Na zahradě jsem vykopal díru a vložil do ní malou nádrž na dešťovku. Ročně nám to ušetří tisíce
Každý zahrádkář jistě potvrdí, že kromě užitkových rostlin se to v zahraně musí hemžit také okrasnými květinami nebo bylinkami. Taková výzdoba ovšem vyžaduje péči včetně časté zálivky. Vodu však nemusíte nutně odebírat z veřejného zdroje, existuje i jiné, levnější řešení.
Volí ho stále více pěstitelek a pěstitelů. Je totiž velmi jednoduché a prověřené mnoha generacemi před vámi. Dešťová voda rostlinám prospívá, o tom není sporu. Pokud se rozhodnete pro její chytání, budete se chovat nejen ekologicky, ale v konečném důsledku také ušetříte. Ze začátku se dokonce nemusíte pouštět ani do velkých prací, začít můžete třeba s několika kyblíky či menšími sudy.
Proč vsadit na dešťovou vodu
Jednoduše proto, že měkká dešťová voda má v porovnání s tvrdou kohoutkovou mnoho vynikajících vlastností. Na rozdíl od kohoutkové vody totiž neobsahuje agresivní chlór, soli, chemikálie nebo léčiva. Navíc dodává rostlinám potřebný dusík. Přesněji řečeno vzdušný dusík, který se rozpouští v kapkách při průchodu dešťové vody atmosférou. Dusíkaté hnojivo se tak k rostlinám dostává v přirozenější formě.
Například pěstitelé orchidejí nebo masožravých rostlin dešťovou vodu k zalévání používají ve velké míře. V opačném případě by museli shánět destilovanou, v případě orchidejí dokonce s přidáním hnojiva. Chytání dešťové vody je o mnoho jednodušší a vlastně i levnější. Takzvaná dešťovka je vhodná i pro rostliny citlivé na vápno (typickým příkladem jsou vřesy, magnolie nebo rododendrony).
Zalévání dešťovou vodou, kterou navíc necháte chvíli takzvaně „odstát“, je pro rostliny výhodné i z hlediska teploty. Studená kohoutková voda může rostlinám způsobit nepříjemný šok a snížit schopnost kořenů vstřebávat vodu a živiny. Naopak příliš teplá voda (klidně i dešťová vyhřátá od slunce) obsahuje příliš mnoho rozpuštěného kyslíku, což může přispět k tvorbě patogenů v půdě. Ideální teplota vody určené k zalívání je zhruba 20 °C.
Přínosy chytání dešťové vody
Důvodů, proč se pustit do chytání dešťové vody, je hned několik. Kromě toho, že je ideální k zalévání rostlin, je vhodná třeba pro mytí auta, splachování WC nebo dokonce k praní. Pokud udeří období sucha, promění se vědro, sud či nádrž s dešťovou vodou ve významnou rezervu vody.
Dále vám její sběr pomůže uspořit náklady na vodné a stočné, a to klidně až o 50 %, nabídne vám samostatnost v období sucha, kdy se nebudete muset vázat na žádný veřejný zdroj vody, přispějete k nižšímu zatížení kanalizace a v neposlední řadě se budete chovat ekologicky. Vrátíte přírodě to, co vám během dešťů dala.
A jak taková úspora vypadá v praxi? Když budeme počítat, že jeden člověk spotřebuje 100 litrů vody denně, vyjdou čtyřčlennou rodinu roční náklady na vodu až na 15 000 Kč. Hospodařením s dešťovou vodou za předpokladu jejího správného skladování můžete srazit roční náklady až na polovinu.
Jak začít
Pro začátek se nemusíte pouštět do žádných velkých stavebních úprav, postačí obyčejné plastové kyblíky, jejichž pořizovací cena dosahuje maximálně stovek korun. Pokud se vám sběr dešťové vody osvědčí, můžete časem investovat do větší nádoby v podobě například plastového barelu, různých zásobníků nebo akumulační nádrže na dešťovou vodu. Ta má hned několik výrazných benefitů – obvykle se instalujte přímo do země, tudíž nenarušuje celkový ráz zahrady, jedná se o ekologické řešení, a v neposlední řadě vám umožní další použití dešťové vody.
Při výběru akumulační nádrže dbejte na její velikost. Měla by být koncipována tak, aby v pohodě dokázala pojmout zásobu vody alespoň na tři týdny. Do výpočtu velikosti se započítává úhrn srážek, velikost odvodňované plochy i budoucí využití dešťové vody.
Jak se o zásoby starat
Samotným sběrem však práce kolem dešťové vody nekončí. Nádrže se stojatou vodou mohou být lákadlem pro různý hmyz včetně komárů, také se v ní velmi rychle usazují nečistoty. Byť je dešťová voda k pití samozřejmě nevhodná, znečištěnou ji není dobré využívat ani jako užitkovou. Proto nádobu s ní vždy opatřete víkem, mřížkou nebo alespoň hustou textilií.
Nasbíranou dešťovou vodu neskladujte příliš dlouho, aby se nezkazila. Obecně se doporučuje její spotřebování do několika dnů. Zároveň ji neumisťujte na přímé sluneční záření, aby se bez užitku nevypařila.



























































