Měsíční platby za energie mohou růst i bez podpisu dodatku. Rozhoduje odhad budoucí spotřeby

Pokud máte s dodavatelem smlouvu na dobu neurčitou, zálohy na energie se opravdu mohou kdykoli zvednout. V obchodních podmínkách si dodavatel obvykle vyhradí možnost měsíční platby navýšit i bez vašeho souhlasu, na základě energetického zákona tak ale nemůže učinit „svévolně“, musí k tomu mít důvod. 

Záloha versus spotřeba

V první řadě je potřeba správně pochopit, co vlastně pojem záloha znamená. Řada lidí zálohy stále zaměňuje za platby za spotřebovanou elektřinu či plyn, čímž vzniká nedorozumění. Dodavatel celý rok netuší, kolik energie opravdu využíváte, jen to odhaduje. Skutečnou spotřebu zjistí až odečtem na konci účetního období a teprve poté vystaví závěrečnou roční fakturu, kde už uvidíte přesnou cenu za reálně spotřebované kilowathodiny. 

Záloha je tedy vlastně platba předem vůči závěrečné faktuře. Její výše by přitom vždy měla co nejvěrněji odrážet předpokládanou skutečnou spotřebu, dodavatel si ji nemůže jen tak vycucat z prstu. Stejně tak nesmí zálohy bezdůvodně zvýšit. Ze zákona tak může učinit jen v případě, kdy předpokládá, že v závěrečném vyúčtování vznikne při současné výši záloh nedoplatek. Aby tomu předešel, odhadovaný nedoplatek rozdělí do měsíců zbývajících do odečtu a podíly přičte k pravidelným zálohám. 

Zálohy se tak sice navýší, ale zato na konci účetního období neomdlíte při pohledu na závěrečné roční vyúčtování. Dodavatel tedy zvyšuje zálohy pro vaše vlastní dobro, sám se jimi neobohacuje. 

Závěrečné vyúčtování může nemile překvapit nedoplatkem. , ...

Co když se zvýšením nesouhlasíte

Je rozšířeným mýtem, že s výší záloh nadiktovanou dodavatelem zákazník nic neudělá. Ve skutečnosti o nich můžete smlouvat. Některé větší společnosti dokonce klientům umožňují nastavit si zálohy samostatně v rámci určité hranice. Je ale potřeba postupovat s obezřetností: Když si zálohy příliš snížíte, může vás čekat nepříjemný nedoplatek. 

Snížení záloh je rozumné ve chvíli, kdy se ve vaší domácnosti výrazněji snížila spotřeba energie, ať už třeba zateplením domu, nebo nákupem úsporných spotřebičů. Vy o tom víte, dodavatel to ještě netuší. Když mu to ale oznámíte a doložíte samoodečtem, se snížením záloh nebude mít důvod nesouhlasit. 

Nakonec je tu také možnost přejít ke konkurenční společnosti, která nabízí nižší ceny energií, a tudíž i nižší zálohy. Smlouvu na dobu neurčitou lze kdykoli bezplatně vypovědět při dodržení smluvené výpovědní lhůty, která obvykle činí tři měsíce. 

Samoodečet vám může pomoci vyjednat nižší zálohy. , ...

Jak je to u smluv s fixací 

Smlouvy na dobu určitou oproti tomu zaručují stejnou cenu energie a záloh po celé fixační období a dodavatel s nimi nemůže hýbat. Na druhou stranu se vám ale v případě zlevnění energií účty ani nesníží. Přechod ke konkurenci by znamenal penále do výše až 10 tisíc korun, což zákazníky většinou odradí. Smlouvy s fixací se proto vyplatí uzavírat jen na jeden až dva roky, abyste na možnost změny dodavatele nemuseli čekat příliš dlouho. 
 
Je stěžejní najít si ve smlouvě pasáž o tom, co se po skončení fixace stane. Dodavatel vám může smlouvu obnovit, ale za nových cenových podmínek. Pokud si nepohlídáte termín skončení původní smlouvy a do 20. dne před uplynutím fixace nepošlete výpověď, nové fixační období s novými podmínkami začne běžet automaticky a k dodavateli zůstanete uvázáni na další rok či dva. 

Jestliže smlouva skončí bez prodloužení, přejdete do režimu na dobu neurčitou. V něm jsou ceny obvykle vyšší a méně stabilní, zato ale získáte volnost od dodavatele kdykoli odejít. Dodavatel by vás měl v každém případě o dalším postupu a novém ceníku informovat alespoň 30 dnů předem, abyste se mohli na změnu připravit a smlouvu případně včas vypovědět.