Žadatelé o azyl mají v Česku zakázáno 6 měsíců pracovat. Stát jim přispěje na jídlo i ubytování, ale pracovat je nenechá

Aktuálně platná česká legislativa sice počítá s podporou základních životních potřeb všech žadatelů o azyl, jejich vstup na pracovní trh nicméně nepřipouští. Ačkoliv může toto pravidlo působit na první pohled velmi zvláštně, ve skutečnosti má jasné vysvětlení. Souvisí s migrační a azylovou politikou nejen České republiky, ale rovněž celé Evropské unie. 

Kdo je žadatelem o azyl a jaké zákony se na něj vztahují?   

Za žadatele o azyl je považován každý cizinec, jenž na území České republiky požádal o mezinárodní ochranu. V rámci jednoho řízení se následně posuzuje, zda splňuje podmínky pro udělení azylu, nebo doplňkové ochrany. V Česku oficiálně neexistují dva druhy žádostí, což znamená, že cizinec podává jednu společnou žádost a až následně se rozhoduje o tom, jaký typ mezinárodní ochrany mu bude udělen.

V praxi se může jednat například o fyzické osoby, které jsou ve své rodné zemi pronásledovány z náboženských, politických, národních, rasových nebo jiných důvodů, které česká legislativa uznává jako důvody pro udělení mezinárodní ochrany. V určitých případech může jít rovněž o osobu, která je ohrožena v důsledku válečného konfliktu.

Celé problematice se dopodrobna věnuje především zákon č. 325/1999 Sb., který je oficiálně známý jako zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Obecná pravidla pro pobyt cizinců pak upravuje rovněž zákon č. 326/1999 Sb., o kterém se hovoří jako o zákonu o pobytu cizinců na území České republiky. 

Mezi žadatele o azyl patří i zcela nevinní lidé, kteří přišli o domov v důsledku války. , ...

Z jakého důvodu nemohou žadatelé o azyl v prvních 6 měsících pracovat? 

O stanovení specifických podmínek pro vstup žadatelů o mezinárodní ochranu na český pracovní trh rozhoduje kromě výše zmíněných legislativních opatření i zákon č. 435/2004 Sb., který je známý jako zákon o zaměstnanosti. 

Stěžejní je skutečnost, že žadatelé o azyl nesmějí po dobu 6 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v České republice pracovat. Až po uplynutí této doby získají možnost požádat o vydání povolení k zaměstnání. To je možné učinit u příslušného úřadu práce. 

Důvodem je zamezení zneužívání azylového systému a prevence tzv. ekonomické migrace. Stát zároveň získává dostatek času na posouzení žádosti. 

Toto opatření navazuje i na pravidla Evropské unie. 

Státní podpora žadatelů o azyl: Na co mají nárok? 

Žadatelé o azyl v každém případě nezůstávají během prvních měsíců zcela bez jakýchkoliv příjmů. Od České republiky získávají příspěvky, jejichž podoba se odvíjí od toho, kde jsou ubytovaní. 

Jestliže pobývají v pobytovém nebo přijímacím středisku, stát jim zpravidla zajišťuje základní životní podmínky. V rámci státní podpory mohou dotyční získat například stravu nebo příspěvek na stravování, ubytování (ve většině případů zdarma), stěžejní hygienické potřeby, bezplatnou zdravotní péči, právní či sociální poradenství nebo „kapesné“ na obstarání dalších základních životních potřeb. 

V případě, že žadatel o azyl nežije přímo v pobytovém nebo přijímacím středisku, má možnost zažádat o speciální příspěvek, který má obvykle čistě finanční charakter. 

O pomoc či příspěvky na zajištění základních životních potřeb mohou žádat i obyvatelé České republiky – v praxi jde například o mimořádnou okamžitou pomoc či superdávku. Za zmínku pak stojí i tato nová forma podpory bydlení. 

Žadatelé o azyl získávají od státu podporu, aby si mohli zajistit základní životní potřeby. , ...

Při splnění jakých podmínek mohou žadatelé začít pracovat? 

Žadatelé mohou po uplynutí 6 měsíců od podání žádosti vstoupit na pracovní trh, pokud jejich řízení stále pokračuje a neexistují důvody, které by tomu zabraňovaly.

Mezi takové důvody se řadí například udělení výjezdního příkazu nebo zajištění v zařízení pro zajištění cizinců (takzvaná detence). 

Jak se postupuje po rozhodnutí ohledně žádosti o azyl 

Jakmile státní orgány vydají rozhodnutí ohledně žádosti o mezinárodní ochranu, další postup se odvíjí přímo od toho, jaké je jejich oficiální stanovisko. 

Jestliže je mezinárodní ochrana udělena, dotyčnému náleží postavení azylanta nebo fyzické osoby s doplňkovou ochranou. V takovém případě má zpravidla volný přístup na trh práce. 

Pokud je rozhodnutí záporné, žadatel o azyl může v první řadě podat správní žalobu. Krajský soud potom rozhodnutí musí přezkoumat. V případě neúspěchu je možné se obrátit ještě na nejvyšší správní soud. Pokud zamítne i ten, cizinec musí buď vycestovat ze země, nebo přejít na jiný druh pobytu.