Bydlení bez přípojek k sítím nabírá na popularitě. Soběstačné domy lákají na minimální náklady
Lidé začínají přemýšlet inovativně, a to nejen nad stářím. Předražené byty ve městech řada z nich mění za menší domky, které jsou energeticky soběstačné. Nejedná se přitom o honbu za romantickou představou života, spíš o řešení praktické otázky, jak snížit náklady a fungovat víc udržitelně.
Tématem posledních let se totiž staly vysoké ceny nemovitostí, nájmů a energií. Není tedy překvapivé, že by se od kolečka vysokých nákladů kdekdo rád osvobodil a zařídil si život nebo rovnou důchod „na vlastní pěst“ s minimálními poplatky za bydlení. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že podle průzkumu agentury Ipsos chce devět z deseti Čechů bydlet ve vlastním.
Jak fungují soběstačné domy?
Pozornost získává hlavně koncept takzvaného „off grid“ bydlení, které se i přes počáteční vysokou investici jeví jako celkem lákavý nápad. Označuje život v soběstačných domech bez připojení k inženýrským sítím, tedy běžné elektřině, veřejnému vodovodu a ke kanalizaci.
Součástí jsou často systémy pro zadržení dešťové vody nebo vlastní studny.
, ...
Ačkoliv by se mohlo zdát, že takový typ „ostrovního“ bydlení si bude žádat značné oběti, jejich obyvatelům toho příliš nechybí. Soběstačné domy mohou nabídnout překvapivý komfort, při správném plánování dokonce za nižší dlouhodobé náklady než v běžných budovách.
Elektrické rozvody nebo vodní a odpadní systém totiž nechybí, jen už od počátku počítá s jiným komplexním řešením, které využívá pouze obnovitelné zdroje. Nesmí chybět především vlastní fotovoltaika s bateriovým úložištěm, kam se energie ukládá pro následnou spotřebu.
Nevyužívá se ale pouze solární energie. Počítá se také se silou větru a voda se pak k domu většinou přivádí z okolních vodních zdrojů. Častá je i vlastní studna. Díky čističkám se pak voda stává lépe využitelnou pro domácnost. V návrzích se ale počítá také s dešťovou vodou, která se zadržuje v retenčních nádržích a uplatnění pak najde třeba při zavlažování zahrady.
V dlouhodobém horizontu off-grid domy ušetří
Jelikož soběstačný dům nepotřebuje připojení k elektrické síti, je možné ho postavit na pozemku, který není zasíťovaný, což přináší úsporu hned na začátku. Klasická novostavba ale vychází zhruba na 35 až 45 tisíc korun za m2, zatímco u soběstačných domů se cena šplhá na částky kolem 50 až 70 tisíc za m2. Ačkoliv si člověk připlatí za řešení nahrazující inženýrské sítě, z dlouhodobého hlediska můžete počítat s významnou úsporou za vodu, elektřinu a vytápění. Poplatky mohou totiž být až nulové, navíc bez starostí s výkyvy cen nebo přerušením dodávek energií.
Největší náklad tedy představuje pořízení fotovoltaiky s bateriemi, tepelného čerpadla a dalších systémů pro zajištění vody. Například projekt Český soběstačný dům vyšel na něco málo přes 6 milionů korun. Samotná energetická část budovy stála 550 tisíc korun. V porovnání s prodejními cenami bytů například v Praze se tak dostáváme mnohem níž než u pořizovací ceny středně velkého bytu (2+1 běžně od 7 milionů). Podle expertů se však investice začíná na ušetřených poplatcích vracet přibližně mezi 8. a 15. rokem fungování soběstačného domu.
Vše není jen sluncem zalité
Každé výjimečné řešení má ale i své nevýhody. Především v zimních měsících, kdy solární panely nevyrobí tolik elektřiny, je nutné energiemi šetřit. Může také nastat delší období sucha, které ohrozí přísun vody. Život v takovém domě s sebou tedy nese víc povinností, ať už co se týče výroby vlastní elektřiny, nebo případných poruch a oprav, a hodí se spíš pro technicky zdatné jedince.
Jelikož se na českém trhu jedná stále o novinku, právo je o něco pozadu. Můžete tak narazit na zádrhely s úřady, které často nevědí, jak v těchto případech postupovat. Současná legislativa totiž s připojením každého domu k veřejné infrastruktuře automaticky počítá, i když přímo nic nezakazuje. Povolení samotné stavby ale vždy závisí na konkrétním stavebním úřadě. Vyřizování stavebního povolení tak může být zdlouhavé a trvat klidně několik let. Úřady ale postupně získávají zkušenosti, protože podobných staveb v Česku pomalu přibývá.
Domácnosti častěji sahají po fotovoltaice s bateriovým úložištěm.
, ...
Alespoň částečná soběstačnost je trendem
Momentálně v Česku existuje jen několik stovek až nižších tisíců takových domů. Podle Pavla Podruha, zakladatele projektu Český soběstačný dům, se ale bude vždy jednat spíš o minoritní záležitost. "Z off-grid domů si lze ale vzít inspiraci, protože každá stavba může být o něco soběstačnější“, uvádí Podruh.
O tom, že je to už nyní cesta pro mnoho Čechů, svědčí i fakt, že neustále roste zájem o vlastní fotovoltaické elektrárny. V Česku je už přes 200 tisíc takových systémů, což je zhruba čtyřikrát víc než v roce 2022. Narůstá také poptávka po bateriových úložištích pro domácnosti, které s fotovoltaikou kombinuje až 84 % rodin. To potvrdila i skupina ČEZ, která takové systémy zajišťuje. Uvedla také, že zvýšení zájmu zaregistrovala v roce 2022 kvůli nárůstu velkoobchodních cen elektřiny pod vlivem konfliktu Ruska a Ukrajiny. Zájem tak reflektuje i obavu o přístupnost veřejných zdrojů energií v budoucnosti.
