Soused požaduje, abych zkrátil živý plot, protože mu stíní na rajčata. Spor skončil až na úřadě
Sousedské spory mají často banální počátek. Může jím být příliš hlučný pes nebo kohout, pravidelné uzení masa na zahradě, sekání trávy v ranních hodinách, ale i samotné pěstování rostlin na vlastním pozemku. Vysoký živý plot umí na jedné straně vytvořit příjemné soukromí, na té druhé ale vrhá stín na sousedovu zahradu.
Výsadbou a úpravou živých plotů se zabývá i naše legislativa. Právní úprava stanovuje pravidla pro sousedské imise i pro výsadbu některých dřevin v blízkosti hranice pozemků. V některých případech může být stín z živého plotu dokonce protiprávní a celý sousedský spor může skončit až u soudu.
Limity stínění a vzdálenosti od hranice
Máte-li pocit, že živý plot vašeho souseda stíní zeleninový záhon nebo třeba skleník, zaměřte se na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ten totiž upravuje sousedská práva hned ve dvou rovinách. První rovinou je obecný zákaz nadměrných imisí a tou druhou pak konkrétní pravidla pro odstupovou vzdálenost dřevin od hranice pozemku.
Dle výše uvedeného je tedy zřejmé, že stín patří mezi takzvané imise. Jinými slovy jde o negativní dopady činnosti jednoho vlastníka pozemku na pozemek toho druhého. Podle § 1013 odst. 1 platí, že „vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“
Samotný stín tak automaticky porušení zákona neznamená. Musí se posoudit, zda stínění překračuje míru přiměřenou místním poměrům a zda podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Pokud tak vysoká hradba ze sousedových tújí stíní polovinu dne části vaší zahrady, na které pěstujete většinu plodin, můžete souseda požádat o nápravu. Pokud se nedohodnete, může být na místě domáhat se ochrany svých práv občanskoprávní cestou.
Kromě stínění ale uvádí občanský zákoník ještě jednu skutečnost. Stromy a keře totiž musí majitel vysadit v dostatečné vzdálenosti od hranice pozemku. Podle § 1017 odst. 1 platí, že „má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“
Ani menší vzdálenost však automaticky neznamená povinnost strom odstranit nebo zkrátit. Zákon počítá s dalšími podmínkami a výjimkami a vždy záleží na konkrétní situaci.
Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.





Sledovat v Google Zprávách


























































