Obavy expertů se naplnily. To, co se nyní děje v Německu, může už brzy tvrdě dopadnout na celé Česko
Evropské státy jsou v mnoha ohledech vzájemně propojené. Není žádným tajemstvím, že velmi blízký vztah panuje například mezi Německem a Českem. Tyto dva státy jsou úzce provázané z ekonomického, kulturního, dopravního, ale třeba i energetického hlediska.
Ačkoliv tato spolupráce obvykle přináší výhody pro obě strany, aktuální stav německé energetiky může negativně ovlivnit situaci na českém i celoevropském trhu. Čeští zákazníci to mohou zaznamenat například v podobě rostoucích cen energií. Vzniklý problém sice má své řešení, nicméně může trvat ještě dlouhou dobu, než bude úspěšně realizováno.
Výkyvy v produkci mohou znamenat obrovské finanční ztráty
Německý internetový zpravodajský web focus.de zhruba v půlce letošního ledna informoval o tom, že Německo přichází o elektřinu za stovky milionů eur.
Jedná se o důsledek nerovnováhy elektrické sítě, kterou narušuje rostoucí počet obnovitelných zdrojů. Samotné obnovitelné zdroje jsou sice přínosem pro životní prostředí a do budoucna by měly tvořit ještě významnější podíl všech zdrojů elektřiny, nicméně pravda je taková, že aktuální energetická infrastruktura na ně není dostatečně připravená.
Problematický paradoxně není příliš nízký výkon, ale naopak příliš vysoká produkce.
Proč může kvůli vysoké produkci energií docházet ke ztrátám?
Značnou část obnovitelných zdrojů (nejen) na území Německa tvoří zejména větrné a fotovoltaické elektrárny. U nich může nastat problém ve chvíli, kdy dlouhodobě panují nadprůměrné podmínky pro produkci elektřiny (tedy například intenzivní sluneční záření nebo silný vítr).
V takovém případě se totiž může snadno stát, že zmíněné obnovitelné zdroje vyprodukují mnohem větší množství elektrické energie, než lidé dokážou spotřebovat.
Jakmile nabídka výrazně převyšuje poptávku, elektrárny je nutné odstavit, aby nedošlo k přetížení sítě. Jejich odstavení je každopádně velmi nákladné, z čehož vyplývá, že na něm producenti mohou prodělávat nemalé množství peněz.
Ani nízká produkce ovšem není ani zdaleka optimální
Druhý extrém může nastat tehdy, když je meteorologická situace z hlediska produkce elektřiny naopak velmi nepříznivá. To znamená například ve chvíli, kdy v dlouhodobějším časovém horizontu panuje oblačno nebo zataženo a zároveň nefouká téměř žádný vítr.
V takovém případě dochází pro změnu k rapidnímu snížení nabídky, což se logicky projevuje zvyšováním cen elektřiny (alespoň tedy za předpokladu, že se zároveň z jakéhokoliv důvodu nesníží poptávka).
Znepokojivý signál z Německa
Němečtí dodavatelé i zákonodárci se tyto problémy snaží řešit, nicméně některá opatření se zatím nesetkala s úspěchem.
Za zmínku stojí například příspěvky, jejichž účelem bylo pomoci (zejména nízkopříjmovým) domácnostem a seniorům se zvýšenými náklady za elektřinu.
Tyto demografické skupiny každopádně příspěvek mnohdy nevyužívaly, i když na ně měly nárok.
Celý tento neoptimálně fungující systém se mohl podepisovat na zvyšování cen elektřiny na burzách.
Proč to může znamenat problém i pro Českou republiku?
Zde je možné odkázat právě na výše zmíněnou propojenost evropského energetického trhu. Německý trh je s tím českým úzce propojen prostřednictvím vysokonapěťových přenosových sítí.
V důsledku toho se špatná energetická situace v určitém státě rychle přenáší na ceny v jiných státech. Například při nedostatku elektřiny z vlastních zdrojů se Německo musí obracet na jiné státy (včetně České republiky), na jejichž trzích potom dochází ke zvýšení poptávky – a zvýšená poptávka může znamenat i růst cen.
Právě kvůli tomuto mechanismu může mít aktuální situace v Německu nepříznivý vliv na vývoj nákladů spojených s elektrickou energií u českých domácností.
Zákazníci s fixací to nejspíše pocítí až později (například při konci fixací nebo u nových smluv), nicméně u spotových smluv může být impakt okamžitý.
Německo se každopádně snaží situaci aktivně řešit. Pomoci má například výstavba skladovacích zařízení, díky kterým by bylo možné přebytečnou energii ukládat a následně využívat ve chvíli, kdy je produkce podprůměrná. Tím by došlo ke stabilizaci systému.

























































