Nové nařízení EU zdraží vodné i stočné. Už brzy pravděpodobně zasáhne statisíce domácností
Pitná voda v České republice splňuje velmi přísné hygienické limity, Evropské unii to ale nestačí. Ve vzorcích se totiž objevuje stále více mikroplastů, jejichž obsah se dosud nijak nekontroloval, ale mohou být škodlivé. A právě kvůli nim se nově upravila legislativa.
Největší riziko evropští poslanci vidí v takzvaných věčných chemikáliích označovaných zkratkou PFAS. V přírodě se nemohou rozložit a obtížně se jich zbavuje i lidské tělo. Vědecké studie z minulých let prokázaly, že jejich nahromadění v organismu může souviset s hormonálními poruchami, poškozením jater i některými druhy nádorových onemocnění.
Od letošního 12. ledna mají proto všechny státy Evropské unie povinnost hladinu PFAS v pitné vodě monitorovat. To samo o sobě pro Českou republiku nepředstavuje velký problém, jelikož se na to už dopředu poctivě připravila. Vodárny sledovaly výskyt PFAS v pitné vodě už dva roky v testovací fázi – a letos v lednu jen přepnuly na režim ostrý.
Česká voda limity splňuje
Nastavené limity navíc nejsou nijak drastické, takže je drtivá většina českých dodavatelů pitné vody bez potíží splňuje. „V pitné vodě byly naměřeny extrémně nízké hodnoty v koncentracích v řádech desetin nanogramu na litr,“ uvedl František Kožíšek z Oddělení hygieny vody Státního zdravotního ústavu. „Z pohledu zdravotního rizika jsou ostatní zdroje významnější.“
Kožíšek tím naťukl fakt, že PFAS se do lidského těla nejčastěji dostávají nikoli z kohoutkové vody, ale z průmyslově vyráběných materiálů, jako je například teflon nebo goretex. Zvláštní riziko představuje teflonová pánev s poškrábaným povrchem, ze které se nebezpečné mikroplasty dostávají přímo do jídla.
Není papír jako papír
Věčné chemikálie se vyskytují rovněž v mnoha typech potravinových obalů, od papírových sáčků na hranolky a krabic na pizzu až po jednorázové kelímky. Většina konzumentů přitom ani netuší, že jsou tyto obaly potaženy rizikovou plastovou vrstvou, a považuje je za čistě papírové. Evropská unie tomu učinila přítrž a od 12. srpna 2026 ve veškerých výrobcích, které přicházejí do kontaktu s potravinami, použití PFAS výslovně zakazuje.
Co přinese rok 2027
Až doposud se zákony EU ohledně věčných chemikálií zdají být logické a přijatelné. V příštím roce se ale bezpečnostní standardy zajišťující kvalitu vody ještě více zpřísní. Nové nařízení už nepracuje jen s limity, ale stanovuje jednotný seznam látek, směsí a složek, které budou od roku 2027 jediné povolené při výrobě materiálů a produktů přicházejících do kontaktu s vodou určenou pro lidskou spotřebu.
Jinými slovy, mnohé firmy budou muset zcela změnit technologii výroby, aby novému nařízení vyhověly. Na evropském seznamu povolených látek například chybí kov hafnium, který je klíčový pro výrobu odolných smaltovaných povrchů. Český výrobce smaltovaných ohřívačů vody DZ Dražice upozornil, že ohřívače z jiných materiálů typu nerezová ocel jsou mnohem dražší a neumějí si poradit s vodním kamenem, který je v Česku častým problémem.
V podobném duchu se vyjádřili i další evropští výrobci. „Hafnium se používá ve smaltovaných nádržích na horkou vodu už sto let a je naprosto bezpečné,“ prohlásil generální ředitel společnosti Applia Paolo Falcioni. Zákaz smaltovaných ohřívačů by měl podle něj nepříjemný finanční dopad na domácnosti, které by si musely pořídit produkt čtyřikrát až pětkrát dražší.
Větší kontrola, vyšší náklady
Nová legislativa se však může nelibě promítnout i do cen vodného a stočného. Evropská unie totiž bude od příštího roku vyžadovat větší kontrolu nejen samotné pitné vody, ale i prostředí okolo jejích zdrojů. V podstatě to znamená, že vodárny budou muset zostřit prevenci kontaminace nádrží a podzemních vod, což jim výrazně zvýší náklady. Pokud jim v tomto ohledu nepomůže vláda adekvátními dotacemi, rozpočty budou muset dorovnat navýšením cen pro koncové odběratele.
Na jedné straně tedy bude lidské zdraví hlídáno bedlivěji než dosud, v praxi si ale za toto bezpečí Evropané více připlatí. Jaké konkrétní kroky v prevenci proti znečištění české vodárny podniknou, zatím nebylo zveřejněno. V tuto chvíli tedy nikdo ani nedokáže předpovědět, o kolik se ceny za vodu příští rok navýší. Můžeme nicméně předpokládat, že pitná voda v Evropě už levnější nebude.

























































