Vlci se po 150 letech vracejí do českých hor. Jejich počet ve volné přírodě raketově roste

Krkonoše už dávno nejsou jen domovem jelenů, srnců či rysů. V současné době se totiž v těchto horách začínají zabydlovat i vlci obecní a úspěšně se zde rozmnožují. Jak odhaduje Správa Krkonošského národního parku, pohybuje se tu přibližně patnáct jedinců, kteří se usadili ve dvou až třech teritoriích.

Dříve byli vlci běžnou součástí přírody

Vlci jsou u nás zvlášť chráněným druhem. V dří­vějších dobách byli po staletí běžnou součástí přírody. Do 17. století se vyskytovali na většině území Česka. Podle dostupných záznamů byl poslední vlk na našem území zastřelen v roce 1842. V sousedních zemích byli ale zbývající jedinci uloveni až koncem 18. a počátkem 19. století. Následně bylo možné ojediněle pozorovat migrující vlky, ale šlo spíše jen o sporadický výskyt. To se ovšem v posledních letech změnilo a trvalý výskyt vlků se potvrzuje v celém česko-polském pohraničí. Jedná se hlavně o Broumovsko a Orlické hory.

Vlci žijí ve smečkách o třech až osmi jedincích. , ...

Vlci vypuštění člověkem? Nikoliv

Poměrně velkou zajímavostí je fakt, že se nejedná o vlky vypuštěné člověkem. Vlci se totiž vrátili do Krkonoš zcela přirozenou cestou, a to díky obnově populace v okolních zemích a migraci mladých jedinců do nových oblastí. V uplynulém roce došlo k reprodukci vlka hned ve dvou známých teritoriích ve východní části Krušných hor.

Pravidelné mapování šelem v Krkonoších

V Krkonoších probíhá pravidelné mapování těchto šelem. Mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný uvádí: „Ve druhé polovině února organizovala Správa KRNAP druhý ročník zimního mapování šelem. Celkem se podařilo zmapovat v jeden den 400 kilometrů na 39 trasách. Zaznamenali jsme 35 pobytových znaků vlka obecného. Zimní mapování znovu potvrdilo odhad dvou až tří smeček na území KRNAP.“

Vlci jsou hrozbou pro hospodářská zvířata , ...

Přemnožení vlků není jen pozitivní zprávu, přináší i problémy pro chovatele

I přesto, že je podle odborníků přemnožení vlků pozitivní zprávou, způsobuje tento fakt i určité problémy. Pro lidi sice tento tvor nebezpečný není, protože se jim přirozeně vyhýbá, ale problémem mohou být další zvířata. Jde zejména o útoky na hospodářská zvířata. Konkrétně v roce 2025 byla nahlášena padesátka útoků, kdy škody utrpělo 27 chovatelů. U čtyř z nich se dokonce jednalo o 50 % těchto útoků. Tento problém by do budoucna mělo alespoň částečně vyřešit lepší zabezpečení pastvin. Správa KRNAP se snaží být v tomto ohledu maximálně nápomocná, a tak nabízí odborné poradenství, poskytuje informace o dotacích a zajišťuje zapůjčení elektrických sítí a speciálních pásků určených k plašení šelem. Navíc se také ještě v posledních letech přemnožila divoká prasata, což je dalším problémem. Pro chovatele je ale dobrou zprávou to, že v posledních letech došlo ke zvýšení náhrad za škody způsobené vlky. 

Důležitou roli hraje šíření osvěty

Jak uvádí Správa KRNAP, důležité je zejména šíření osvěty týkající se informovanosti a spolupráce s chovateli hospodářských zvířat. Zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová říká: „Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadno dostupný zdroj potravy. To znamená důsledně zabezpečovat hospodářská zvířata a současně nenechávat venku zbytky potravin, které by mohly šelmy lákat.“ Právě z tohoto důvodu je v první řadě doporučováno večerní nahánění zvířat do zabezpečených prostor a využívání pasteveckých psů včetně pravidelného dohledu nad stády. Zároveň odborníci apelují také na to, aby v oblastech, kde se vlci začali vyskytovat, měli turisté své mazlíčky na vodítku.