Už od září začne fungovat supermoderní sanatorium za 693 milionů. Péče bude pro vybrané pojištěnce zdarma
Sanatorium Pálava u Pasohlávek na Brněnsku bude přijímat první pacienty, kteří se zotavují po mozkové příhodě, vážném úrazu nebo náročné operaci. Krajská investice za stovky milionů korun patří mezi projekty, které v Česku kapacitu následné péče přidávají, místo aby ji rušily. Do plného provozu však zařízení ještě nevstupuje.
Stavba sanatoria trvala dva roky a Jihomoravský kraj do ní investoval 693 milionů korun bez DPH. Necelou polovinu z toho, 289 milionů korun, pokryl Národní plán obnovy, evropský program, ze kterého státy čerpají peníze na obnovu ekonomiky po covidové pandemii.
Za tuto investici vznikl léčebně-rehabilitační ústav pro pacienty po cévní mozkové příhodě, těžkých úrazech, operacích pohybového aparátu, neurochirurgických výkonech nebo s neurologickým onemocněním. Celková kapacita je 160 lůžek, k jejich plnému obsazení ale nedojde hned.
Provoz bude zahájen v září
V první fázi bude obsazeno 80 lůžek, vedení sanatoria totiž nechce riskovat plný provoz hned v prvním půlroce. Zvládnout ji má za pomoci zhruba 110 zaměstnanců: lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, klinických psychologů, logopedů i nutričních terapeutů, což podle ředitele Antonína Vodáka na poskytování zdravotních služeb stačí. Sehnat tolik lidí přitom nebylo snadné, zdravotnický personál se shání po celém Česku.
Do sanatoria se pacient dostane dvěma cestami: buď ho lékař přeloží z akutního lůžka v nemocnici, nebo přijde na základě žádanky od praktického lékaře, pokud byl už předtím v domácí péči. První žádosti začne sanatorium přijímat 17. srpna a podle vedení by se prvních 80 lůžek mohlo zaplnit už do tří měsíců od otevření. Na plnou kapacitu se plánuje sanatorium dostat do konce roku 2028.
Část pacientů má nárok na péči zdarma
Pokud jsou pacienti registrovaní u Všeobecné zdravotní pojišťovny, veškerá péče je pro ně zdarma. VZP je zatím jediná pojišťovna, která sanatoriu přislíbila uzavření smlouvy, a to od 1. srpna 2026 pro 80 lůžek. Podle šéfky provozovatele, společnosti Jihomoravská zdravotní, Vladimíry Danihelkové je to obvyklý postup: VZP bývá v podobných případech vždy první a ostatní ji pak následují. Než se tak stane, ponese menší obsazenost i finanční důsledky.
Předpokládá se, že první rok bude pro sanatorium ztrátový, protože využije jen polovinu kapacity. Krajský náměstek Jan Zámečník ovšem neočekává vysokou ztrátu, kterou by bylo nutné pokrýt z krajského rozpočtu.
Vedle měly vyrůst lázně
Sanatorium má být ve skutečnosti součástí většího areálu. Vedle něj mají podle smlouvy s krajem vyrůst lázně, které má stavět čínská společnost RiseSun. Firma je měla dokončit příští rok, jenže stavba se dosud vůbec nerozeběhla. Pokud se to nezmění, má kraj právo uložit společnosti pokutu ve výši 40 milionů korun a zároveň odkoupit pozemky zpět za stejnou cenu, za jakou je prodal.
K rehabilitaci pacientů zatím slouží bazén, vířivky a přístroje na nácvik chůze a motoriky prostřednictvím moderní balneoterapie, tedy léčby koupelí v minerální vodě. To umožňují vrty v areálu do hloubky 1 455 metrů. Přivádějí na povrch silně mineralizovanou termální vodu, která si i nahoře zachovává teplotu kolem 40 °C. Stejná voda měla sloužit i plánovanému čínskému projektu vedle.
Sanatorium přichází právě včas
Česko má aktuálně jen 563 lůžek následné intenzivní péče v celé zemi. Podle odborných studií bude kvůli stárnutí populace potřeba do roku 2035 vybudovat desítky tisíc míst v následné a dlouhodobé pobytové péči.
Stejně jako v Pasohlávkách i v Praze se plánuje velká investice do nemocniční kapacity. Podle Svazu průmyslu a dopravy bude nutné do roku 2035 navyšovat kapacity o 2 800 lůžek ročně, aby se udržela alespoň současná dostupnost. Zda se to podaří, není jasné. V posledních letech nemocnice spíš přesouvají lůžka mezi jednotlivými typy péče, než že by jich přibývalo.
Že kapacit není dost, je vidět už dnes: například Komplexní cerebrovaskulární centrum na Královských Vinohradech v Praze má ze všech center pro léčbu mrtvice v zemi nejdelší dobu hospitalizace po mrtvici. Hospitalizace zde trvá celkem 12 dní, protože centrum nemá kam pacienty přeložit.
Sanatorium Pálava je tak jedním z mála míst, kde kapacita následné léčebně-rehabilitační péče roste. Problém to ovšem řeší jen částečně. Než totiž dosáhne plné kapacity, uplynou ještě zhruba dva roky a to za předpokladu, že se sanatorium dohodne i s dalšími pojišťovnami.





Sledovat v Google Zprávách
















































