Amerika zvažuje odchod z NATO: Co to znamená pro Čechy a pro celkové bezpečí Evropy a proč by to bylo dobře

I když se na první pohled může zdát, že dění na světové politické scéně se běžných občanů zas tak nedotýká, opak je pravdou. Dění kolem Severoatlantické aliance se týká také České republiky, která je součástí od 12. března 1999. Jakožto státu nám z členství plynou jisté závazky, mezi něž patří především závazek vydávat určitý finanční obnos na obranu – konkrétně 2 % HDP. To jsme například za loňský rok zvládli splnit.

Výdaje na obranu

V letošním roce je ale situace odlišná. V návaznosti na konfliktní situace nejen v Evropě se loni státy včetně Česka rozhodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 % HDP a další 1,5 % HDP bude putovat na související nevojenské investice. Kabinet minulého premiéra Petra Fialy loni přijal usnesení, podle kterého měly růst obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 % HDP ročně na 3 %.

Současná vláda však s podobným scénářem nepočítá. Podle vyjádření premiéra Babiše letos Česko na obranu vynaloží zhruba 2,1 % HDP. Raději se chce soustředit na zdraví spoluobčanů a prodloužení jejich životů. Právě sporné výše výdajů na obranu u jednotlivých členských států a jejich jistá pasivita přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa k úvahám o odchodu z NATO.

Americké úvahy o odchodu

Trumpovi vadí především fakt, že se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Dokonce v rozhovoru pro britský deník The Daily Telegraph označil transatlantickou alianci za nefunkční. Kritika Bílého domu se na spojence NATO snáší především kvůli pasivitě vůči americko-íránskému konfliktu. Washington například opakovaně žádal o vojenskou podporu při zajišťování Hormuzského průlivu, který je klíčovým místem z hlediska dodávek ropy. Za normální situace tudy totiž tankery převáží zhruba pětinu světové produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).

Americký prezident Donald Trump vyjádřil možný odchod USA z NATO. , ...

Pokud by Donald Trump na opuštění NATO skutečně trval, musel by podniknout poměrně dlouhou cestu. Opuštění severoatlantické aliance totiž z amerického pohledu není tak jednoduché. Podle zákona schváleného před třemi lety je k takovému kroku zapotřebí doporučení a souhlas dvoutřetinové většiny Senátu nebo legislativa schválená celým Kongresem. Konkrétně je k tomu na stránkách Kongresu uvedeno toto: „V roce 2023 přijal Kongres zákon, jenž prezidentovi zakazuje ,pozastavení, vypovězení, zrušení nebo odstoupení od Severoatlantické smlouvy‘ – jíž byla založena Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) – bez souhlasu Senátu nebo přijetí zákona Kongresem.“

Co by potencionální odchod USA znamenal

Jakmile by k tomuto hypotetickému scénáři došlo, museli by se lídři NATO i jednotlivých členských států zabývat otázkou, zda je možné, aby NATO bez Američanů dál fungovalo, či zda by dokonce nehrozil rozpad celé aliance.

Pořád je ale třeba mít na paměti, že se jedná o bezprecedentní situaci, na kterou je v tuto chvíli velmi těžké odpovědět. Je to podobné, jako kdybychom se začali ptát, co by se mohlo stát, kdyby se rozpadla Evropská unie. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy k tomu dodává: „V momentě, kdy se k tomu schylovat bude, budou státy hledat způsoby řešení. Je zde několik scénářů, které ale nejsou vzájemně výlučné. Nepochybně budou země, které budou chtít posílit obrannou dimenzi Evropské unie. Budou také státy, které budou v nějaké podobě chtít zachovat NATO, byť to je s velkým otazníkem, neboť Spojené státy dnes představují zhruba polovinu jeho vojenských kapacit. Paralelně bych také očekával, že řada států bude hledat nové, bilaterální garance se Spojenými státy, či pravděpodobně přijde rozvoj menších multilaterálních aliancí.“

Co na to Češi

Podle prezidenta Petra Pavla není Trumpův požadavek na účast ostatních členských států v blízkovýchodním konfliktu relevantní. „NATO bylo založeno jako obranná aliance. Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena. Odchod Spojených států by znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance,“ uvedl ve svém vyjádření prezident.

Zanedlouho se bude konat summit NATO v Turecku. , ...

Ministr zahraničí Petr Macinka se zatím zdržel komentáře. Dodal, že si nemyslí, že by Spojené státy americké chtěly NATO poškodit svým odchodem. Také zmínil, že s komentářem současné situace počká až po skončení summitu NATO, který proběhne 7. a 8. července v turecké Ankaře.

Někteří analytici upozorňují, že zatímco v teoretické rovině by mohl být odchod USA impulsem k větší samostatnosti a „dospělosti“ Evropy, v praxi by se kontinent bezprostředně poté ocitl v extrémně zranitelné pozici, protože na takovou míru odpovědnosti zatím není vojensky ani politicky připraven, zároveň by však mohl tento krok v dlouhodobém horizontu urychlit investice do obrany, posílit spolupráci mezi evropskými státy a vést k větší strategické nezávislosti.