Vláda schválila projekt na úsporu elektřiny. Přesto ho stále využívá minimum domácností
Energetická revoluce v Česku oficiálně začala v polovině roku 2024. Právě tehdy vstoupila v platnost novela energetického zákona známá jako Lex OZE II, která do českého prostředí zavedla fenomén sdílené elektřiny. Ačkoliv jde o jeden z nejzásadnějších kroků k energetické soběstačnosti a úsporám v historii, realita je zatím rozpačitá. Registrace běží, systém funguje, ale počet zapojených domácností roste pomaleji, než se čekalo.
Představte si, že máte na střeše chalupy fotovoltaiku. Během slunného letního dne vyrobí panely mnohem více proudu, než kolik spotřebuje lednice a pár žárovek. Dříve tento přebytek buď „přetekl“ do sítě za nevýhodnou cenu, nebo jste ho museli ukládat do drahých baterií.
Díky novému projektu sdílení můžete tuto elektřinu v reálném čase poslat sami sobě do bytu ve městě, svým rodičům nebo třeba sousedovi v bytovce. Sdílení elektřiny v praxi znamená, že se vyrobená energie virtuálně odečte od spotřeby na jiném místě. Už nejste jen pasivním spotřebitelem, ale stáváte se součástí energetického společenství.
Lidé tuto možnost zatím nevyužívají
Hlavní bariérou není neochota šetřit, ale spíše administrativní obezřetnost a nedostatek informací. Mnoho lidí se obává složitého papírování nebo si myslí, že musí měnit dodavatele elektřiny. Dalším faktorem je nutnost instalace chytrého elektroměru, bez kterého systém neví, v jakou chvíli jste elektřinu vyrobili a kdy spotřebovali. Dobrou zprávou je, že tento elektroměr vám distributor musí nainstalovat zdarma, pokud se ke sdílení přihlásíte.
Jak se do projektu zapojit? Cesta krok za krokem
Pokud se chcete do „sdílené sítě“ také připojit, není to nic složitého. Celý proces je dnes pevně definovaný a probíhá následovně.
-
Základem všeho je registrace u Elektroenergetického datového centra (EDC). To je nový orgán, který funguje jako „mozek“ celého sdílení. Na webovém portálu vyplníte žádost a zaregistrujete svá odběrná místa (EAN).
-
Jakmile EDC potvrdí vaši registraci, váš distributor má povinnost do tří měsíců u vás bezplatně vyměnit starý elektroměr za chytrý. Ten měří spotřebu a výrobu v 15minutových intervalech.
-
Následuje nastavení pravidel. Musíte si určit, komu a kolik elektřiny posíláte. Pokud sdílíte energii z chalupy do bytu, nastavíte si takzvaný alokační klíč (např. 100 % přebytků jde do bytu). Pokud se dělíte se sousedy, určíte si procentuální podíly.
-
Nutné je také kontaktovat svého dodavatele a zkontrolovat smlouvu. O sdílení tak dodavatele informujete, ale smlouvu s ním obvykle vypovídat nemusíte. On vám pak ve vyúčtování jednoduše odečte nasdílenou energii od té celkové.
Kolik se dá reálně ušetřit?
Úspora závisí na tom, jak efektivně dokážete spotřebu načasovat. Pokud vaše fotovoltaika na chatě vyrobí přebytek a vy v tu samou chvíli v bytě zapnete pračku a myčku, neplatíte za silovou elektřinu ani korunu. Platíte pouze regulovanou složku (poplatky za distribuci a daně), protože stále využíváte dráty distribuční sítě.
U rodiny, která dokáže efektivně sdílet elektřinu mezi dvěma objekty (chata–byt), se roční úspora může pohybovat v rozmezí 5 000 až 15 000 Kč. V případě bytových domů, kde se nájemníci složí na společnou elektrárnu na střeše, mohou náklady na elektřinu pro společné prostory i jednotlivé byty klesnout o 30 až 50 %.
Budoucnost je v komunitě
Státní projekt z roku 2024 není jen o úspoře peněz. Je to první krok k transformaci sítě. Čím více domácností se zapojí, tím méně budeme závislí na velkých elektrárnách a výkyvech cen na burze.
Vláda sice připravila legislativní rámec, ale skutečný úspěch závisí na nás, spotřebitelích. Pokud máte možnost čerpat energii ze slunce nebo znáte někoho, kdo ji vyrábí, není důvod čekat. Administrativní kolečko trvá několik týdnů, ale výsledek v podobě nižších faktur vás bude těšit dlouhé roky. Sdílená elektřina už není sci-fi, je to realita, která jen čeká na to, až ji začnete využívat.























































