Tuhle běžnou funkci mobilního fotoaparátu nejspíš vláda brzy zakáže. První země už zavádějí tvrdé sankce

Není divu, neboť mobilní telefony jsou dnes opatřeny vysoce výkonnými fotoaparáty a jejich používání je zároveň nesmírně praktické. Stačí jemný pohyb palcem a fotografie je na světě, aniž by tuto činnost doprovázel nějaký nápadný zvuk. Právě nenápadnost focení prostřednictvím mobilního telefonu však může být velice problematická, a to zejména v souvislosti s ochranou soukromí. Proto jsou již na území některých států zavedená opatření, která zamezují pořizování fotografií bez zvuku. Je možné, že se podobná opatření dostanou i do České republiky.

V některých asijských státech platí zákaz tichého fotografování: Jak přesně to funguje?

Asi nejpřísnější pravidla v souvislosti s fotografováním platí v Jižní Koreji. Tam již od roku 2004 platí, že veškeré mobilní telefony musí při pořizování fotografických snímků vydávat zvuk o minimální hlasitosti cca 65 decibelů. To zhruba odpovídá hlasitosti běžného lidského hovoru, provozu pračky nebo tiskárně, která je zapnutá a provádí tisk.

Prostřednictvím těchto opatření má být zabráněno tzv. fenoménu molka (rovněž nazývaný jako upskirting). Ten spočívá v tichém pořizování fotografií nebo videí bez souhlasu fotografované osoby, což je naprosto bezpochyby v rozporu s dobrými mravy a jasně porušuje zásady ochrany soukromí.

Pokud byste v Jižní Koreji bez svolení pořizovali intimní snímky cizí osoby, hrozí vám finanční sankce ve výši až 50 000 000 ko­rejských wonů (zhruba 767 000 korun) a trest odnětí svobody na 5 či dokonce až 7 let.

Za pořizování intimních fotografií bez svolení hrozí v Koreji tučné pokuty. , ...

V Japonsku je legislativa v souvislosti s pořizováním tichých snímků ve srovnání s Jižní Korejí o něco benevolentnější, avšak stále velmi přísná. Opatření, která se týkají této problematiky, tam nejsou přítomná přímo v kodifikovaném zákoně, avšak najdete je v nařízeních, která se široce dodržují.

Na základě vládních doporučení a požadavků mobilních operátorů i široké veřejnosti výrobci jako Apple, Samsung, Xiaomi či Sony upravují firmware svých zařízení tím způsobem, aby při každém pořízení fotografie zazněl dostatečně hlasitý zvuk závěrky, který nelze ztlumit v běžném nastavení telefonu. Zvuk závěrky se při fotografování ozve i v případě, že máte mobilní telefon nastavený do tichého režimu.

Opatření byla v zemi vycházejícího slunce, jak se o Japonsku běžně hovoří, zavedena zejména z rostoucí obavy fotografování žen a dívek ve veřejné dopravě, v obchodech nebo na veřejných místech.

Slušelo by se podotknout, že existují určité aplikace a způsoby, prostřednictvím kterých je možné i v Japonsku výše zmíněné opatření obejít. Pokud byste se nicméně dopustili focení, které zasahuje do intimity, může vám v tomto státě hrozit pokuta ve výši několika milionů japonských jenů (1 japonský jen má hodnotu 0,14 Kč) a dokonce i trest odnětí svobody.

V Japonsku telefony vydávají při focení zvuk, který nejde vypnout. , ...

Tajné fotografování je problémem i v jiných státech. Je jen otázka času, kdy se na toto téma vlády zaměří

Zpřístupnění mobilních telefonů, které se mohou pyšnit vysoce výkonnými fotoaparáty, široké veřejnosti je převážně považováno za pozitivní. Umožnilo lidem lépe zaznamenávat okolní realitu, uchovávat vzpomínky a sdílet zážitky.

Takřka všechno na světě ovšem disponuje i negativními stránkami, přičemž zpřístupnění mobilních telefonů s fotoaparátem široké veřejnosti není výjimkou. Každý je nyní schopen v praxi zcela nenápadně pořídit fotografii cizí osoby, aniž by k tomu měl její povolení.

To sice v mnohých státech včetně České republiky není v souladu se zákonem (v ČR je v zákoně uvedeno, že „zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením"), avšak v realitě tato zákonná opatření nemusí být dostatečně efektivní. V praxi totiž fotografovaná osoba mnohdy ani nemá sebemenší tušení o tom, že ji někdo fotí – z toho důvodu se ani nemá jak bránit, i když je právo na její straně.

Je tedy velmi reálné, že i vlády států Evropské unie včetně České republiky začnou přinejmenším uvažovat nad tím, zda by podobná opatření, která platí v Japonsku a v Jižní Koreji, neměla být implementována i do jejich legislativy.