Bydlení bez přípojek k sítím nabírá na popularitě. Soběstačné domy lákají na minimální náklady

Tématem posledních let se totiž staly vysoké ceny nemovitostí, nájmů a energií. Není tedy překvapivé, že by se od kolečka vysokých nákladů kdekdo rád osvobodil a zařídil si život nebo rovnou důchod „na vlastní pěst“ s minimál­ními poplatky za bydlení. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že podle průzkumu agentury Ipsos chce devět z deseti Čechů bydlet ve vlastním.

Jak fungují soběstačné domy? 

Pozornost získává hlavně koncep­t takzvaného „of­f grid“ bydlení, které se i přes počáteční vyso­kou investici je­ví jako celkem lákavý nápad. Označuje život v soběstačných domech bez připojení k inženýrským sítím, tedy běžné elektřině, veřejnému vodovodu a ke ka­nalizaci. 

Součástí jsou často systémy pro zadržení dešťové vody nebo vlastní studny. , ...

Ačkoliv by se mohlo zdát, že takový typ „ostrovního“ bydlení si bude žádat značné oběti, jejich obyvatelům toho příliš nechybí. Soběs­tačné domy mohou nabídnout přek­vapivý komfort, při správném plánování dokon­ce za nižší dlouhodobé náklady než v běžných budovách. 

Elektrické rozvody nebo vodní a odpadní systém totiž nechybí, jen už od počát­ku počítá s jiným komplex­ním řešením, které využívá pouze obnovitelné zdroje. Nesmí chybět především vlastní fotovoltaika s bateriovým úložištěm, kam se energie ukládá pro následnou spotřebu. 

Nevyužívá se ale pouze solární energie. Počítá se také se silou větru a voda se pak k domu většinou přivádí z okolních vodních zdrojů. Častá je i vlastní studna. Díky čističkám se pak voda stává lépe využitelnou pro domácnost­. V návrzích se ale počítá také s dešťovou vodou, která se zadržuje v retenčních nádržích a uplatnění pak najde třeba při zavlažování zahrady. 

V dlouhodobém horizontu off-grid domy ušetří 

Jelikož soběstačný dům nepotřebuje připojení k elektrické síti, je možné ho postavit na pozemku, který není zasíťovaný, což přináší úsporu hned na začátku. Klasická novostavba ale vychází zhruba na 35 až 45 tisíc korun za m², zatímco u soběstačných domů se cena šplhá na částky kolem 50 až 70 tisíc za m². Ačkoliv si člověk připlatí za řešení nahrazující inženýrské sítě, z dlouho­dobého hlediska můžete počítat s významnou ús­porou za vodu, elektřinu a vytápění. Poplat­ky mohou totiž být až n­ulové, navíc bez starostí s výkyvy cen nebo přerušením dodávek energií. 

Největší náklad tedy představuje pořízení fotovoltaiky s bateriemi, tepelného čerpadla a dalších systémů pro zajištění vody. Například projekt Český soběstačný dům vyšel na něco málo přes 6 milionů korun. Samotná energetická část budovy stála 550 tisíc korun. V porovnání s prodejními cenami bytů například v Praze se tak dostáváme mnohem níž než u pořizovací ce­ny středně velkého bytu (2+1 běžně od 7 milionů). Podle expertů se však inves­tice začíná na ušetřených poplatcích vra­cet přibližně me­zi 8. a 15. rokem fun­gování soběstačného domu. 

Vše není jen sluncem zalité

Každé výjimečné řešení má ale i své nevýhody. Pře­devším v zimních měsících, kdy solární panely nevyrobí tolik elektřiny, je nutné energiemi šetřit. Může také nastat delší ob­dobí sucha, které ohrozí přísun vody. Život v takovém domě s sebou tedy nese víc povinností, ať už co se týče výroby vlastní elektřiny, nebo případných poruch a oprav, a hodí se spíš pro technicky zdatné jedince.

Jelikož se na českém trhu jedná stále o novinku, právo je o něco pozadu. Můžete tak narazit na zádrhely s úřady, které často nevědí, jak v těchto přípa­dech postupovat­. Současná legislativa totiž s připojením každého domu k veřejné infrastruktuře automaticky po­čítá, i když přímo nic nezakazuje. Povolení samotné stavby ale vždy závisí na konkrétním stavebním úřadě. Vyřizování stavebního povolení tak může být zdlouhavé a trvat klidně několik let. Úřady ale postupně získávají zkušenosti, protože podobných staveb v Česku pomalu přibývá. 

Domácnosti častěji sahají po fotovoltaice s bateriovým úložištěm. , ...

Alespoň částečná soběstačnost je trendem 

Momentálně v Česku existuje jen několik stovek až nižších tisíců takových domů. Podle Pavla Podruha, zakladatele projektu Český soběstačný dům, se ale bude vždy jednat spíš o m­inoritní zále­žitost. "Z off-grid domů si lze ale vzít inspiraci, protože každá stavba může být o něco soběstačnější“, uvádí Podruh. 

O tom, že je to už nyní cesta pro mnoho Čechů, svědčí i fakt, že neustále roste zá­jem o vlastní fotovoltaické elektrárny. V Česku je už přes 200 tisíc takových systémů, což je zhruba čtyřikrát víc než v roce 2022. Narůstá také poptávka po bateriových úložištích pro domácnosti, které s fotovoltaikou kombinuje až 84 % rodin. To potvrdila i skupina ČEZ, která takové systémy zajišťuje. Uvedla také, že zvýšení zájmu zaregistrovala v roce 2022 kvůli nárůstu velkoobchodních cen elektřiny pod vlivem konfliktu Ruska a Ukrajiny. Zá­jem tak reflektuje i obavu o přístupnost veřejných zdrojů energií v budoucnosti.