Výživová poradkyně: Naši prarodiče jedli bůček a sádlo, ale netloustli. Tohle dělali jinak než my

Celá řada lidí viní z epidemie obezity tuky. Tento makronutrient se přitom běžně vyskytoval v tradiční české kuchyni takřka od nepaměti, a to v poměrně vysokém množství. Na první pohled by tak mohlo lidem připadat zvláštní, že byl dříve podíl osob s nadváhou ve společnosti o poznání nižší, než tomu je v aktuální době. Když se však na toto téma zaměříte více dopodrobna, zjistíte, že je tato problematika mnohem komplexnější. Existuje hned několik důvodů, proč lidé v dnešní době trpí nadváhou častěji, i když se na rozdíl od našich předků vyhýbají konzumaci tuků. O které důvody se jedná?

Tuk automaticky nemusí být nepřítelem. Na stravu je třeba nahlížet komplexněji

Démonizace tuků má své opodstatnění. Tento makronutrient má totiž přibližně 9 kilokalorií na 1 gram. Oproti tomu sacharidy a bílkoviny mají shodně zhruba 4,18 kilokalorií na 1 gram. 

Na druhou stranu bez tuků lidské tělo nedokáže dlouhodobě fungovat, takže je naprosto nezbytné je do jídelníčku zakomponovat. Problematické jsou v dnešní době stále častěji spíše sacharidy (především ty jednoduché), které sice mají pouze 4,18 kilokalorií na 1 gram, ale dokážou výrazně zvýšit hladinu cukru v krvi.

Mnohem důležitější, než vyhýbat se tukům, je tedy dbát na dodržování optimálně nastaveného jídelníčku. To potvrzuje i Hana Střítecká, která je vystudovanou nutriční terapeutkou a ředitelkou spolku FÉR potravina. Ta v rozhovoru pro Český rozhlas zmínila následující:

„Lidi se strašně bojí tuku, pořád řeší, že si nemůžou dát bůček, protože je přeci tučný. A to přece není zdravá potravina. Je, když nebude denně a nebude ho hromada a budu k tomu mít zelí, tak je to v pohodě. Druhá věc je, že lidé neustále řeší celkovou energii a nekoukají na to, z čeho to poskládají. Takže hlavně že se vejdou do zelených koleček, a už lidem nedochází, že když to mají poskládané ze sacharidů, tak to není to samé, jako když to poskládám z bílkovin."

Naši předci sice konzumovali potraviny jako bůček, ale kombinovali jej se zeleninou a dalšími zdravými ingrediencemi. , Shutterstock...

Problémem dnešní doby je spíše přemíra sacharidů a nedostatek bílkovin, vlákniny a pohybu

Jeden z významných problémů v dnešní době představuje nedostatek kvalitních bílkovin ve stravě. Ty mají příznivý efekt na váhu hned z několika důvodů:

1. V první řadě je třeba zmínit takzvaný termický efekt potravy. Ten spočívá v tom, že při trávení makronutrientů tělo spotřebovává energii. Množství spotřebované energie se nicméně liší na základě toho, o jaký makronutrient se jedná. Například na trávení sacharidů tělo spotřebuje pouze zhruba 5 až 10 % jejich celkového energetického obsahu. Oproti tomu pro strávení bílkovin je potřeba přibližně 20 až 30 % jejich celkového energetického obsahu. To znamená, že pokud zkonzumujete 100 kilokalorií bílkovin, tělo automaticky 20 až 30 kilokalorií spotřebuje na jejich zpracování. Z toho vyplývá, že „čistý" příjem činí pouze 70 až 80 kilokalorií.
2. Ve druhé řadě jsou bílkoviny základním stavebním kamenem svalové hmoty. Čím větší množství svalové hmoty člověk má, tím vyšší je zpravidla jeho bazální metabolismus, neboť svaly spotřebovávají ve srovnání s tukovou tkání mnohem více energie. Jeden kilogram svalů spálí v klidu přibližně 10 až 15 kilokalorií denně, zatímco jeden kilogram tuku jen přibližně 2 až 5 kilokalorií denně. 
3. Ve třetí řadě mají bílkoviny vysoký sytící efekt. Po konzumaci vysokého množství tohoto makronutrientu se lidé cítí, laicky řečeno, delší dobu plní, a tak nemají tendenci půl hodiny po dojezení oběda sahat ještě po zákusku. Vysokým sytícím efektem se pak může pyšnit i vláknina, která tedy hraje při redukci váhy rovněž důležitou roli. 

Oproti tomu sacharidy příliš vysoký sytící efekt nemají. A aby toho nebylo málo, často mají vysoký glykemický index. To znamená, že po jejich konzumaci rapidně stoupne hladina cukru v krvi, načež se začne vylučovat vysoké množství inzulinu. Ten cukr uloží buď do svalů ve formě glykogenu (pokud sportujete či posilujete a glykogen ve svalech je vypotřebovaný), nebo do tukové tkáně.

A právě zde je další kámen úrazu. Pokud jsou lidé neaktivní (značnou část dne prosedí a nechodí cvičit, pracovat ven či sportovat), sacharidy se uloží do zásoby ve formě tuku. Zatímco lidé v minulosti běžně pracovali na zahradě, poli či v lese, nebo pravidelně chodili na dlouhé procházky, dnes mnozí většinu dne prosedí. 

Pohyb je naprosto klíčový. , Shutterstock...

Shrnutí

Naši předci sice konzumovali tučné potraviny jako sádlo či bůček, ale zároveň je kombinovali s jinými potravinami, jako například zelí či salát, jež se mohou pyšnit vysokým obsahem vlákniny, která má sytící efekt. Rovněž nekonzumovali tak vysoké množství sacharidů, které mohou způsobit výkyvy hladiny cukru v krvi. 

Navíc se o poznání více hýbali, díky čemuž spotřebovávali zásobní glykogen ve svalech. Větší množství přijímané energie tak potom šlo do svalů, nikoliv do tuků. 

Roli nakonec hrála i velikost porcí. Ty byly často ve srovnání s těmi dnešními mnohem skromnější.