Nové emisní povolenky se blíží a zasáhnou zejména Čechy s nižšími příjmy. Přijdou o tisíce korun oproti roku 2025
Evropský systém obchodování s emisemi prochází nyní obrovskou transformací. Ta u veřejnosti i firem vzbuzuje dlouhodobě rozporuplné pocity. Má se totiž dotknout každodenního života v celé Evropě. Zatímco dosavadní systém EU ETS 1 se soustředil především na těžký průmysl a energetiku, nyní přijde rozšíření s ještě širším zaměřením.
EU ETS 2 bude mířit především na vytápění budov a silniční dopravu. Pro běžnou Českou domácnost to znamená zvýšení cen fosilních paliv. Zdraží tak například plyn, kterým spousta domů vytápí, nebo pohonné hmoty. Celé toto nařízení navíc nejvíc ohrožuje lidi s nižšími až středními příjmy, kteří obývají energeticky náročné domy a dojíždějí za prací do měst. V porovnání s minulým rokem si tak běžná rodina ročně připlatí i o několik tisíc korun.
Konec levného vytápění a dopad na mobilitu
Systém ETS 2 má být plně “v provozu” už od roku 2027, přičemž při extrémních cenách energií může být začátek ještě odložen. Co to ale pro dodavatele fosilních paliv znamená? Budou muset nakoupit povolenky za každou tunu vypuštěného CO2. Tyto náklady samozřejmě ve finále zaplatí spotřebitel prostřednictvím vyšší ceny.
Největší zásah do rozpočtu tak čeká lidi, kteří si v minulosti pořídili k vytápění plynový kotel, na který se mimochodem daly také uplatnit dotace a lidé tak toto řešení považovali za ekonomické. Odhady naznačují, že ceny zemního plynu by měly vzrůst až o desítky procent. Stejně tak tomu bude u benzínu, nafty a dalších pohonných hmot u čerpacích stanic. Češi, kteří si nebudou moct dovolit okamžitou investici do tepelného čerpadla nebo elektromobilu, se tak ocitnou v nepříjemné situaci.
Průmysl pod tlakem a hrozba deindustrializace
V současnosti v Česku stále funguje systém povolenek ETS 1. Už ten však nyní drtí evropský průmysl. Ceny povolenek ovlivňují například koncové ceny zboží a služeb, protože firmy mají vyšší náklady. V Evropské unii jsou navíc ceny povolenek v porovnání se zbytkem světa podstatně dražší. Kvůli tomu jsou domácí výrobci znevýhodnění a čelí konkurenci z regionů, kde jsou ekologická pravidla volnější.
Firmy navíc musejí omezit investice do modernizace. Značná část kapitálu totiž mizí v nákladech na emisní povolenky a tím se propast mezi evropskými výrobci a konkurencí z jiných částí světa ještě prohlubuje. Už teď proto spousta českých firem přesouvá výrobu například do Číny, kde jsou náklady podstatně levnější.
„Šetření ukázalo, že deindustrializace Evropy může být reálnou hrozbou, pokud EU systém obchodování s povolenkami neupraví. Firmy popisují velmi konkrétní dopady systému emisních povolenek na každodenní fungování. Od výrazného nárůstu provozních nákladů přes nutnost promítat tyto náklady do cen až po omezování investic a výroby. V odpovědích firem se opakují příklady omezení výroby, odkládání modernizačních projektů i úvahy o přesunu části výroby do zahraničí. Cena emisní povolenky v EU je totiž mnohem vyšší, než je tomu u obdobných povolenek jinde ve světě,“ uvedla k tématu Zuzana Krejčiříková, předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory.
Řetězová reakce zdražování v celé ekonomice
Vysoké výdaje za emisní povolenky se však přímo nedotýkají pouze největších znečišťovatelů. Kvůli vyšším cenám za energie a dopravu se tak samozřejmě zvýší i ceny potravin pro běžné obyvatele. Očekává se nárůst cen i u služeb, nebo například u stavebních materiálů a dalších komodit.
To vytváří další tlak na nejohroženější skupiny, tedy lidi s nižšími až středními příjmy. Celý systém EU ETS je tak zásadním faktorem, který ovlivňuje cenotvorbu napříč různými odvětvími. Dotýká se tak i menších podnikatelů nebo domácností, které samy o sobě povolenky nakupovat nemusejí.
„Dopad se však neomezuje pouze na firmy přímo zahrnuté do systému EU ETS 1. Zhruba dvě třetiny respondentů, včetně podniků zasažených nepřímo, potvrzují, že se systém emisních povolenek promítá do jejich cenotvorby. Více než 30 % firem tento vliv hodnotí jako silný až zásadní, což potvrzuje, že dopady EU ETS se přenášejí napříč výrobními a dodavatelskými řetězci a postupně zasahují širší ekonomiku,“ vysvětlila Lenka Janáková, ředitelka Úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.
























































