Rodiče volají po zrušení klasických třídních schůzek. Školy přecházejí na modernější systém takzvaných triád
Pro mnohé rodiče jsou vzpomínky na třídní schůzky z doby, kdy byli ještě školáky, noční můrou. Tehdy totiž často teprve všechno „prasklo“. V online světě už ovšem o prospěchu a chování vlastních potomků ve škole rodiče vědí hodně i bez třídních schůzek. Není tedy divu, že jsou mezi nimi čím dál méně oblíbené.
Třídní schůzky byly běžnou součástí školní docházky po mnoho desetiletí. Jenže v současné době volají mnozí rodiče po jejich zrušení, tudíž účast nebývá v některých případech valná. Navíc se aktuálně stále více prosazuje úplně nový systém, který už není postaven na hromadném setkávání všech rodičů s učitelem. Podle zkušeností zúčastněných přitom vyhovuje většině Čechů výrazně více než podle jejich názoru zastaralý koncept klasických třídních schůzek.
Rodiče už klasické třídní schůzky nechtějí
Učitelé na školách stále častěji hovoří o nezájmu rodičů o třídní schůzky. Třídy při těchto setkáních proto někdy bývají poloprázdné. Rodiče často hovoří o tom, že se vše důležité dozvědí už z elektronické žákovské nebo e-mailové korespondence, takže třídní schůzka je jen ztrátou času. Národní pedagogický institut (NPI) ovšem uvádí, že taková setkání nejsou jen o informacích, ale mohou vést rodiče k pocitu sounáležitosti se školou, přispívají k vytváření školního společenství i k lepšímu klimatu ve třídě i škole. Za rostoucí nezájem každopádně někdy nemohou jen rodiče.
„Mnohé veřejné školy se neposunuly ani o píď a rodiče tu zažívají stále třídní schůzky ‚vzor 1982‘. Jestliže budete poslouchat kritiku, stížnosti, zjevné narážky na to, jak jsou děti z domu nevychované a jak se doma neučí, bude vaše chuť chodit na takové nepříjemné setkání minimální,“ uvedl Robert Čapek, pedagog, školní psycholog a autor webu Líný učitel. Takovou zkušenost ostatně potvrzují i někteří rodiče v diskuzích na sociálních sítích.
Tripartitní třídní schůzky jako řešení?
V současné době stále více českých škol přechází na model takzvaných tripartitních třídních schůzek, kterým se říká rovněž „triády“. Nejedná se o hromadná setkání, ale o setkání učitele, rodiče a žáka. Mají tedy individuálnější charakter, což se mnoha učitelům i rodičům zamlouvá. Mezi šesti očima je možné otevřeněji hovořit a nastavit průběh tak, aby to všem zúčastněným stranám co nejvíce vyhovovalo. Tripartitní třídní schůzky mohou být velmi prospěšné i pro samotné děti.
„Dítě si postupně sbírá zkušenosti, jak být partnerem třeba i dospělému člověku. Rodiče někdy svoje děti na triádě až nepoznávají. Nevěří, co všechno oni dokážou, jak hezky dokážou mluvit o tom, jak se jim ve škole daří, jak dokážou třeba i popsat, že se jim něco nedaří,“ podělila se o své pozitivní zkušenosti učitelka cizích jazyků na Základní škole kpt. Jaroše v Trutnově pro Český rozhlas Plus.
Co říkají na nový systém sami rodiče?
„Každé pololetí probíhá jedna tripartita. Jako rodič nejvíc oceňuji tento přístup, je to fakt super, mnohem osobnější a přátelštější. Naopak nemám ráda ty hromadné, kdy je to frk, frk, není žádný prostor pro diskuzi s učitelem, a pokud, tak zase před celou tou třídní komunitou, což ne každému může být příjemné. Naštěstí od takových schůzek se na naší ZŠ už upustilo. Máme jednu hromadnou třídní schůzku na začátku školního roku, kdy se řeší formality, školní řád a podobně,“ uvedla jedna z maminek v diskuzi na Facebooku.
Tripartitní model je obecně hodnocen velmi kladně, takže se zdá, že klasickým třídním schůzkám skutečně pomalu začíná „zvonit hrana“. Na druhou stranu ne všem rodičům takový vývoj vyhovuje. „U nás ve škole jsou schůzky pouze formou tripartity, což je třeba pro mě jako rodiče, který se o vzdělání dítěte zajímám průběžně, úplně zbytečně ztracených 15 minut času, neb jsem se tam nikdy nedozvěděla nic, co už bych nevěděla. Naopak hromadné schůzky pro celou třídu se nekonají vůbec, což mě třeba štve,“ nastínila svůj pohled další z maminek.
Setkávání rodičů s učiteli, ať už budou probíhat jakoukoli formou, jsou každopádně opět za dveřmi. Nový školní rok se totiž kvapem blíží. V některých oblastech se přitom rodiče předhánějí, kdo pošle dítě do školy s větším kornoutem sladkostí. Ačkoli nejde zrovna o nejzdravější tradici, dětem může nástup do školy alespoň trochu zpříjemnit. Obecně se totiž zdá, že se děti do první třídy netěší jako dřív. Dokonce dochází ke srovnávání s odvodem vojáků do války.





Sledovat v Google Zprávách















































