Elektroauta se přestávají vyplácet. Rozhodnutí z Bruselu může úplně změnit, jaká auta si lidé začnou kupovat

Pokud patří do poslední skupiny, pravděpodobně je s ohledem na nový vývoj událostí čeká zklamání. Elektromobilita v Evropské unii měla sice svůj plán jasně určený, ale ten se teď – pod vlivem ekonomiky, cho­vání běžných řidičů i novinek z politiky – otřásá v základech. 

Znovuotevření pal­čivého tématu 

Vášnivou debatu rozproudil v e­vropském kontextu německý kancléř Friedrich Mer­z (CDU), který zástupcům německého auto­mobilového průmyslu na společném summitu veřej­ně přislíbil, že „udělá všechno pro to, aby k plánovanému zákazu od roku 2035 vůbec ne­došlo“. 

Nejedná se u něj o žádnou postojovou změnu, protože o možném zrušení zákazu prodeje nových naftových a benzinových aut mluvil už dlouho před summitem. Najed­nou se ale začal vyjadřovat kon­krétněji a automobilové výrobce i dodavatele vyzval na tiskové konferenci nap­říklad k tomu, aby „pokračovali ve výzkumu a vývoji všech myslitelných technologií po­honu a aby společně dosáhli různými způsoby klimatické neutrality“. 

To se týká především dieselových motorů v oblasti nákladní dopravy a syntetických paliv, které by mohly otevřít dveře novým možnostem ekologických spalovacích motorů. Právě to by podle Merze mohla být cesta pro zachování konkurenceschop­nosti mezi velkými globálními firmami. Před­sedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové pak poslal dopis s žádostí mimo jiné na zohlednění vysoce efektivních spalovacích motorů. 

Infrastruktura dobíjecích stanic není zatím zdaleka dostatečná. , ...

Nepřímo se pak k němu podle zahraničního portálu Clean Energy Wi­re přiklonil i ministr financí Lars Klingbeil. Ten naznačil, že zmírnění zákazu by mohla chtít podpořit i jeho strana (SPD), protože Německo potřebuje v tomto tématu větší flexibilitu a pragmatismus. 

Stejná strana přitom ještě v září prohla­šovala ústy ministra pro životní prostředí Car­stena Schneide­ra, že zákaz spalovacích motorů dává smysl i přes výzvy, kterým je momentálně automobilový průmysl vystaven. Při­pomínala také, že automobilky už do výroby elektromobilů investovaly miliardy. 

Automobilový průmysl v ohro­žení? 

Proč by tito evropští politici vítali mírnější nařízení, které nepůjde přes striktní zákazy? Ekonomická situace je v Evropě totiž v otázce automobilového průmyslu přinejmenším komplikovaná. Místní výrobci čelí například posilující konkurenci z Číny, ale narážejí i na americká cla, nedostatečnou infrastrukturu dobíjecích stanic nebo na nižší poptávku od spotřebitelů, než očekávali. Někteří dodavatelé dokonce v reakci na problémy trhu oznámili plány na propouštění tisíců zaměstnanců. 

Není se tedy čemu divit, že proti plánova­nému zrušení spalovacích motorů vystou­pily i automo­bilky. Vyzvala k tomu například aso­ciace německého automobilového průmyslu VDA a za „velkou chybu“ to označil i generální ředitel BMW. 

Opačný postoj však zaujala například nevládní ekologická organizace Greenpeace, která výroky německého kancléře zkritizovala, protože prý „vytvářejí další nejistotu a hrozí dalším oddálením přecho­du na ekologicky šetrné elektromobily“. Vyzvala tak předsedkyni Evropské komise k odmítnutí Mer­zova návrhu. 

Jak se k tomu postavila Evropská komise? 

Návrh Evropské komise musí projít oficiálním schválením. , ...

Můžeme tedy očekávat brzké zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035? Německo má v rámci unie silnou pozici už jen z toho důvodu, že patří mezi evropskou špičku v technologickém vývoji automobilů. O zrušení zákazu ale nemůže rozhodnout bez zbytku EU, a to i přes to, že proti němu byly dosud i jiné členské země včetně Itálie nebo i Česka, kde se proti zákazu dlouhodobě vymezují někteří naši politici napříč stranami. 

Právě v Bruselu ale došlo pod vlivem žádosti od kancléře Merze k výz­namnému posunu. Evropská komise totiž snad poprvé připouští, že původně nastavený cíl ne­byl zcela realistický. Zákaz prodeje spalovacích motorů sice nezruší úplně, ale dle aktuál­ního návrhu se očekává jeho mírnější forma. 

Místo radikálního řezu přijde kompromis, který dá šanci přežít jak hybridům, tak některým spalovacím motorům. Snížení emisí CO2 totiž nebude muset být oproti roku 2021 u nových aut stoprocentní, jak bylo stanoveno dříve, ale vyžadovat se bude pouze 90 % snížení. Návrh musí ještě projít oficiálním schvá­lením celé EU a členských zemí, ale už teď je jasné, že přechod na elektromobilitu bude v Evropě pozvolnější, než se původně očekávalo.