za předchozí vlády a pohled na strukturu růstu u různých příjmových skupin dříve přiblížil i tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Pro lidi s nejnižšími tarify to znamená nárůst přes 13 %, u těch s vyššími příjmy růst o zhruba čtyři procenta.“
Kolik ale kdo ve finále dostane je často tématem dlouhých jednání. Platy se totiž skládají ze složky fixní a z pohyblivých bonusů. Pro zaměstnance je pak samozřejmě nejvýhodnější situace, kdy se navýšení týká co největším podílem složky fixní. Klíčovou roli v definování poměrů tak hraje především ministerstvo financí, které musí dostatek prostředků na tyto účely vyčlenit.
„Dohodli jsme se, že například nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, zaměstnanci kultury, nezdravotničtí zaměstnanci atd. budou mít navýšení platů o 10 %, přičemž 9 % půjde do tarifu do těch tabulkových platů a 1 % bude část nenároková, ta, která se týká hodnocení práce,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Zároveň však Schillerová upozornila na to, že u vysoce specializovaných zdravotnických profesí je situace trochu jiná: „Například u zdravotních sester v nemocnicích nebo zařízeních sociálních služeb se bude navyšovat v poměru 5 plus 1, čili 5 % do tarifů a 1 % do složek netarifních. U poslední skupiny lékařů jsme se dohodli na navýšení o 2 %,“ upřesnila.
Na vyšší plat letos dosáhnou i sociální pracovníci
, ...
Energetika a IT na vrcholu, stavebnictví v mírném závěsu
Růst platů se netýká pouze státních zaměstnanců, ale i soukromé sféry. V současnosti zde diktuje tempo hlavně energetický průmysl a IT. Podle odhadů tak mohou zaměstnanci v energetice čekat zvýšení platů o 7 až 10 %. Toto zvýšení je dáno nejen ziskovostí sektoru, ale hlavně kritickým nedostatkem kvalifikovaných techniků.
V sektoru informačních technologií pak sledujeme nárůst platů už několikátým rokem, a ani letos tomu nebude jinak. Jde však spíše o individuální zvyšování platů na mediorních a seniorních pozicích.
Změnou oproti předchozímu roku je pak stavební průmysl, které v posledních letech spíše stagnoval. V roce 2026 se předpokládá jeho „probuzení z útlumu“, a s ním i nárůst mezd o přibližně 6 %. Firmy mají nouzi především o kvalifikované řemeslníky a mistry, protože jejich nedostatek často brzdí realizace projektů.
