Na zahradě raději nezalévejte záhony hadicí s pitnou vodou. Problém způsobuje chlór i riziko vytopení zahrady

Podle odborníků může být kvalita kohoutkové vody při mnohem nižší ceně i vyšší než u vody balené. Na druhou stranu bývá voda z vodovodu problematická při zalévání záhonů i trávníku. Problém způsobuje chlór i riziko vytopení zahrady. Doporučována je naopak dešťová voda, která může při použití k zavlažování snížit výdaje. To ovšem není jediná její výhoda. Měli byste ji ovšem zachytávat a skladovat správně. Jinak totiž může být také poměrně riziková.

Takhle může působit chlór na rostliny

Pitná voda sice neškodí lidem, ale obsažený chlór, který je nezbytným dezinfekčním prostředkem chránícím před bakteriemi a viry, nemusí příliš svědčit rostlinám. Na to je třeba pamatovat, pokud vodu z vodovodu používáte k zalévání. Chlór totiž může pro rostliny představovat zátěž. Jakou? Působí toxicky na citlivé kořeny, narušuje vstřebávání živin a zároveň ničí prospěšné půdní bakterie. 

Pokud pitnou vodu budete využívat k zalévání, zřejmě se nic špatného nestane, ale problém může nastat při dlouhodobém používání. Nemáte-li možnost využít jinou vodu, lze ji nechat 12 až 24 hodin odstát. Klidně i půl dne až den. Chlór z vody v otevřené nádobě přirozeně vyprchá. Voda se zároveň ohřeje na okolní teplotu, takže rostliny nebudou vystaveny teplotnímu šoku.

Pitná voda obsahuje chlór, který rostlinám nemusí svědčit , ...

Pozor i na další závažné riziko

Problém může nastat, je-li hadice napojena na zdroj pitné vody. Pokud totiž praskne, může téct neustále. Hrozí tedy vytopení a velké účty za vodu. V tomto ohledu může být velmi problematické i automatické zavlažování napojené na vodovodní řád. Dojde-li k nějakým potížím, když jste například týden i déle na dovolené, voda bude vytékat po celou dobu. Voda se může vsakovat do půdy a následně proniknout do sklepa. Navíc se vám při ročním vyúčtování zřejmě protočí panenky.

Nemáte-li jinou možnost a musíte používat na zalévání pitnou vodu, tak raději pravidelně uzavírejte ventil a nemějte rozvod trvale pod vodou. Pokud vyrážíte pryč, poproste sousedy, aby jednou za čas zkontrolovali, zda je vše v pořádku.

Proč je dešťová voda vhodnější?

Dešťová voda je lepší volbou pro zavlažování zahrady. Bývá totiž přirozeně měkká a obsahuje méně minerálních látek, což má kladný vliv na pH půdy. Pro zalévání je nejčastěji doporučována dešťová voda. Během bouřek navíc dochází v atmosféře k fixaci vzdušného dusíku, takže dešťová voda může obsahovat o něco více dusíkatých látek, které jsou pro rostliny přirozenou součástí koloběhu živin. Tento plynný prvek obsahují hnojiva a jeho nedostatek například způsobuje, že je trávník na zahradě řídký a naopak se zde daří plevelům.

Dešťová voda je považována za vhodnější k zalévání , ...

Pokud je voda z vodovodu tvrdá, může se pH půdy zvyšovat, což není pro mnohé rostliny příliš dobré. Tenhle typ vody pochází z větších hloubek a obsahuje více minerálů (hlavně vápníku a hořčíku). V některých krajích ČR je přitom pitná voda tvrdší než v jiných. Existuje ovšem domácí test na tvrdost vody.

Co (ne)dělat při zalévání?

Dešťová voda je sice lepším řešením, na druhou stranu byste ji měli správně zachytávat a skladovat. Nádoba musí být čistá. Jisté riziko představuje voda ze střechy, jež může obsahovat hodně zinku, mědi či olova, ale také bakterií. Proto byste měli udržovat střechu a okapy čisté. Aby dešťová voda zůstala co nejdéle kvalitní, doporučují odborníci sud pravidelně čistit a udržovat zakrytý. Tím zabráníte padání listí, prachu i dalších nečistot do vody a zároveň výrazně omezíte množení komárů, řas a mikroorganismů. Vhodné je také umístit nádobu do stínu, kde se voda nebude tolik přehřívat a zůstane déle v dobrém stavu pro zalévání.