Rozdílné přístupy k elektromobilitě: Česká opatrnost versus evropská podpora

EU vnímá přechod k čisté mobilitě jako strategickou prioritu pro budoucnost automobilového průmyslu. Výsledný přístup k elektromobilitě se tak začíná výrazně lišit napříč členskými státy i v rámci samotné legislativní hierarchie EU. Tato rozdílnost nejenže ovlivňuje podmínky pro řidiče, ale zároveň vytváří napětí mezi snahou o ekologickou transformaci jednotlivých států.

Senát říká „ne“: Proč Česko odmítlo podporu elektromobilů

Český Senát nedávno projednával plán Evropské unie na podporu automobilového průmyslu, který mimo jiné počítá s větší podporou elektromobility. Senátoři se ale jasně postavili proti tomu, aby stát dával lidem dotace na nákup elektromobilů. Podle nich by taková opatření byla příliš drahá a státní rozpočet by je dlouhodobě neutáhl.

Zároveň odmítli i návrh, aby firmy měly povinnost mít určitý počet bezemisních (tedy elektrických) aut ve svých vozových parcích. Podle Senátu by to zbytečně zatížilo podniky a zvýšilo jim náklady. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který se jednání účastnil, s tímto postojem souhlasil a upozornil, že taková opatření by mohla ve výsledku způsobit víc škody než užitku.

Český senát zamítl dotace na elektromobilitu. , ...

EU rozšiřuje podporu elektromobility

Evropská unie pokračuje v systematické podpoře elektromobility prostřednictvím programu Social Climate Fund, který v letech 2026–2032 poskytne členským státům 86,7 miliard eur na projekty zaměřené na čistou mobilitu, energetickou účinnost a zmírnění dopadů klimatických opatření na zranitelné skupiny obyvatel. Fond není určen pouze na nákup aut, ale i na infrastrukturu, obnovitelné zdroje, a podporu rodin ohrožených energetickou chudobou.

Kromě toho EU financuje výstavbu nabíjecích stanic v rámci Alternative Fuels Infrastructure Facility (AFIF) – bylo alokováno více než 422 milionů eur na rozvoj rychlodobíjecích stanic napříč EU. Tím se výrazně posiluje síť, která je klíčová pro praktické používání elektromobilů.

V Německu navíc od července 2025 vstoupí v platnost výrazná daňová úleva pro firmy, které pořídí elektromobily jako firemní vozy – 75 % pořizovací ceny si mohou hned odečíst v prvním roce, poté 10 % v druhém, 5 % ve třetím a dále 3 % a 2 % v dalších letech. Tato struktura celkem nabízí značný daňový benefit a cíleně motivuje firmy k navyšování počtu elektroaut ve svých vozových parcích.

Jak vypadá budoucnost elektrických aut v česku. , ...

Nabíjení vs. tankování: reálné provozní náklady

Standardní elektromobil spotřebuje kolem 18 kWh/100 km. Při průměrné ceně 6 Kč/kWh při domácím nabíjení vycházejí provozní náklady přibližně na 108 Kč/100 km. Spalovací vůz se spotřebou 7 l/100 km a průměrnou cenou benzínu 35,9 Kč/l dosahuje nákladů 251 Kč/100 km. Elektromobil je tedy o 143 Kč na 100 km levnější, pokud jej majitel nabíjí doma.

Veřejné rychlonabíječky však účtují výrazně víc – průměrně kolem 15 Kč/kWh, což navyšuje náklady na cca 270 Kč/100 km, tedy více než u benzínu. Z tohoto důvodu zůstává domácí nabíjení ekonomicky nejvýhodnější variantou.

Na druhou stranu je pořizovací cena elektromobilu výrazně vyšší než u spalovacího vozu – ale díky levnějšímu servisu (podle dat německého ADAC mohou být servisní náklady u elektromobilů o 30–50 % nižší než u spalovacích vozidel), možnosti zrychleného daňového odpisu (firmy si mohou pořizovací cenu elektromobilu odečíst z daní už během dvou let namísto běžných pěti) a úplnému osvobození od silniční daně, může elektromobil dosáhnout stejných celkových nákladů jako spalovací automobil zhruba po 4 až 6 letech provozu.