Otevřete okno ve správný čas a plíseň se už nikdy neobjeví. Drobnost, kterou skoro nikdo nezná
Plíseň v bytě či domě není jen estetický problém, jde především o zdraví. Příčinou vzniku plísní totiž bývá překvapivě drobná chyba v podobě špatného větrání.
Když se plíseň jednou objeví, už se jí jen horko těžko zbavuje. Při sebemenším zvýšení vlhkosti v interiéru se pak na určitých místech projevuje stále dokola. Mnohdy nefungují žádné speciální přípravky, nátěry ani babské rady. Ty totiž řeší až následky, nikoliv jádro problému. V boji s plísněmi a vlhkostí jsou zásadní dvě věci – správné topení a větrání.
Plíseň začíná tam, kde se drží vlhkost
Plíseň není jen estetický problém. Je to živý organismus, který se daří tam, kde je teplo, vlhko a málo vzduchu. Typicky za skříněmi, v rozích, kolem oken nebo v koupelně. Mikroskopické spory plísní jsou všude kolem nás, ale pokud se vlhkost v místnosti drží příliš dlouho, najdou si své místo k růstu.
Pravidelné větrání je bezesporu první řešení i nejúčinnější prevence. Není ale dobré větrat kdykoliv během dne a v jakémkoliv počasí. Většina lidí tedy větrá buďto ve špatnou dobu, nebo příliš krátce. Přitom otevřít okno na dvě minuty při dešti nebo za velké mlhy je spíše kontraproduktivní.
Kdy větrat, aby to mělo smysl
Základní pravidlo zní “větrejte, když je venkovní vzduch sušší než ten vnitřní”. Není nutné hned nakoupit vlhkoměry, stačí mít jen základní znalosti a držet se jich. Kdy tedy větrat?
-
Ráno po probuzení – V ložnici bývá nejvíc vlhkosti, protože ji vydýcháme během noci. Otevřete dokořán okno na 5–10 minut. Venku je navíc brzy ráno vzduch poměrně suchý, ať už v létě nebo v zimě.
-
Po sprchování nebo vaření – Pára se musí dostat ven dřív, než se srazí na studených stěnách. Ideální je tak vařit už při otevřené “ventilačce” a v koupelně otevírat okno ihned po sprše.
-
Nikdy nevětrejte, když venku prší nebo je mlha – Venkovní vlhký vzduch totiž v už tak vlhkém interiéru celý problém ještě zhorší.
-
V zimě je ideální větrat krátce, ale intenzivně. Jde o takzvané „šokové větrání“. Okno dokořán, průvan, 5 minut a zase zavřít. Stěny nestihnou vychladnout, ale vlhký vzduch se vymění.
Proč na čase opravdu záleží
Fyzika je neúprosná. Vzduch dokáže pojmout určité množství vodní páry a čím je onen vzduch teplejší, tím více páry přijme. Když se teplý, vlhký vzduch uvnitř potká se studenou zdí nebo oknem, vzniká kondenzace. Drobné kapky vody pak zůstávají na studeném povrchu a drží se zde vlhkost. A tam, kde je voda, se plíseň cítí jako doma.
Pokud větráte v době, kdy je venku vzduch chladný a zároveň suchý, vlhkost z interiéru se při výměně vzduchu přirozeně sníží. Naopak v deštivém nebo mlhavém počasí bývá relativní vlhkost venku vysoká a vlhkost v místnosti se tak může ještě zvýšit.
Jak poznat, že máte doma příliš vlhko?
Ideální relativní vlhkost v interiéru je zhruba 40–60 %. Pokud máte podezření, že je u vás víc, stačí obyčejný vlhkoměr, který se dá pořídit za pár korun. Mezi známky vysoké vlhkosti patří také například orosená okna v jejich spodní části. Tato kondenzace se objevuje především v ranních hodinách. Ve vlhkém interiéru jsou také chladné a na dotek “navlhlé” zdi. Objevit se může i zatuchlý zápach a pokud se problém neřeší, tak i zmíněná plíseň.
Jakmile se vlhkost drží dlouhodobě nad 65 %, plísním se daří i bez viditelných kapek vody. A to bývá moment, kdy běžné čištění přestává stačit. O vysokou vzdušnou vlhkost se kromě sprchování a vaření postará také pravidelně rozvěšené prádlo. V zimních měsících pak s vlhkostí pomůže i topení. To bychom nikdy neměli úplně vypínat. Ideální je, pokud je topení neustále zapnuté na 2 až 3 stupeň. To zajistí stálou pokojovou teplotu i průměrnou spotřebu energií.