Nejvyšší stavba v Česku může brzy zmizet. Stožáry vyšší než Eiffelova věž čekají na poslední razítko

Obvodní báňský úřad pro Prahu a Středočeský kraj zahájil řízení o povolení trhacích prací. Kdo chce totiž stavbu zbourat výbuchem, nestačí mu povolení od stavebního úřadu, potřebuje navíc souhlas právě báňského úřadu, který se stará o bezpečnost práce s výbušninami. Rozhodnutí se očekává koncem letošního léta. Zatím není jisté, jak to dopadne.

O demolici se právě rozhoduje

Pokud by báňský úřad povolení k odstřelu nevydal, České radiokomunikace (ČRA) by musely podat odvolání, nebo zvolit jinou metodu demolice, která tohle konkrétní povolení nevyžaduje, například postup s uvolněním kotvicích lan, jaký se použil u stožáru na Zbraslavi.

Podobně může vypadat místo po odstřelu , ...

Zbourat, nebo nezbourat?

Povolení k odstranění samotné stavby má přitom ČRA už od dubna 2025. Podobnou situaci Česko zažilo už v roce 2023, kdy se hledalo nové využití stožárů, ale po pouhých 11 dnech se znovu požádalo o povolení k odstřelu. V květnu 2023 se pak dohodla s Country Radiem na obnovení vysílání. Osud stožárů se tak řeší a mění už několik let.

Stejně proměnlivý je i postoj státu. Ještě v roce 2022 je chtěl senátní výbor pro obranu a bezpečnost zachovat pro krizové situace. Konstatoval, že Liblice by dokázaly pokrýt signálem celou republiku i při výpadku elektřiny. Jednání ale nedospěla k dohodě s ministerstvem vnitra, obrany ani Středočeským krajem, přerušila se kvůli očekávaným personálním změnám na úřadech.

Podobně padl i nápad na využití stožáru jako rozhledny, protože výtah a ochozy jsou čistě servisní zařízení, a aby sloužily běžným návštěvníkům, musely by se kompletně zrekonstruovat.

Přes ně se poslouchalo středovlnné vysílání z Liblic , ...

K demolici se tak nepřistupuje jen kvůli nepoužívání, ale protože by stožáry na počátku roku 2027 čekala velká údržba včetně výměny kotvicích lan, která by se mohla vyšplhat až na 40 milionů Kč.

Stavba vyšší než Eiffelovka

Liblické stožáry jsou o 25 metrů vyšší než Eiffelova věž s anténou na vrcholu a nejvyšší stavbou v České republice. Měří celkem 355 metrů. Mimo jiné mají i nejvyšší výtahy v Česku, které jezdí až do výšky 350 metrů. Zvláštní paralela je v tom, že Eiffelova věž měla původně stát jen do roku 1909, ale zachránila ji právě užitečnost jakožto rozhlasový vysílač. U Liblic je to přesně naopak, ztráta telekomunikační funkce je důvodem k odstranění.

Mezi další vysoké české radiové věže patří Krašov s 342 metry, Kojál na Brněnsku s 340 metry a například Žižkovská věž v Praze (216 metrů), která je jako jediná veřejně přístupná. Ještě do roku 2022 mezi nimi figurovala i Topolná u Uherského Hradiště, která měla stožáry 270 metrů vysoké. Tehdy byla 11. nejvyšší stavbou v České republice.

Signál až do Japonska

První vysílač v Liblicích začal vysílat už v roce 1931 na frekvenci 617 kHz, a tehdy šlo o nejsilnější vysílač v Evropě. Signál byl podle archivu ČRA tak silný, že ho zachytili i v Japonsku. Vysílání skončilo přesně 31. prosince 2021, tehdy v Česku vypršela povinnost provozovat analogové středovlnné vysílání. Středovlnné vysílače stojí provozovatele totiž mnohem víc než digitální alternativy a navíc má středovlnný signál horší kvalitu zvuku.

Jak probíhá demolice obřích staveb

Existují dvě hlavní metody, jak takový kotvený stožár dostat k zemi, a české vysílače znají obě. Liblice ho na stejném místě zažily už jednou, v srpnu 2004, kdy tu byla odstřelena starší dvojice 150metrových věží. Druhou možností je obejít se bez výbušnin. Na Zbraslavi specializovaná firma jen uvolnila kotevní lana – a stožár se sám položil k zemi za osm sekund.

Stožáry jsou nejvyšší stavbou v České republice , Creative...

Nejpodrobněji zdokumentovaný je příběh Topolné u Uherského Hradiště, kde dvojice 270metrových stožárů přestala vysílat na konci roku 2021 a v červenci 2022 byla odstřelena. Nejdříve se odstřihla kotvicí lana, pak následoval samotný odstřel konstrukce, a každý ze stožárů se sesunul k zemi za necelých deset vteřin.

Náklady, které ČRA u Topolné uváděla jako důvod k demolici, byly nápadně podobné těm liblickým, i tam byla výměna kotvicích lan vyčíslena na 40 milionů Kč. Po demolici navíc stav kotvicích lan po 45 letech provozu zkoumala Akademie věd ČR a firma Excon a potvrdily jejich korozi a poškození. Ať báňský úřad rozhodne jakkoli, do konce roku 2026 musí ČRA buď sehnat desítky milionů na opravu, nebo se s vysílačem rozloučit.