Co dělat s trávníkem spáleným sluncem? Zalévání ho může ještě více poškodit

Během horkých letních dní je trávník pochopitelně vhodné pravidelně zalévat. Měli byste tak ovšem činit brzy ráno, nebo až navečer, protože se voda rychle nevypaří vlivem slunce. Údajně byste neměli zalévat trávník přes den i proto, že kapky mohou působit jako lupa a trávník spálí. To je ovšem mýtus. V rámci přírodních stanovišť existují oblasti, kde deště běžně střídají enormní vedra. Nejedná se přitom o pustiny. Ke spálení trávníku ovšem dojít může. I pak se ho ale můžete pokusit zachránit.

Jak správně zachránit spálený trávník?

Extrémní horka a nedostatek vody nejsou optimální podmínky pro většinu rostlin. Není proto divu, že se na trávníku mohou objevit žluté či hnědé skvrny. Tráva ale nemusí být mrtvá. Ve skutečnosti se často jedná o obranný mechanismus zvaný dormance. Jde o zastavení růstu i vývoje a ochranu důležitých částí rostlin (například kořenů). Do nich je koncentrována veškerá voda na úkor dalších, méně důležitých částí, což vede ke ztrátě zelené barvy. Právě kvůli ní ovšem trávník pěstujeme, takže chceme, aby byl naopak co nejzelenější.

Všichni chceme, aby byl trávník co nejzelenější , ...

Oživit spálený trávník bývá obtížné, ale nemusí to být nemožné. Pomoci může vydatná zálivka (brzy ráno či navečer), a to ideálně odstátou vodou bez chlóru. Před zálivkou je vhodné trávník provzdušnit, aby se voda lépe dostala ke kořenům. Pokud se trávník nezotaví ihned, netřeba zoufat, protože to někdy dokáže sám na podzim během chladnějších měsíců. Ovšem pozor! Zálivka může spálený trávník někdy ještě více poškodit. Příliš agresivní proud vody například odplaví z oslabené půdy zbytky živin, které tráva potřebuje k regeneraci. Ledová voda navíc může způsobit teplotní šok.

Kdy už nepomůže ani voda?

Z trávníku mohou udělat žlutou mapu plnou fleků některé zlozvyky Čechů. Podstatné každopádně je, zda vyschly i kořeny. Pokud ano, s největší pravděpodobností je tráva nenávratně poškozená a budete muset vysít novou. Jak zkontrolovat jejich stav? Vyřízněte kousek trávníku zhruba do hloubky 10 centimetrů. Následně se podívejte na kořeny. Jsou-li neporušené, můžete ještě trávník zachránit správnou péčí, po níž se může zotavit do několika týdnů. Pokud jsou ale suché i kořeny, nezbude vám nejspíš nic jiného než vysít nová travní semena.

Někdy už trávník zachránit nelze , Werner Lerooy...

Jak trávník připravit na další vlnu veder?

Během příštího týdne jsou v Česku opět očekávány „supertropy“. Před nimi je vždy vhodné trávník na extrémní horka připravit. Upravte například své návyky týkající se sečení. Nikdy byste totiž neměli trávu zkracovat, pokud panují velká vedra. Nechte ji tedy o několik centimetrů delší. V opačném případě se půda, která ztratí stín, může přehřívat a kořeny budou náchylnější ke schnutí. Před nástupem veder byste navíc trávník neměli hnojit větším množstvím hnojiva, protože to při vysokých teplotách a suchu zvyšuje riziko spálení.

Obecně snížíte riziko spálení trávníku tím, že si vyberete druhy travin, které jsou odolné proti horku a suchu. Některé z nich takové podmínky snášejí lépe. Může se jednat například o kostřavu rákosovitou, kostřavu červenou či lipnici luční. K dispozici ostatně máte i travní směsi do sucha, které se hodí především pro slunečná místa. Existuje ale ještě jedna možnost. Tou je umělý trávník. Jenže ten byste měli vybírat s rozmyslem a nehledět primárně na cenu. Některé levnější varianty z hobby marketů totiž někdy bývají označovány za největší kýč zahrad.