Vrzající parkety mohou upozorňovat na vlhkost i hnilobu. Problém neignorujte, může se krutě prodražit

Dřevo je živý materiál, který neustále reaguje na své okolí. To má samozřejmě vliv na parkety, které v průběhu roku mění svůj objem a vlastnosti. Během vlhkého léta mohou lehce nasát vlhkost, naopak v zimě, kdy se topí a vzduch je suchý, se dřevo smršťuje. Vrzající parkety pak nejsou jen akustickou nepříjemností, ale ukazují na problém, který se nevyplatí ignorovat. Následná oprava by totiž mohla stát desítky až stovky tisíc korun v závislosti na typu a velikosti podlahy.

Proč parkety začnou vrzat?

Vrzání parket není nic jiného než klasický fyzikální jev – tření. K tomu dochází v případě, kdy se uvolněné parketové vlysy při došlápnutí otírají buď o sebe navzájem, nebo o podklad. Pohybovat se mohou také jednotlivé hřebíky v roštech. Parkety se nejčastěji uvolní vlivem degradace původního materiálu (např. starého lepidla) nebo z důvodu přirozeného sesychání dřeva. Vrzání jedné konkrétní parkety nemusí být hned projevem zásadního problému, ale u větších ploch to často naznačuje vážnější komplikace.

Zásadním nepřítelem je vlhkost, kvůli které začne materiál degradovat. Může jít o vzlínající zemní vlhkost nebo o lokální únik vody. Další hrozbou je rozvoj hniloby a plísní. Dřevokazné houby mohou fatálně narušit podkladové vrstvy, jako jsou nosné rošty, prkna či OSB desky. Pokud rošt shnije, podlaha ztratí oporu, začne se hýbat a propadat. Jakýkoli rozpad spodní konstrukce se následně projeví právě intenzivním vrzáním.

Některá místa lze opravit lokálně. , ...

Na co si dát pozor?

Drobné změny způsobené přirozeným sesycháním dřeva jsou v pořádku a není třeba se jich obávat. Zásadním problémem jsou však deformace většího rozsahu, jako je tvorba boulí nebo zvednutých částí podlahy. Pokud začnou parkety tvořit takzvané stříšky (zvedají se v okrajích) nebo se objeví vypouklé boule, je nutné situaci neprodleně řešit. Nadměrná vlhkost totiž může podlahu zničit trvale a tato destrukce bývá zpravidla nevratná. 

Kromě vysokých nákladů na opravu či výměnu podlahy hrozí i zdravotní komplikace spojené s výskytem plísní v interiéru. S podobným poškozením se lze setkat zejména ve starších nemovitostech, kde majitelé dlouhodobě bojují s pronikající vodou a vysokou vzdušnou vlhkostí. Včasné řešení přitom nemusí být komplikované a zničení podlahy lze zabránit, ale je nutné zakročit co nejdříve a dodržet určitá pravidla.

Jak vyřešit problém?

Zvolený postup vždy závisí na rozsahu poškození. Vyplatí se začít od těch nejméně invazivních metod. Prvním krokem by měla být optimalizace vnitřního klimatu. Ideální relativní vlhkost vzduchu v místnosti by se měla stabilně pohybovat mezi 45 a 55 % při teplotě 20–22 °C. S udržením správných hodnot mohou efektivně pomoci zvlhčovače (v suché topné sezóně) nebo naopak odvlhčovače vzduchu. Pokud vrže jen několik konkrétních míst a podlaha je jinak pevná, lze přizvat odborníky na takzvanou injektáž. 

Do vrzající parkety se vyvrtá drobná dírka, přes kterou se aplikuje speciální expanzní polyuretanové lepidlo. U plošnějšího uvolnění bez poškození podkladu pomůže klasické přebroušení s celoplošným zatmelením. To zpevní spáry a výrazně prodlouží životnost podlahy. Nejdražším řešením je kompletní přeložení podlahy. K tomu se přistupuje při rozsáhlém a nevratném poškození vrstev pod parketami. Jde o finančně nejnáročnější variantu, kvůli které majitelé někdy raději sáhnou po úplně novém typu krytiny.

Pravidelná kontrola může ušetřit desítky tisíc korun za obnovu. , ...

Prevence jako absolutní základ 

Parketová podlaha není extrémně náročná na údržbu, ale pravidelná vizuální a akustická kontrola se rozhodně vyplatí. Jakmile se začnou parkety nezvykle prohýbat, vydávat hlasité zvuky, nebo je v místnosti dokonce cítit zatuchlina a plíseň, jednejte neprodleně. Čím dříve se začne problém řešit, tím větší je šance na záchranu původní podlahy. Kompletní sanace hnilobou napadené konstrukce se totiž může v průměrně velkém bytě spolehlivě vyšplhat i na několik stovek tisíc korun.