Kvíz, který rozhádal Česko. Nářečí z různých koutů republiky rozesměje i vytočí zároveň
Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Minimálně to tvrdí známé přísloví. Mnozí z nás umí velmi dobře alespoň jeden cizí jazyk. Podle Českého statistického úřadu ho ovládá 78 % Čechů ve věku 18 až 69 let. Na druhou stranu si kvůli nářečím mnohdy nerozumíme ani sami mezi sebou.
Česko není státem, který by právě vynikal svou rozlohou. Ostatně indonéská Jakarta, tedy jedno jediné město, aktuálně nejlidnatější, má čtyřikrát více obyvatel než celá naše země. Přesto si u nás občas lidé z různých končin nerozumějí a slovník toho druhého nám může připadat komický. Akademie věd České republiky uvádí, že v ČR existují čtyři základní skupiny nářečí. Dokládá to přitom třeba na slovíčku „mlýn“, které se v každém tomto dialektu řekne poněkud jinak.
- V českém nářečí v užším smyslu jde o mlejn.
- Mluvčí středomoravským nářečím řekne mlén.
- Ve východomoravském dialektu jde stále o mlýn, nepoužívá se zde ovšem třeba slovo „mouka“, ale múka.
- Slezan mluvící nářečím použije slovo mlyn.
Nářečí mají nepochybně své kouzlo. Ve skutečnosti však pomalu mizí. Vliv na to má povinná školní docházka, příliv obyvatelstva do měst i měnící se způsob života. Některé specifické výrazy přesto postupně překročily hranice, kde žijí lidé, kteří je běžně používají. Jako příklad můžeme uvést třeba slova „šalina“ nebo „bochník“. Jednotlivé výrazy každopádně činí češtinu zajímavější, byť nejsou považovány za spisovné. Tím se ovšem nemusíme trápit (po hanácku „užírat se“).
Kvíz o nářečích: 10/10 dá jen minimum Čechů
Pokud si myslíte, že česká nářečí dobře znáte, pojďte si své znalosti ověřit v našem kvízu. Ačkoli jsou jednotlivá slovíčka poměrně známá a většinu z nich už jste několikrát četli či slyšeli, jejich význam být zase tak zjevný nemusí. Proto se podaří stoprocentně uspět jen minimu čtenářů. Možná ale nakonec mezi ně budete patřit právě vy. Dost už ovšem bylo spisovných slov, nyní se po hlavě vrhněme na nářečí ze všech koutů Česka.
1. Co se v nářečním jídelním lístku nachází pod slovem „kucmoch“?
a) bramborová kaše
b) škubánky
c) houbová polévka
2. Víte, co znamená slovo „krýgl“?
a) talíř
b) hrnek
c) půllitr
3. Když „klohním“, čemu se věnuji?
a) odpočinku
b) vaření
c) práci
4. Řeknu-li i o bohaté dívce, že je „chudá“, jaká je?
a) ošklivá
b) hloupá
c) hubená
5. Co v brněnském hantecu znamená „bóchat“?
a) pracovat
b) radovat se
c) oslavovat
6. Jako činnost provedu, když si „čupnu“?
a) sednu si
b) dřepnu si
c) lehnu si
7. Obleču-li si „štrample“, co mám na sobě?
a) punčocháče
b) kalhoty
c) ponožky
8. Pokud vyrazím na „candrbál“, kam se vydávám?
a) na ples
b) na posvícení
c) na taneční zábavu
9. Když někomu „zavazím“, co mu dělám?
a) jsem mu zavázán
b) překážím mu
c) zapáchám mu
10. Víte, co dělám, když se „hruduji“?
a) kouluji se
b) chlubím se
c) červenám se
Správné odpovědi: 1B, 2C, 3B, 4C, 5A, 6B, 7A, 8C, 9B, 10A


























































