V Česku se ukrývá pravěký unikát starší než egyptské pyramidy. Rondely dodnes matou archeology

Takzvané rondely pocházejí z období neolitu, tedy z období kolem 5 000 let před naším letopočtem. Podle odborníků se na našem území budovaly asi tři až čtyři století a jsou považovány za jeden z fenoménů střední Evropy. 

Co je charakteristické pro architekturu rondelů

Jako rondely se označují kruhové areály, jejichž průměr může dosahovat od 30 do 210 metrů. Nejčastěji se setkáme s průměrem od 55 do 97 metrů. V závislosti na regionu, kde se nacházejí, se mohou mírně lišit.

Ve většině případů jsou však rondely obehnány příkopem a často disponují jednou nebo více kůlovými palisádami. Příkopy kolem vnitřního areálu mají obvykle čtyři vchody. Setkat se však lze i s rondely se dvěma, třemi nebo pěti vchody. 

Vnitřní prostor rondelů nesloužil k obytným účelům. Nachází se zde však jámy, které pravděpodobně sloužily jako obětní. Kromě toho lze narazit i na pozůstatky pecí a ohnišť. 

Rondely nejčastěji pocházejí z doby neolitu, tedy mladší doby kamenné. Známé jsou však i rondely pocházející z doby bronzové nebo halštatské. 

TIP: Léto přeje výletům. Kromě rondelů můžete zavítat třeba na nejhezčí české pláže. 

Rondely mohly plnit více funkcí , Petr Krejčí,...

Jakou funkci rondely plnily

Mezi odborníky převládá názor, že rondely plnily více funkcí. Mnozí se domnívají, že se původně jednalo o rituální stavby, které plnily funkci shromaždiště a v případě potřeby je bylo možné bránit. Podle novějších zjištění je možné, že rondely sloužily také v oblasti astronomie. 

Ve střední Evropě vznikaly rondely v průběhu přibližně sta let. Vzhledem k tomu se někteří domnívají, že stavitelé je budovali, aby odvrátili nějakou přírodní katastrofu. Mohlo se jednat o nějaký výrazný klimatický jev, který měl tehdy střední Evropu postihnout. Kdy a proč byly rondely opuštěny, známo není. Odborníci se domnívají, že nastala určitá změna, kvůli které přestaly plnit svou funkci. 

Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu pro Český rozhlas vysvětlil: „Když se jedná o lépe archeologicky prozkoumanou krajinu, tak je nacházíme v určitých rozestupech, třeba po sedmi, deseti kilometrech, docela pravidelně. To znamená, že ta sídliště, kde rondely jsou, měla asi nějakou centrální funkci pro širší okolí. Spíše se zdá pravděpodobnější, že se na výstavbě rondelů podíleli i lidé z okolních sídlišť. Takže tam musel být někdo, kdo ty lidi motivoval nebo přinutil k tomu, aby se na těch stavbách podíleli.“ 

Vnitřní prostory nebyly obývány , Josef...

Největší rondel střední Evropy najdeme u Kolína

Právě Česká republika se v souvislosti s rondely může pochlubit svým nej. Konkrétně se jedná o vůbec největší rondel střední Evropy, který najdeme u Kolína. V průměru měl zhruba 240 metrů. Disponoval třemi příkopy, čtvrtý nebyl dokončen. Rondel měl dochované celkem čtyři vstupy a mezi odborníky si vysloužil označení megarondel. 

Zajímavostí je, že asi padesát metrů od něj byl zhruba ve stejné době vystavěn jiný rondel, který měl pouze jeden příkop. Neméně zajímavý je také rondel v Třebověticích v lese, který byl potvrzen poměrně nedávno. Objeven byl díky valům, které jsou dodnes viditelné. Podle Jaroslava Řídkého se na území celé střední Evropy nacházejí asi čtyři takové objekty. Tři z nich jsou v Rakousku, jeden pak právě u nás. 

Z dalších českých rondelů lze zmínit například rondel v Krpech, Mohelnu, Bylanech, Vedrovicích, Vochově nebo Ústí nad Labem. Rondely najdete i v Praze, konkrétně v Krči, Ruzyni nebo Vinoři. 

TIP: Inspirujte se tipy na 4 turistické trasy, které byly nedávno otevřeny, a naplánujte si výlet.