Ministerstvo plánuje novinku, která lidem zdraží každý nákup v supermarketu až o desítky korun

Zálohování PET lahví a plechovek již v některých zemích funguje a lidé si na to zvykli. Například v Německu je vratný systém běžnou součástí každodenního života. Díky dlouhodobě fungujícímu systému se zvýšila míra třídění tohoto odpadu, což má pochopitelně pozitivní ekologický dopad. 

Schválením zákona by se měla zabývat nová vláda Andreje Babiše

Poslanecká sněmovna se zákonem o zálohování plastových lahví zabývala už v loňském roce. Samotní členové bývalé Fialovy koalice se však na úpravě neshodli a silně proti bylo i Babišovo hnutí ANO.

Nicméně právě nová vláda by se v letošním roce touto novinkou měla zabývat. Hnutí ANO však zmínilo, že zavedení zálohování PET lahví a plechovek dává smysl pouze za předpokladu, že bude prokázán skutečný ekologický přínos a nedojde k narušení obecních systémů. 

Zálohované by měly být PET lahve i plechovky , ...

Vláda se dříve nebo později bude muset k problému postavit čelem

Nová vláda Andreje Babiše se tomuto tématu bude muset věnovat. Už v letošním roce totiž Česká republika musí do své legislativy zavést unijní nařízení o obalech Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR). Již za letošní rok by Česko mělo reportovat 80% míru sběru PET lahví a plechovek. Se splněním tohoto cíle ale bude mít s největší pravděpodobností problém. Aktuálně se totiž vytřídí zhruba 30 % plechovek a něco málo přes 70 % PET lahví. 

Kromě toho se Česká republika zavázala do roku 2029 vysbírat 90 % PET lahví. Zároveň je kladen požadavek, aby se do lahví od roku 2025 přidávalo 25 % recyklátu a od roku 2030 dokonce 30 %. 

Cíle lze dosáhnout dvěma způsoby

O tom, jak přesně bude zmíněných cílů dosaženo, se přou dvě skupiny. Jedna z nich říká, že stačí jen rozšířit počet sběrných míst, díky čemuž se třídění zlepší. Oponenti z řad výrobců nápojů naopak prosazují zavedení záloh, aby byli lidé ke třídění finančně motivováni. 

K největším kritikům zálohového systému patří odpadové firmy, které argumentují tím, že zálohování poškozuje a prodražuje současný systém sběru. Podle nich stát neřeší ostatní směsné plasty, kterých je mnohem více. Obavy spojené s přechodem na nový systém mají i obce a města napříč Českou republikou. Bojí se, že zvýšené náklady budou nuceny přenést na obyvatele v podobě vyššího poplatku za svoz odpadu.

Předchozí vláda již přitom nastínila, jak by celý systém mohl fungovat. Zálohy podle návrhu měly být zavedeny na plastové lahve na nealkoholické nápoje o objemu 0,1 až 3 litry a na alkoholické nápoje do 15 % alkoholu. Dále by se záloha vztahovala na všechny plechovky s nealkoholickými nápoji o objemu 0,1 až 1 litr a na nápoje s obsahem do 15 % alkoholu. Zálohovat by se však měly i obaly na mléko a mléčné výrobky. 

Téma by znovu měla otevřít nová vláda , ...

Na Slovensku již zálohování funguje – a je velmi úspěšné

Zálohování PET lahví již několik let funguje třeba na Slovensku. Odborníci si přitom tamější systém velmi chválí. Návratnost zde totiž činí přes 90 %, což je nad očekávání dobré. Ostatně, 90 % vysbíraných PET lahví a plechovek je i cílem Evropské unie. 

Poměrně velká návratnost zálohovaných lahví již na Slovensku vedla k nutnosti navýšit poplatky, a tím pádem i k mírnému zvýšení cen nápojů. Právě vysoké náklady na zavedení a provoz celého systému zálohování jsou hlavní nevýhodou, kterou opakovaně zmiňují odpůrci tohoto systému. 

Například Studie Centra ekonomiky a tržních analýz (CETA) z roku 2023 vyčíslila celkové jednorázové náklady na zavedení systému na 5,2 miliardy korun. Roční provozní náklady by se pak podle této studie měly pohybovat kolem 1,3 miliardy korun.