Vedro není největší nepřítel zahrady. Největší škody způsobuje zalévání ve špatnou dobu a v nesprávné míře

Letošní horké léto ukazuje, jaké extrémy nás mohou čekat v dalších letech. Podle klimatologů a meteorologů data jasně ukazují, že extrémní výkyvy teplot jsou stále častější a situace se bude pravděpodobně jen zhoršovat. Přitom stačí pochopit pár souvislostí o tom, jak rostliny na zálivku reagují, a lze se dočkat krásné zahrady a ještě třeba ušetřit vodu díky efektivnímu zalévání.

Největší problém je zalévat často, ale málo

Mnoho zahrádkářů dělá stále stejnou chybu. Jakmile se slunce skloní za obzor, řada zahrádkářů vezme hadici, za deset minut s ní rychle přelije záhony, a jakmile povrch hlíny ztmavne, je zdánlivě hotovo. Tento postup je však z hlediska rostlinné fyziologie i fyziky půdy naprosto chybný. Malá dávka vody zvlhčí pouze vrchní jeden až dva centimetry půdy. Navíc po celodenním horku je půda často rozpálená, takže se značná část vody odpaří ještě dříve, než se vsákne.

Hlavní kořenový systém rostlin se nachází v hlubších vrstvách půdního profilu, a na to je třeba myslet. Voda se musí dostat právě až ke kořenům, protože pokud zůstane jen na povrchu půdy, jde v podstatě jen o plýtvání vodou. K tomu se pak váže syndrom mělkých kořenů. Rostliny jsou neuvěřitelně adaptabilní organismy.

Ideální pro zálivku je brzké ráno, případně pozdní večer. , ...

Jakmile je voda dodávána jen na povrch záhonů, rostlina přestane investovat energii do růstu hlubokých kořenů. Místo toho vytvoří hustou síť jemných kořínků těsně pod povrchem, kde doslova čeká na svou každodenní malou zálivku. Pro rostlinu je to stav nebezpečný, protože stačí zálivku vynechat a kvůli kořenům blízko povrchu okamžitě uschne. Mělké kořeny jsou pak také náchylnější k napadení různými škůdci.

Zalévat v poledne nemá žádný smysl 

Kromě frekvence zalévání je nutné dbát i na správné načasování. Zalévání zahrady v horku, tedy v období pravého poledne či odpoledne, je doslova vyhazováním peněz z okna a obrovským plýtváním vodními zdroji. Odborné studie ukazují, že během zálivky se odpaří 30 až 50 % vody ještě dříve, než se pořádně vsákne. Voda tak nestihne proniknout do půdy, natož hlouběji ke kořenům rostliny.

Dalším rizikem je pak termický šok. Pokud na rozpálenou rostlinu a horkou zeminu lijeme ledovou vodu ze studny či vodovodního řadu, rostlina utrpí šok. Ten může zastavit její růst, vývoj a v krajním případě může poškodit i vlásečnicové kořeny. Ideální dobou pro zálivku je tak brzy ráno mezi 4. a 7. hodinou. Právě v tento čas je půda nejchladnější, výpar je minimální a rostlina má také dostatek času vstřebat vodu před nástupem denních vysokých teplot. Přijatelnou alternativou je také pozdní večer, jenže zde je riziko, že vlhké listy přitáhnou slimáky či podpoří rozvoj houbových chorob.

Jedna vydatná zálivka nahradí několik povrchových

Mnoho zahrádkářů má v horkém létě problém s nedostatkem vody. O to důležitější je správné hospodaření s vodou. Přitom pravidlo je jednoduché – zalévat méně často, ale o to vydatněji. Jedna masivní zálivka jednou za tři až pět dní (v závislosti na typu půdy) je pro rostliny mnohem prospěšnější než každodenní zvlhčování povrchu půdy.

Jako mulč můžeme použít slámu. , ...

Zálivka by měla být natolik vydatná, aby voda prostoupila do hloubky 15 až 25 centimetrů. Tím lze docílit hlubokých kořenů rostliny, což zajistí její odolnost, stabilitu a menší náchylnost vůči škůdcům. Ve větší hloubce pod povrchem půdy se pak drží voda a vlhkost mnohem déle. Je nutné ale myslet na to, že půda má omezenou vsakovací schopnost. Vodu je tak nutné dodávat postupně, počkat na vsáknutí a aplikovat 15 až 20 litrů vody na metr čtvereční.

Co ještě pomáhá 

Kromě pravidelné vydatné zálivky existují i jiné funkční metody. Osvědčenou a velice efektivní metodou je kapénková závlaha. Oproti klasickému kropení lze ušetřit až 60 % vody, protože voda pomalu odkapává a vsakuje se až ke kořenům. Dobrým řešením jsou také závlahové mísy, PET lahve s otvory pro postupné uvolňování či jiné metody pomalého zavlažování.

Velice efektivní je okopávání rostlin, protože se pak voda lépe vsakuje. Nechat v létě jen odhalenou zeminu by byla hrubá chyba, nezapomeňte proto na mulčování. Může to být posekaná tráva, sláma a u okrasných záhonů například kůra. Mulč také funguje jako tepelný izolant a brání růstu plevelu.