Nainstalovali jsme 10 mobilních aplikací, které jsou "zdarma". Na konci měsíce bylo strženo 3 452 korun
Do smartphonů si lidé denně instalují obrovské množství aplikací. Značná část z nich se přitom tváří, že je zcela zdarma, ale ve skutečnosti to tak není. Většinou jsou problémem takzvané in-app nákupy nebo zkušební trial verze, které následně automaticky přejdou do placeného módu.
Zmíněné typy aplikací jsou rizikem zejména když telefon obsluhují děti. V některých případech, kdy má rodič v aplikaci uloženou platební kartu, stačí jedno nebo dvě kliknutí a nákup je okamžitě proveden. Děti zpravidla ani netuší, že kliknuly na tlačítko, které rodičům strhlo z účtu peníze. To ovšem není jediné riziko, které některé aplikace představují.
Pozor na automatické předplatné
Že se některé aplikace předplácejí na měsíc či rok dopředu většina uživatelů tuší. Jenže existují i takové, které člověka nalákají na trial verzi zdarma a po uplynutí stanovené lhůty se předplatné automaticky aktivuje.
Po skončení trial verze zdarma se může automaticky aktivovat předplatné
, ...
Tento model funguje tak, že si uživatel stáhne aplikaci do mobilu, zaregistruje se a zároveň odsouhlasí podmínky, které říkají, že po skončení trial verze mu bude za možnost užívání daných služeb účtován poplatek. Při registraci dotyčný vyplní údaje o platební kartě, takže peníze se mohou po vypršení dané lhůty začít z účtu strhávat.
Někteří lidé přicházejí o peníze kvůli tomu, že si podmínky užívání aplikace vůbec nepřečetli, nebo jim neporozuměli. Jiní si jsou vědomi, jak tento systém funguje, ale sázejí na to, že účet stihnou zrušit, než se předplatné začne strhávat. V mnoha případech to ale dopadá tak, že na to úplně zapomenou, a nevědomky pak každý měsíc přicházejí o peníze za něco, co možná nakonec ani nevyužívají.
Jak funguje in-app purchase?
Další riziko představují nákupy v aplikaci neboli in-app purchase. Tento model je charakteristický zejména pro různé herní aplikace, jako je například Roblox, ale třeba i různé streamovací a video platformy. V rámci užívání daného programu či během hraní her lze prostřednictvím této funkce nakupovat specifický obsah či virtuální zboží.
Děti mohou nedopatřením utrácet peníze z karty propojené s aplikacemi
, ...
Tento model může být riskantní především u dětí, které mohou hrát hry na mobilech rodičů. Odstrašujícím příkladem je třeba případ, jež minulý rok prolétl médii, kdy osmiletá dívka utratila na App Storu přes 8 500 liber (tj. v přepočtu asi 237 tisíc korun). Aniž by chápala, že utrácí skutečné peníze z karty rodičů, posílala příspěvky svým oblíbeným youtuberům, kteří se s ní pak spojili na Robloxu, aby z ní vymámili ještě více.
„Naše osmiletá dcera, aniž bychom to věděli, utratila více než £ 8,500 během 90 dnů v obchodě s aplikacemi Apple. Neuvědomili jsme si, že naše debetní karta HSBC byla nějak spojena s jejím iPhonem, a netušili, že může tak snadno utrácet. Nevěděla, že peníze, které utrácí, jsou skutečné peníze“, uvedli rodiče zmíněné dívky.
Pomoci může rodičovská kontrola
Aby se podobným případům zabránilo, nabízí Android i iOS možnost nastavení takzvané rodičovské kontroly. V případě Androidu je možné využít oficiální nástroj od Googlu s názvem Google Family Link, který rodičům umožňuje
- spravovat dětský účet
- schvalovat nákupy
- vidět, kolik času dítě tráví v aplikacích
- omezit obsah i výdaje
- nastavit schválení každého nákupu v Google Play (včetně in-app nákupů)
Apple produkty mají pak rodičovskou kontrolu zabudovanou přímo v systému. Ta zahrnuje funkce rodinného sdílení (Family Sharing) a kontrolu času u obrazovky (Screen Time). Co se týká nákupů v aplikacích, tak v iOS lze aktivovat funkci Ask to Buy, při níž je před nákupem jakéhokoliv obsahu nejprve odeslána rodiči žádost. Bez jejího schválení nemůže být nákup proveden.
