Vědci přišli na nový způsob výroby elektřiny pro domácnost. Hygroelektřina funguje nonstop, v interiéru i venku, ve dne i v noci
Otázka získávání stále levnějších energií zaměstnává celou řadu expertů. Ať už je řeč o větrných nebo solárních elektrárnách, obnovitelné zdroje jsou zkrátka v kurzu. Řeší se nejen v odborných kruzích, ale i v domácnostech, kde výdaje za elektřinu patří mezi ty nejvyšší pravidelné náklady. A právě tam už se možná blýská na lepší časy. Přinese nový způsob výroby elektřiny revoluci?
Představte si výrobu elektrické energie, která není závislá na bateriích, ani na tom, jestli zrovna svítí slunce nebo fouká vítr. Navíc funguje nepřetržitě ve dne i v noci, venku i uvnitř. Jediné, na čem závisí, je speciálně upravené zařízení a všudypřítomný vzduch.
V současné blackouty ohrožované Evropě to může znít jako zbožné přání bez jakéhokoliv reálného základu. Opak je ale pravdou, protože vědci už na takovém řešení několik let úspěšně pracují.
Sci-fi, nebo realita?
Jedná se o hygroelektřinu, tedy energii získávanou z vlhkého vzduchu. Její princip vychází z pozorování přírody. Základním faktem, ze kterého vědci vycházejí, je, že prostor kolem nás obsahuje velké množství potenciální elektrické energie. Například mrak je tvořen masou vodních kapek a každá z nich obsahuje náboj. Takový mrak pak může za vhodných podmínek vytvořit blesk.
Jak z něj ale náboj vzít a využít v náš prospěch? Dveře příležitostí pro získávání čisté energie ze vzduchu už se zopakováním podobné situace v laboratořích dávno otevřely.
Podmínky pro získávání elektřiny ze vzduchu
V roce 2023 byly zveřejněny výsledky výzkumu z univerzity Massachusetts Amherst. Tamní inženýři uměle vytvořili kontrolované prostředí s vlhkým vzduchem, kde dokázali elektřinu vyrábět nejen předvídatelně, ale i v nepřetržitém provozu.
Dokázali také, že na zařízení, které bude elektřinu z vlhkosti obsažené ve vzduchu získávat, lze využít téměř jakýkoliv materiál. Jedinou podmínkou je jeho ošetření mikroskopickými póry (tzv. nanopóry) s průměrem menším než 100 nanometrů. Tento objev nazvali „obecným efektem generování vzduchu“.
V praxi to znamená, že v materiálu musejí být otvory v menší šířce, než je tisícina lidského vlasu. Tyto otvory pak umožňují průchod vlhkého vzduchu a narážením molekul vody o stěny pórů se vytváří statický náboj. Je to jako vytvoření umělého blesku v miniaturním měřítku.
Důležitý úspěch v Evropě
V evropském kontextu se čisté energii věnuje projekt CATCHER, který je financovaný Evropskou unií. Ten přináší konečně i první výhledy na aplikaci hygroelektřiny do praxe. Energii z vlhkého vzduchu v rámci něj experti zachycují pomocí článků z nanostrukturovaných oxidových materiálů, jako je oxid zirkončitý (ZrO2), se kterým se běžně pracuje například i v zubním lékařství nebo elektronice.
Už nyní je víc než pravděpodobné, že technologie CATCHER najde využití nejen u velkých energetických firem, ale i v běžných domácnostech. Jediným předpokladem je totiž prostředí, které bude pro výrobu elektřiny nabízet minimální potřebnou vlhkost vzduchu.
Praktické dopady pro domácnosti
A jak by tedy z popsané technologie mohla čerpat většina domácností? Stačí si představit, že budete mít doma umístěné zařízení na přeměnu vlhkosti na elektřinu o objemu jeden metr krychlový, což velikostně zhruba odpovídá klasické pračce nebo sušičce.
Taková „krabice“ by mohla být schopná podle současných prognóz zaručit napájení domácnosti o rozloze 100 až 200 metrů čtverečních spotřebou 10 kWh za den, což by pokrylo běžnou spotřebu většiny domácností.
I když výzkumníky čeká ještě spousta práce a dosavadní výzkum se zatím nachází pouze v laboratorní fázi, možná je takové fungování blíž, než se zdá. K dispozici už jsou totiž zcela konkrétní plány. Prototyp převodníku „vlhkosti na elektřinu“, který by měl vzniknout do ukončení projektu CATCHER v souladu s normami EU, má podle propočtů vyrábět 1 kWh za pouhé 3 centy, což odpovídá zhruba 60 českým haléřům.

























































