Varování: V českých sklepech můžete narazit na štíry. Pokud uvidíte tento typ praskliny, raději se nepřibližujte a zavolejte deratizátora

Jakmile se vysloví slovní spojení „nebezpeční živočichové žijící v České republice“, většina lidí by si nejspíše vybavila klíšťata, divoká prasata nebo některé druhy brouků z čeledi majkovitých (například majka fialová). Narazit zde však teoreticky můžete i na štíry, kteří se mohou usazovat mimo jiné ve sklepeních. 

Populace pravých štírů v Česku

Na území České republiky nebylo v historii zaznamenáno příliš mnoho přirozených populací pravých štírů. Ve skutečnosti je zdokumentována pouze populace štíra kýlnatého - o žádném dalším druhu pravého štíra, který by dlouhodobě přebýval na území Česka, nejsou k dispozici významné důkazy.

Čas od času se sem může zavléct (například nechtěně při převozu materiálů nebo potravin) i jiný druh štíra, avšak žádný z nich nedokázal přežívat dlouhodobě. 

Výskyt štíra kýlnatého v Česku je historicky zdokumentován. , Shutterstock....

Štír kýlnatý: Postrach okolí Slapské přehrady 

Rozsáhlejší populace štíra kýlnatého (Euscorpius tergestinus) byla v České republice naposledy zaznamenána v roce 1988 v okolí Slapské přehrady. Od té doby není trvalý výskyt tohoto druhu štíra na zdejším území průkazně zdokumentován. Na druhou stranu se čas od času objeví informace o tom, že někdo na štíra kýlnatého ve volné přírodě narazil. Jeho výskyt tedy není plně vyvrácen.

Z toho vyplývá, že není na škodu mít alespoň základní povědomí o tom, jak tento štír vypadá, kde je na něj teoreticky možné narazit a zda může představovat pro člověka nebezpečí. 

Vzhled štíra kýlnatého

Štír kýlnatý není nikterak velký, ve volné přírodě jej tedy lze poměrně snadno přehlédnout. Dorůstá délky přibližně 3 až 5 centimetrů. Jeho klepeta působí v poměru k celkové velikosti těla poměrně robustně, v některých případech mohou měřit až necelé dva centimetry.

Štír kýlnatý je velmi drobný. , Shutterstock....

Tělo štíra kýlnatého je poměrně ploché a štíhlé, což mu umožňuje skrývat se pod kameny nebo ve skalních štěrbinách. Co se barvy týče, může být lehce načervenalé. 

Kde na tento druh štíra můžete narazit?

Štír kýlnatý nemá rád přímé sluneční záření. Nevyhovuje mu suché prostředí, ale v oblibě nemá ani nadměrně vlhké prostředí se stálou přítomností vody. Nejčastěji jej tedy najdete v polosuchu.

Často se skrývá pod kamením, lesními porosty či v různých štěrbinách či prasklinách, kde má poměrně příznivé podmínky k životu. Vyskytovat se však může i v lidských sklepeních – zde může jako úkryt využít například praskliny ve zdech. 

Proč může být štír kýlnatý nebezpečný?

Štír kýlnatý je osazen jedovým ostnem. Jed, kterým tento druh štíra disponuje, sám o sobě pro člověka nepředstavuje nijak významné nebezpečí. Přesto však může být bodnutí od tohoto štíra potenciálně velmi nebezpečné. 

Stejně jako například po vosím bodnutí se totiž může rozvinout alergická reakce. U alergických osob může dojít k anafylaktickému šoku, který může být i životu ohrožující. Příznaky zahrnují otok hrdla, dušnost, zrychlený tep či pokles krevního tlaku. 

Vlhké a popraskané sklepy přitahují pozornost i jiných potenciálně nebezpečných živočichů

Ve sklepě, a to především v popraskaných zdech či stropech, se může vyskytovat celá řada dalších rozličných živočichů. Za zmínku stojí například škvoři, stínky, sklepní pavouci nebo mnohonožky. 

Ačkoliv tito tvorové mohou vzbuzovat hrůzu svým vzhledem, zpravidla nejsou nebezpeční. Existují však i výjimky.

Zřejmě nejvíce nepříjemné může být bodnutí od zápřednice jedovaté, ta ovšem sklepy příliš nevyhledává. To však neplatí o snovačce domácí - jedovatém sklepním pavoukovi, jehož kousnutí je srovnatelné například se včelím.

Snovačka domácí je synantropním druhem, což znamená, že žije v blízkosti lidských obydlí. Její kousnutí může v extrémních případech způsobit anafy­laktický šok. Snovačku domácí poznáte podle dlouhých štíhlých nohou a zakulaceného zadečku. Na něm se může (ale nemusí) vyskytovat bílá kresba.