Nejčastější volba do novostaveb: Tepelné čerpadlo šetří provoz, ale nepočítejte s nízkou investicí

V současné době přitom běžně lze vybírat z velké řady způsobů vytápění. S každým z nich se pojí určité výhody a nevýhody. Proto řada lidí přemýšlí nad tím, jaká varianta je tou nejlepší možnou. 

Nejoblíbenější topný systém do rodinných domů

Pokud řešíte vytápění do rodinného domu, v posledních letech se u moderních novostaveb těší čím dál větší popularitě tepelné čerpadlo. Jeho největší předností je vysoká účinnost a zároveň šetrnost k životnímu prostředí. Kromě toho můžete těžit z nízkých provozních nákladů. 

Na druhou stranu se ale s tímto způsobem vytápění pochopitelně pojí i určitá nevýhoda. Tou jsou vyšší pořizovací náklady, se kterými je třeba počítat. 

Tepelné čerpadlo nabízí vysokou účinnost , ...

Pyšní se perfektní účinností

V souvislosti s výběrem zdroje vytápění je namístě posuzovat účinnost jednotlivých variant. Ta totiž vyjadřuje, jak efektivně se dodaná energie přemění na využitelné teplo pro vytápění prostoru.

Tepelná čerpadla nabízejí mimořádně vysokou účinnost, která může dosahovat až 187 %. Pro srovnání, u klasického elektrokotle se jedná až o 99 %, nevýhodou je zde však cena elektřiny. V případě kotlů na tuhá paliva lze hovořit o účinnosti kolem 70 %. 

Topný faktor udává, jak je výroba tepla efektivní

Pro porovnání tepelných čerpadel se využívá takzvaný topný faktor. V podstatě se jedná o poměr mezi získanou tepelnou energií a energií spotřebovanou tepelným čerpadlem. Platí, že čím je jeho hodnota vyšší, tím je výroba tepla efektivnější. 

U tepelných čerpadel vzduch–voda bývá topný faktor v rozpětí od 2 do 4. V případě tepelných čerpadel země–voda se zpravidla topný faktor pohybuje od 3 do 5. Pro běžného uživatele však samozřejmě mohou být tato čísla nicneříkající. Představit si to můžete tak, že topný faktor 1 znamená, že za každou 1 kW elektrické energie získáte 1 kWh tepla na ohřev topné vody.

Pro lepší představu můžeme zvažovat modelový příklad rodinného domu s obytnou plochou 150–⁠200 m², který na svém webu popisuje společnost Viessmann. U tepelného čerpadla se spotřeba elektrické energie za rok pohybuje kolem 8 250 kWh, což při průměrné ceně elektřiny 5 Kč/kWh dělá 41 250 Kč. U klasického elektrokotle by v takovém případě spotřeba elektřiny mohla činit 20 000 kWh (v přepočtu 100 000 Kč ročně). Rozdíl je tedy znatelný.

S čím tepelné čerpadlo zkombinovat, abyste docílili největší účinnosti?

Obecně platí, že tepelné čerpadlo vyrábí teplo nejvýhodněji při nižší výstupní teplotě a menších mrazech. Odborníci přitom doporučují používat jej ideálně s podlahovým topením.

V případě radiátorů totiž je potřeba vodu uvnitř ohřát na zhruba 50–70 °C. Tepelné čerpadlo tak v tomto ohledu musí vynaložit poměrně velké množství energie. Na druhou stranu u podlahového vytápění stačí mnohem nižší teplota vody (zhruba 35 °C). Vzhledem k tomu je kombinace tepelného čerpadla a podlahového topení výhodnější a ekonomičtější volbou. 

Ideálně jej kombinujte s podlahovým topením , ...

Kolik stojí pořízení tepelného čerpadla

Ačkoliv by se mohlo zdát, že tepelné čerpadlo bude stát stovky tisíc korun, nemusí tomu tak být vždy. Obecně záleží nejen na jeho výkonu, ale i zvoleném typu. Ze všech variant je nejlevnější tepelné čerpadlo vzduch–vzduch, jehož cena začíná již na 25 000 Kč. Kvalitnější modely vás vyjdou zhruba na 60 000 Kč. Na druhou stranu má ale ze všech typů tepelných čerpadel nejnižší účinnost. 

Nejoblíbenější volbou jsou v České republice tepelná čerpadla vzduch–voda. Náklady na jejich pořízení se pohybují zhruba od 180 000 do 450 000 Kč. Cena se vždy odvíjí od zvoleného výkonu a také konfigurace tepelného čerpadla. Ačkoliv s klesající venkovní teplotou mírně klesá jejich účinnost, pro kvalitní čerpadla zpravidla mírné zimy panující u nás nejsou žádnou zásadní překážkou. 

Nejdražší variantou je pak tepelné čerpadlo voda–voda, které se cenově pohybuje kolem 500 000 Kč, k tomu je třeba připočítat také náklady na hloubení vrtu nebo studny.