Elektroauta se přestávají vyplácet. Rozhodnutí z Bruselu může úplně změnit, jaká auta si lidé začnou kupovat
Vize byla ještě donedávna jasná: V budoucnosti by mělo elektromobilů jen přibývat. Už teď si je přece pořizuje stále více lidí. Ale jsou to obdivovatelé moderních technologií, podporovatelé zelené vlny, nebo jen počítají s evropským nařízením zakázat od roku 2035 prodej všech nových aut se spalovacími motory?
Pokud patří do poslední skupiny, pravděpodobně je s ohledem na nový vývoj událostí čeká zklamání. Elektromobilita v Evropské unii měla sice svůj plán jasně určený, ale ten se teď – pod vlivem ekonomiky, chování běžných řidičů i novinek z politiky – otřásá v základech.
Znovuotevření palčivého tématu
Vášnivou debatu rozproudil v evropském kontextu německý kancléř Friedrich Merz (CDU), který zástupcům německého automobilového průmyslu na společném summitu veřejně přislíbil, že „udělá všechno pro to, aby k plánovanému zákazu od roku 2035 vůbec nedošlo“.
Nejedná se u něj o žádnou postojovou změnu, protože o možném zrušení zákazu prodeje nových naftových a benzinových aut mluvil už dlouho před summitem. Najednou se ale začal vyjadřovat konkrétněji a automobilové výrobce i dodavatele vyzval na tiskové konferenci například k tomu, aby „pokračovali ve výzkumu a vývoji všech myslitelných technologií pohonu a aby společně dosáhli různými způsoby klimatické neutrality“.
To se týká především dieselových motorů v oblasti nákladní dopravy a syntetických paliv, které by mohly otevřít dveře novým možnostem ekologických spalovacích motorů. Právě to by podle Merze mohla být cesta pro zachování konkurenceschopnosti mezi velkými globálními firmami. Předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové pak poslal dopis s žádostí mimo jiné na zohlednění vysoce efektivních spalovacích motorů.
Infrastruktura dobíjecích stanic není zatím zdaleka dostatečná.
, ...
Nepřímo se pak k němu podle zahraničního portálu Clean Energy Wire přiklonil i ministr financí Lars Klingbeil. Ten naznačil, že zmírnění zákazu by mohla chtít podpořit i jeho strana (SPD), protože Německo potřebuje v tomto tématu větší flexibilitu a pragmatismus.
Stejná strana přitom ještě v září prohlašovala ústy ministra pro životní prostředí Carstena Schneidera, že zákaz spalovacích motorů dává smysl i přes výzvy, kterým je momentálně automobilový průmysl vystaven. Připomínala také, že automobilky už do výroby elektromobilů investovaly miliardy.
Automobilový průmysl v ohrožení?
Proč by tito evropští politici vítali mírnější nařízení, které nepůjde přes striktní zákazy? Ekonomická situace je v Evropě totiž v otázce automobilového průmyslu přinejmenším komplikovaná. Místní výrobci čelí například posilující konkurenci z Číny, ale narážejí i na americká cla, nedostatečnou infrastrukturu dobíjecích stanic nebo na nižší poptávku od spotřebitelů, než očekávali. Někteří dodavatelé dokonce v reakci na problémy trhu oznámili plány na propouštění tisíců zaměstnanců.
Není se tedy čemu divit, že proti plánovanému zrušení spalovacích motorů vystoupily i automobilky. Vyzvala k tomu například asociace německého automobilového průmyslu VDA a za „velkou chybu“ to označil i generální ředitel BMW.
Opačný postoj však zaujala například nevládní ekologická organizace Greenpeace, která výroky německého kancléře zkritizovala, protože prý „vytvářejí další nejistotu a hrozí dalším oddálením přechodu na ekologicky šetrné elektromobily“. Vyzvala tak předsedkyni Evropské komise k odmítnutí Merzova návrhu.
Jak se k tomu postavila Evropská komise?
Návrh Evropské komise musí projít oficiálním schválením.
, ...
Můžeme tedy očekávat brzké zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035? Německo má v rámci unie silnou pozici už jen z toho důvodu, že patří mezi evropskou špičku v technologickém vývoji automobilů. O zrušení zákazu ale nemůže rozhodnout bez zbytku EU, a to i přes to, že proti němu byly dosud i jiné členské země včetně Itálie nebo i Česka, kde se proti zákazu dlouhodobě vymezují někteří naši politici napříč stranami.
Právě v Bruselu ale došlo pod vlivem žádosti od kancléře Merze k významnému posunu. Evropská komise totiž snad poprvé připouští, že původně nastavený cíl nebyl zcela realistický. Zákaz prodeje spalovacích motorů sice nezruší úplně, ale dle aktuálního návrhu se očekává jeho mírnější forma.
Místo radikálního řezu přijde kompromis, který dá šanci přežít jak hybridům, tak některým spalovacím motorům. Snížení emisí CO2 totiž nebude muset být oproti roku 2021 u nových aut stoprocentní, jak bylo stanoveno dříve, ale vyžadovat se bude pouze 90 % snížení. Návrh musí ještě projít oficiálním schválením celé EU a členských zemí, ale už teď je jasné, že přechod na elektromobilitu bude v Evropě pozvolnější, než se původně očekávalo.
