Soused požaduje, abych zkrátil živý plot, protože mu stíní na rajčata. Spor skončil až na úřadě
Sousedské spory mají často banální počátek. Může jím být příliš hlučný pes nebo kohout, pravidelné uzení masa na zahradě, sekání trávy v ranních hodinách, ale i samotné pěstování rostlin na vlastním pozemku. Vysoký živý plot umí na jedné straně vytvořit příjemné soukromí, na té druhé ale vrhá stín na sousedovu zahradu.
Sledovat v Google Zprávách
Výsadbou a úpravou živých plotů se zabývá i naše legislativa. Právní úprava stanovuje pravidla pro sousedské imise i pro výsadbu některých dřevin v blízkosti hranice pozemků. V některých případech může být stín z živého plotu dokonce protiprávní a celý sousedský spor může skončit až u soudu.
Limity stínění a vzdálenosti od hranice
Máte-li pocit, že živý plot vašeho souseda stíní zeleninový záhon nebo třeba skleník, zaměřte se na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ten totiž upravuje sousedská práva hned ve dvou rovinách. První rovinou je obecný zákaz nadměrných imisí a tou druhou pak konkrétní pravidla pro odstupovou vzdálenost dřevin od hranice pozemku.
Dle výše uvedeného je tedy zřejmé, že stín patří mezi takzvané imise. Jinými slovy jde o negativní dopady činnosti jednoho vlastníka pozemku na pozemek toho druhého. Podle § 1013 odst. 1 platí, že „vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“
Živý plot může vrhat stín na záhony sousedů
, ...
Samotný stín tak automaticky porušení zákona neznamená. Musí se posoudit, zda stínění překračuje míru přiměřenou místním poměrům a zda podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Pokud tak vysoká hradba ze sousedových tújí stíní polovinu dne části vaší zahrady, na které pěstujete většinu plodin, můžete souseda požádat o nápravu. Pokud se nedohodnete, může být na místě domáhat se ochrany svých práv občanskoprávní cestou.
Kromě stínění ale uvádí občanský zákoník ještě jednu skutečnost. Stromy a keře totiž musí majitel vysadit v dostatečné vzdálenosti od hranice pozemku. Podle § 1017 odst. 1 platí, že „má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“
Ani menší vzdálenost však automaticky neznamená povinnost strom odstranit nebo zkrátit. Zákon počítá s dalšími podmínkami a výjimkami a vždy záleží na konkrétní situaci.
Když domluva mezi sousedy nestačí
Sousedské spory týkající se živých plotů jsou primárně občanskoprávní záležitostí. Než se však problém začne řešit právní cestou, měli by se sousedé pokusit najít přijatelné řešení mezi sebou. Může jít například o pravidelné zastřihávání dřevin nebo dohodu na výšce, která zachová jednomu soukromí a druhému nebude nepřiměřeně stínit zahradu.
„Se sousedem se kvůli tomu dohadujeme už druhým rokem. Podél plotu má vysazené túje, které nechal vyrůst tak vysoko, že máme odpoledne půl zahrady ve stínu. Nejvíc mě štve, že právě tam máme záhony s rajčaty a další zeleninou. Několikrát jsem ho slušně požádal, jestli by živý plot nemohl zkrátit, ale nic se nestalo. Tvrdí, že je na jeho pozemku, takže si s ním může dělat, co chce. Nechci se se sousedem soudit kvůli pár tújím, ale zároveň mi nepřijde normální, abych kvůli jeho živému plotu přišel o slunce na vlastní zahradě. Asi to nakonec budu muset řešit oficiální cestou, protože domluva očividně nikam nevede,“ popisuje čtenář svou zkušenost se sousedským sporem.
Jak se tedy celý problém řeší?
Pokud soused na žádost o zkrácení živého plotu nepřistoupí, neznamená to automaticky, že jedna či druhá strana porušuje zákon. Každý případ je potřeba posuzovat podle konkrétních okolností.
Pokud dohoda není možná, může se dotčený vlastník domáhat ochrany svých práv u soudu. Ten může při rozhodování zohlednit místní poměry, rozsah zásahu do užívání sousedního pozemku i další okolnosti konkrétního případu.
Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.
