Když nová trouba po pár měsících ztrácí výkon: Většinou za to může mastnota, ne porucha
Koupíte si novou troubu a po pár měsících zjistíte, že už není v tak skvělé kondici, v jaké byla na počátku. Pomyslíte si, že jste měli smůlu a narazili jste na nekvalitní spotřebič. Hledáte doklady o jeho koupi s nadějí, že trouba je ještě v záruční době.
Než začnete hledat doklady, pořádně se podívejte dovnitř trouby a třeba zjistíte, že na vině vůbec není porucha, ale zanedbaná údržba. Mnozí lidé si pod pojmem údržba trouby představují pečlivé čištění jejího vnějšku. Spotřebič zvenku září čistotou, zato uvnitř se hromadí mastnota a připáleniny.
Rizika zanedbané údržby
Podle servisních techniků tvoří většinu hlášených „poruch“ trouby ve skutečnosti zanesení mastnotou a nečistotami, nikoli skutečná technická závada. Zanedbaný vnitřek trouby je nejen zdrojem nepříjemného zápachu. Hořlavý tuk a vysoká teplota uvnitř tvoří recept na katastrofu. Kromě požáru na vás mohou čekat i zdravotní problémy. Nahromaděná mastnota a zbytky jídla vytvářejí prostředí, ve kterém bakterie prosperují. Spolu s upečeným jídlem sníte tak i bakterie.
Jana Neuszerová, odbornice za společnosti MORA hovoří také o dalších následcích zanedbané údržby: „Zanesení trouby připáleninami brání rovnoměrnému ohřevu. Proto nebude výsledek pečení nikdy takový, jaký byste si přáli: místy bude pokrm nedopečený. Na tento nedokonalý výsledek budete kromě toho spotřebovávat i víc energie, a tedy svých vlastních peněz.“
Vyšší spotřebu energie mohou mít na svědomí také usazené nečistoty na těsnění, které brání doléhání dvířek trouby. Během pečení může tak jen zbytečně unikat teplo.
Nečistota uvnitř trouby snižuje její výkon.
, ...
Mastnota nemá šanci
Možná, že po každém použití trouby i vy rychle otřete její vnitřek hadříkem, namočeným v horké vodě a myslíte si, že to k její údržbě stačí. Hadřík a horká voda neodstraní některé připálené zbytky jídla, proto moderní trouby disponují samočistící funkcí. Přesto se nevyhnete hloubkovému čištění, které je dobré provádět třikrát až čtyřikrát ročně, podle toho, jak často ji používáte.
Samočistící režim některých trub využívá čištění párou, kdy se zahřeje voda ve speciální nádržce na bod varu. Vzniklá pára proniká do všech koutů a změkčuje připálené zbytky jídla, které snadno setřete vlhkým hadříkem a necháte vnitřek vyschnout.
U pokročilejší samočistící funkce nebudete stírat hadříkem uvolněné páchnoucí nečistoty, ale pouze popel. Řeč je o pyrolytickém čištění, známém jako pyrolýza, při níž se vnitřek spotřebiče zahřeje na extrémně vysokou teplotu, často kolem 500 °C, která všechny mastnoty a připáleniny promění na popel a následně se automaticky ochladí na bezpečnou teplotu. Nevýhodou je časová náročnost této metody a vyšší spotřeba elektrické energie.
Samočistící funkce, která při teplotách nad 200 °C automaticky pohlcuje mastnotu i připálené zbytky jídla, vypadá na první pohled jako splněný sen. Panely, pohlcující nečistoty, pokrývají pouze stěny trouby, spodní část a dveře musíte vyčistit ručně. Navíc časem postupně ztrácejí svou účinnost a za pár let je musíte vyměnit, což není zrovna levná záležitost.
Otřením těsnění pouze horkou vodou odstraníte zbytky mýdla i nečistot.
, ...
Levné a účinné
Samočistící funkce je sice velmi užitečná, hloubkové čištění však nenahradí. Nezbude vám než si jednou za čas připravit houbičku, kartáček, hadřík na otírání a osušení, natáhnout si gumové rukavice a pustit se do čištění. Než začnete, nechte vychladnout troubu a odpojte ji od elektrické sítě.
V regálech obchodů najdete různě drahé čisticí prostředky, neméně účinné pomocníky najdete však i ve své domácnosti. Jedním z nich je obyčejná jedlá soda, která díky své zásaditosti dokáže rozpustit připáleniny a odstranit i velmi odolné skvrny. Stačí v misce smíchat čtyři díly jedlé sody s jedním dílem teplé vody. Vznikne hustá pasta, kterou pomocí starého kartáčku na zuby nanesete na znečištěná místa kromě topných těles.
Nechte několik hodin působit a poté setřete vlhkým hadříkem nečistoty se zbytky jedlé sody. Je-li mastnota zvlášť odolná, nastříkejte na pastu bílý ocet. Vzniklé pěně nedokážou vzdorovat ani odolnější nečistoty. Po několika hodinách působení je setřete vlhkým hadříkem. Na špinavé rošty platí horká voda s neutrálním mýdlem a kartáč. Mýdlu a horké vodě neodolají ani nečistoty na těsnění.
