Zapomeňte na svíčkovou. Jednoduché jídlo za pár korun táhne turisty z celého světa, přitom stojí jen 80 Kč

Nakonec existuje i skupina cestujících, jejichž hlavní motivací k cestování je možnost ochutnávat rozličná jídla, která jsou typická pro určité oblasti či státy. Lákavé mohou být pro turisty i některé z pokrmů, které jsou typické pro Českou republiku. Nemusí se přitom vždy nutně jednat o takové pokrmy, které jsou noblesní a velmi drahé. Jeden z nich je dokonce možné si koupit i za pouhých 80 korun. 

Klasika, jejíž kořeny sahají až do středověku

Řeč je o smaženém sýru, který v České republice nechybí v nabídce takřka žádné restaurace ani hospody. Ačkoliv tento pokrm nepochází přímo z Česka, bezesporu zde patří k jednomu z nejoblíbenějších a nejkonzumovanějších jídel. 

O přesném původu smaženého sýru se vedou spory. První zmínky o tomto pokrmu, které lze považovat za spolehlivé, nicméně pocházejí ze severní Itálie. Tam se obalovala (a stále obaluje) zejména mozzarella a výsledný pokrm měl tvar tyčinek.

V Itálii se do trojobalu obaluje mozzarella. , Shutterstock...

Ze severní Itálie se smažený sýr začal rozšiřovat do ostatních evropských zemí, přičemž v každé z nich jej kuchaři upravovali k obrazu svému.

Například ve Francii se v roce 1393 objevil recept na smažené sýrové tyčinky v průvodci pro hospodyňky, jejíž název zněl „Le Ménagier de Paris“. Později se v Rakousku či v Německu začaly objevovat i recepty na obalovaný eidam či goudu – tedy smažený sýr připravovaný takovým způsobem, kterým je v České republice běžně připravován i dnes. 

Pochoutka pro chudé i bohaté 

Velice zajímavé je, že zatímco ve Vídni byl obalovaný smažený sýr považován za náhražku tradičního vídeňského řízku pro chudé rodiny, na území Česka se objevil na menu luxusních restaurací. Za zmínku stojí například luxusní restaurace Grandhotelu Šroubek, do které chodily osobnosti jako Tomáš Garrigue Masaryk nebo Vlasta Burian. 

V 60. letech 20. století nicméně došlo v socialistickém Československu k velkému rozmachu průmyslové výroby potravin, díky čemuž se smažený sýr dostal mezi širší veřejnost.

Zpočátku jej však lidé neměli příliš v oblibě, za což může i fakt, že komunisté v té době protlačovali do závodních jídelen i restaurací polotovary pochybné kvality. Obliba smaženého sýru začala stoupat až okolo roku 2000. 

Smažený sýr se v Česku řadí mezi nejoblíbenější hospodské pokrmy. , Shutterstock...

Jak si smažený sýr připravit 

Příprava tradičního smaženého sýru není nijak složitá. Nejdříve je třeba si obstarat následující su­roviny:

1. 2 silnější plátky sýra eidam (každý plátek by měl mít přibližně 150 až 200 gramů). 
2. 2 vejce
3. špetka soli
4. strouhanka
5. hladká mouka
6. olej na smažení

Jakmile budete mít všechny suroviny k dispozici, můžete se pustit do přípravy. Postup zní takto:

1. Sýr obalte v mouce, následně v rozšlehaných vejcích a na závěr ve strouhance. Vejce a strouhanku můžete pro jistotu zopakovat podruhé. Dvojitý obal lépe drží při smažení. 
2. Vezměte si pánvičku nebo fritézu a rozpalte olej. Smažený sýr smažte tak dlouho, dokud nebude obal usmažený dozlatova. 
3. Jakmile bude obal zlatavý, můžete smažený sýr podávat s kečupem či tatarkou podle libosti. Tradiční přílohou jsou pak hranolky, krokety nebo brambory. 

Variace smaženého sýru 

V České republice i jinde ve světě najdete celou řadu rozličných variací smaženého sýru. Za zmínku stojí například:

1. Smažený sýr v housce: Ideální pokrm na cesty. Se „smažákem v housce“ se můžete běžně setkat zejména ve streetfoodové gastronomii. 
2. Smažený hermelín v trojobalu: Eidam či gouda je nahrazen hermelínem. Ten má zpravidla jemnější a krémovější konzistenci. 
3. Smažený sýr s těstovinami: S tímto pokrmem se můžete setkat především v některých částech Itálie. Zpravidla se podává se smetanovou či rajčatovou omáčkou. 

Lidská tvořivost je každopádně takřka bezmezná. Proto se můžete setkat i s mnoha jinými variacemi.