Největší český důl na černé uhlí po více než 250 letech zavřel a propustil stovky horníků

Těžba černého uhlí trvala na Karvinsku dlouhých 250 let. Právě letošní rok se však v tomto směru stal zlomovým. Nadále se tak u nás těží pouze hnědé uhlí. 

Jaký je důvod ukončení těžby?

Podle analytiků na tuzemskou energetiku má ukončení těžby černého uhlí v Česku spíše jen zanedbatelný dopad. Analytik XTB Jiří Tyleček pro Českou televizi uvedl: „V energetice by dopad konce těžby černého uhlí v Česku měl být omezený až zanedbatelný, protože česká energetika je historicky postavená na hnědém uhlí.“

Hlavním důvodem, proč byla těžba černého uhlí u nás ukončena, je ekonomická návratnost. Hlu­binná těžba je totiž stále dražší a z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Rozhodnutí těžbu ukončit padlo v době, kdy těžba ještě ztrátová nebyla, aby se předešlo budoucím dotacím. 

Těžba zde měla 250letou historii , ...

Pod zemí zůstávají miliardy tun uhlí

Aktuálně ve Slezsku stále zůstávají miliardy tun dosud nevytěženého černého uhlí. Problém ale spočívá v tom, že se tyto zásoby nacházejí více než kilometr pod zemí. Jejich případná těžba by proto byla mimořádně technicky a také ekonomicky náročná. Obnovení těžby se přitom podle odborníků ani v budoucnu neočekává. Proděkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Zubíček pro iDnes.cz zmínil: „Zůstává tam ještě opravdu hodně uhlí, řádově miliardy tun. Podle dostupných údajů jsme vydobyli za těch více než 200 let zhruba polovinu zásob.“

Náklady na opětovné zpřístupnění podzemních prostor společně s investicemi do technologií by vyšly na desítky miliard korun. Takové rozhodnutí by tedy nedávalo ekonomický smysl. 

Hnědé uhlí se u nás těží nadále

Zatímco těžba černého uhlí je u nás u konce, u hnědého uhlí se v těžbě pokračuje. V loňském roce dokonce těžba i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. Hnědého uhlí se v loňském roce vytěžilo asi 24,3 milionu tun, což bylo meziročně o 2,5 % více. Produkce přitom rostla především v první polovině roku. Většina hnědého uhlí se využila v rámci průmyslu. 

Co se týče konkrétních lokalit, klíčová ložiska se u nás aktuálně nacházejí v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější jsou lomy ČSA a Bílina, těžba hnědého uhlí pokračuje rovněž na Sokolovsku. 

I u hnědého uhlí Česko směřuje ke konci těžby. Jako poslední by se měl uzavřít severočeský důl Bílina, kde se ukončení těžby hnědého uhlí očekává v roce 2033. Původní termín byl rok 2035 a došlo tedy k jeho posunutí. Dřívější ukončení těžby vítá ekologická organizace Greenpeace. Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, pro Seznam Zprávy uvedl: „Po letech nejistoty máme jasno: Těžba uhlí v Česku skončí nejpozději v roce 2033, jak nyní svým rozhodnutím potvrdil Český báňský úřad. Je smutné, že konec uhlí si nakonec vyžádal těžař, ne stát.“

Těžba hnědého uhlí prozatím pokračuje , ...

Uhlí je u nás na útlumu

Podle klíčového strategického dokumentu, který řeší směřování české energetiky do roku 2050, se do budoucna počítá s celkovým odklonem od uhlí. To by mělo do roku 2033 skončit. Základ proměny energetiky má pak spočívat v rozvoji jádra a růstu obnovitelných zdrojů energie. 

Evropská komise přitom požaduje, aby Česká republika zvýšila plánovaný podíl obnovitelných zdrojů z 30 na 33 %. Tímto způsobem má Česko přispět ke společnému cíli. Nyní tento podíl činí zhruba 18 %. 

Ministerstvo průmyslu zároveň předpokládá, že proměna energetiky povede k výraznému snížení emisí skleníkových plynů.